Projev na 23. schůzi Senátu dne 20. 5. 2020 k návrhu zákona o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů

Pane místopředsedo, paní ministryně, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte i mně jen krátké vyjádření. Já chci z tohoto místa ministerstvu poděkovat za to, co tady dneska řešíme a co je předloženo. Hlavně co se týká disproporce mezi základní a mateřskou školou. Jak už tady říkala paní senátorka Jelínková, že to byla iniciativa paní poslankyně Valachové, ale i ministerstva práce a sociálních věcí, protože disproporce tam byla.

Úplně nesouhlasím s penále. Za mě by bylo lepší odpustit 100 % penále. My jsme to s paní ministryní rozebírali na ústavně-právním výboru. Ona mi tam říkala, proč přistoupili jen k 80 %. Já musím říct, že se úplně neztotožňuji tady s tímto náhledem. Já si myslím, že v současné chvíli pomoc podnikatelskému prostředí měla být ve 100 % odpuštění penále. A rozhodnutí, jestli si chtějí, nebo nechtějí odložit placení pojištění, je na nich.

Největší diskuze tady probíhá kolem tzv. přílepku kolem školství, který budí největší emoce. Já musím deklarovat, že budu hlasovat pro schválení zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Nicméně musím podpořit kolegu, pana senátora Michaela Canova, protože já chci nabídnout ještě jiný pohled. Rodiče a případná jejich existence. Tzn. podpora 80 % ošetřovného může být pro někoho v současné chvíli až existenční, protože zaměstnavatelům by hrozilo třeba i propuštění a další věci, se kterými se setkáváme.

To znamená, řeší to situaci jak rodičů, tak i zaměstnavatelů, takže je dobře, že tohle se narovnalo. Pak se musíme podívat i z pohledu obcí a měst, které byly vrženy a byly pod tlakem rodičů, neotvírejte školky, protože v tom případě my přijdeme o ošetřovné. A jsme na tom nějakým způsobem závislí, právě tady z těch důvodů, který jsem před chvílí říkal. To znamená, že mnohá města a obce z mého pohledu přijímaly opatření za hranou zákona z toho, že se tvářily, že neotvírají školku, ale otvírají nějaké dohlídávání dětí, když do řeknu úplně takhle. Což není v pořádku, protože to probíhá v prostorách školky a dalších. Pokud by si na tento postup někdo stěžoval, tak si myslím, že obce a města to nemohly v dané chvíli ustát jako zřizovatelé.

Pak je tam to, co bylo vrženo na ředitele a je vrženo na ředitele a pedagogy v současné chvíli, je na ně přeneseno, tak si s tím nějak poraďte. Vlastně je to na dobrovolnosti, jestli rodiče přihlásí, nebo nepřihlásí, a vy to nějakým způsobem zařiďte. Ale ono to mnohdy zařídit nejde. Je to velice polemické. A to, co tady zaznělo, musíme vůbec diskutovat o tom, jestli má být školní docházka dobrovolná? Já si myslím, že ne. Samozřejmě nejvyšší instance je nejvyšší soud, který by mohl rozhodnout, jestli dochází k porušení ústavy.

Nicméně ředitelé byli do toho nějak vrženo, bylo jim stanoveno datum, dokdy mají rodiče přihlásit případně své děti k té dobrovolné docházce. A já říkám, co když rodiče změní svůj názor a budou to dítě chtít přihlásit? Tak už vlastně nemají možnost do toho systému vstoupit, což je pro mě nepřijatelné. Pak jsou to krajní případy, s kterými se určitě setkáváte i vy, kdy dětem pracovníků v sociálních službách je odmítnuto to, aby mohli přihlásit své děti právě na tuto dobrovolnou výuku nebo dobrovolný pobyt ve škole, a to z toho důvodu, že spadají do ohrožené skupiny a pracují s ní.

Já neříkám, že to jsou případy, které jsou možná ve velké míře, ale jen chci, aby tady zaznělo, že pohled na tuto věc může mít obrovské množství rovin. Jestliže bylo deklarováno, že jde o sociální vazby dětí, tak si myslím, že sociální vazby dětí lze zajistit jiným způsobem, než vyhlásit, že je dobrovolná školní docházka. Tzn. učitelé nebo ředitelé mohli za pomoci svých vychovatelek, případně dalších pedagogických pracovníků, kteří se třeba věnují výchově, mít nějaké školní kluby, volnočasové aktivity a další.

A takhle by pomohli i rodinám a rodičům, kteří samozřejmě chtějí nastoupit do práce, případně by jim to pomohlo. To, o čem tady diskutujeme, má víc úhlů pohledu. Paní ministryně za to nemůže, ona to jenom nějakým způsobem sklízí, nicméně měli bychom o tom diskutovat. A mělo by to zaznít i takhle veřejně, že to, co je teď nastaveno, tak z mého pohledu není správně. Děkuji.