Děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Obracím se na vás ve věci vyjádření podpory české diaspoře žijící v zahraničí. Již 15. rokem funguje na základě usnesení vlády Program podpory českého kulturního dědictví v zahraničí, vždy na 5 let. Letos končí program, který byl zahájen roku 2015. Situace se dosti změnila. Po roce 1989 odešlo z ČR asi 600 tisíc osob, které v zahraničí žijí, pracují, a to buď dočasně, nebo na delší dobu. Pro vaše srovnání, v době totalitního režimu odešlo z Československa asi 200 tisíc lidí, což měla státní bezpečnost velice dobře zmapováno. Po roce 1989 lidé opouštějí naši zem ze zcela jiných důvodů. Odcházejí za prací, za vzděláním či za láskou. Jejich přesný počet neznáme. Podle údajů sociálního a zdravotního pojištění a dle údajů MZV je jich zřejmě ale okolo 600 tisíc. Jsou to naši občané, kteří zásadně proměňují naši diasporu v zahraničí. I nadále se česká diaspora sdružuje, buď již v rámci tradiční krajanských spolků, či ve spolcích nově založených. Ruku v ruce s krajanskými spolky vzrůstá každým rokem fenomén českých škol v zahraničí. Čeští občané a krajané žijící v zahraničí také posílají do ČR nemalé peníze. Tyto peníze nazýváme remitencemi. Dle sdělení ČNB a ČSÚ za rok 2018 byla remitence 85 miliard 751 milionů korun. Skutečně 85 miliard. A to od 489 116 lidí. V roce 2019 představovaly remitence od našich krajanů už 89 100 milionů korun. Čistě pro srovnání, rozpočet ministerstva obrany ČR v roce 2019 byl 66 735 milionů korun. Co je také narůstající, je počet českých vědců působících v zahraničí. Údajně žije a pracuje v zahraničí více českých vědců než v ČR. Oficiální statistiky o tom neexistují, ale dle srovnání se uvádí, že jich je několikrát více. Nejvíce našich vědců žije a pracuje ve Spojených státech amerických, ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, v Německu, Francii, Švýcarsku, Nizozemí, Švédsku a Norsku. Samozřejmě musíme zmínit, že naše diaspora propaguje Českou republiku v zahraničí, propojuje oborové činnosti Čechů v zahraničí s Českou republikou. Naposledy při repatriaci Čechů z důvodu covidu také pomáhali naši krajané při vyjednávání, což udělali už několikrát. Velice významná byla například pomoc našich krajanů a jejich vyjednávání, které urychlilo náš vstup do severoatlantické aliance. Těch příklad by ale bylo historicky daleko více. Toto pondělí jsem měl schůzku s panem ministrem zahraničních věcí, Tomášem Petříčkem, který vyjádřil jasnou podporu krajanské komunitě a také podporu Programu českého kulturního dědictví v zahraničí na léta 2021-2026, který bude vláda projednávat v nejbližších dnech.
Pan ministr usiluje o zdvojnásobení financí do tohoto programu a já osobně vám budu vděčný za podporu tohoto záměru formou usnesení Senátu. Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí na své schůzi projednala usnesení, které vám nyní předložím, a žádám Senát o jeho schválení s tím, abychom požádali vládu o zvýšení finanční podpory Čechů v zahraničí.
Já se omlouvám, mně tady vypadlo něco důležitého uprostřed.
Já si říkám, že mi to tady chybí. Takže když navážu na to...
To není ještě to usnesení, ale něco mi nehrálo, takže když se vrátím k tomu místu, kde jsem srovnával remitence s rozpočtem ministerstva obrany, kde jsem uváděl, že remitence za rok 2019 tvoří 89 100 milionů korun, naproti tomu rozpočet ministerstva obrany 66 735 milionů korun, pokračuji, krajané jsou tedy pro ČR i z hlediska financí velice významná skupina lidí. Nabízí se otázka, co dělá na oplátku ČR pro svoji diasporu? Pro srovnání, prostředky vydávané českým státem v rámci podpory Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí v posledních 5 letech tvořily v součtu prostředků MZV a MŠMT dohromady necelých 80 milionů korun ročně. Pokud bychom považovali charakter remitent vracejících se ze zahraničí do českého hospodářství za kategorii srovnatelnou s přímou zahraniční investicí a porovnali bychom stav z roku 2018, ze vztahu 80 milionů korun asistence státu proti 85,8 miliardám korun remitencí, jednalo by se v investičním poměru 1:1000 o zdaleka nejvyšší návratnost prostředků investovaných státem vůbec.
Co se týče krajanských spolků, které žádají o takzvaný finanční dar pro svou spolkovou činnost z Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí. V roce 2005, 2010, 2015 byla stanovena každý rok částka pro tuto činnost na 21 milionů korun. A spolků, které žádaly, bylo mezi 135 až 150. V roce 2020, kdy ještě dojíždí poslední 5letý cyklus, tedy je k dispozici 21 milionů korun, už ale krajanských spolků, které žádají, je okolo 300. Kdybychom to tedy vydělili, je to 70 tisíc korun na roční činnost každého jednotlivého krajanského spolku. Činnost těchto spolků, to jsou akce kulturní, sportovní, akce pro děti, přednášky, konference, festivaly a podobně. A z mého pohledu to nejdůležitější, činnost vzdělávací. Je pak velmi těžké tyto peníze rozdělovat, jelikož i počet členů je v každém spolku jiný. K české příslušnosti se ve světě hlásí asi 2 miliony lidí. Já se omlouvám za ten zmatek, teď navazuje, dále jsem navazoval s tím počtem českých vědců. A teď bych si dovolil přečíst vám to usnesení, které stálá komise Senátu pro krajany v zahraničí navrhuje.
Takže usnesení Senátu z 21. schůze konané 29.-30. dubna 2020 k Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí na léta 2021-2025. Senát
1. spatřuje důležitost a potřebu pokračování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí na léta 2021-2025, který bude zahrnovat podporu pro tradiční krajanský spolky, ale také Čechy a krajany žijící v zahraničí po roce 1990.
Důvodem je dvojnásobný nárůst občanů, kteří odešli do zahraničí po roce 1990, oproti letům do roku 1989. Předpokládá se, že do zahraničí odešlo po roce 1990 asi 600 tisíc osob a potřeby této skupiny jsou odlišné oproti tradičním krajanským spolkům.
2. Podporuje, aby i nadále byl hlavním partnerem vlády ČR pro plnění tohoto programu Ministerstvo zahraničních věcí ČR společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, a zároveň toto pracoviště bude koordinovat prostřednictvím meziresortní komise práci dalších ministerstev.
3. Podporuje změnu volebního zákona s možností korespondenčního hlasování.
4. Požaduje po vládě ČR dvojnásobné navýšení rozpočtu Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí na léta 2021 až 2025, a to z důvodu zdvojnásobení počtu žadatelů, krajanských spolků, o finanční dary oproti minulým letům a také z důvodu navýšení počtu dětí, které se vyučují češtině v rámci českých škol v zahraničí, českých škol bez hranic a podobně, a z důvodu většího počtu učitelů a lektorů v zahraničí, u krajanských komunit a na univerzitách.
5. V podpoře tohoto programu Senát PČR spatřuje významné dopady na ČR, a to jsou: propagace ČR v zahraničí prostřednictvím naší diaspory žijící v zahraničí, propojení oborových činností Čechů v zahraničí s ČR, vytvoření předpokladů pro realizaci návratové politiky, v neposlední řadě finanční remitence.
Já vám děkuji za pozornost.
