Hnutí SPD ctí svůj program, ve kterém jasně definuje, že nebude přijímat nelegálně vnucené imigranty, a odmítá islamizaci naší země pod záminkou multikulturalismu. Nedovolíme, aby se v České republice usídlili radikální islamisté, neboť právo šaría a islámský džihád jsou ohrožením naší svobody a bezpečnosti. Naneštěstí islámští imigranti ve své snaze dostat se do Evropy nepolevují, ba naopak. Proto v hnutí SPD musíme ve svém úsilí k zabránění jejich vstupu do naší republiky pokračovat.    

Zdálo by se, že zvýšená ostraha hranic Řecka a epidemie Covid-19 v posledních týdnech poněkud snížila počty imigrantů, kteří se přes moře pokoušejí dostat do Evropy, ale opak je pravdou. Do zemí EU letos dorazilo více běženců než ve stejném období loni. Na odpor Řeků a též Maďarů, kteří se všemi silami a prostředky snaží zabránit vstupu imigrantů na své území, si imigranti nově volí cestu přes moře na Kanárské ostrovy, o čemž informovala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Vycházela přitom ze svých zpracovaných dat, která uvádějí, že letos od začátku roku do konce dubna připlulo k břehům Evropy téměř 17.000 imigrantů, zatímco loni to bylo zhruba 14.000. Z toho do Španělska doplulo zhruba 5.000 lidí, což je o něco méně než loni. Cesta přes Kanárské ostrovy se ale nyní stává čím dál populárnější. Zatímco letos do 15. dubna se tam dostalo z Afriky 1.781 imigrantů, loni to bylo jen asi desetina (181).

Poslední dva případy zveřejnila agentura DPA. V pátek 14. května 2020 španělská pobřežní stráž vzala na své plavidlo 38 imigrantů u ostrova Fuerteventura a dne 17. května 2020 pobřežní stráž nalodila poblíž ostrova Gran Canaria 50 afrických imigrantů, kteří se pokoušeli na dřevěné lodi dostat přes Atlantik do Evropy. Afričtí imigranti byli převezeni do přístavu Arguineguínu, což je jedno z nejlidnatějších měst podél jižního pobřeží Gran Canaria ve Španělsku a budou muset kvůli opatřením v souvislosti s koronavirovou pandemií strávit dva týdny v karanténě. Podle agentury DPA se počet imigrantů, kteří volí tuto nebezpečnou migrační trasu, v posledních měsících výrazně zvýšil. Kanárské ostrovy leží v Atlantiku asi 100 kilometrů od severozápadního pobřeží Afriky a dostat se na ně ve vratkých lodích je mnohem obtížnější, než přeplout Středozemní moře do Španělska či do Itálie. Imigranti ovšem nemusejí absolvovat nebezpečný přechod Sahary.

Podíváme-li se do minulosti, zjistíme, že s nelegální imigrací se Kanárské ostrovy potýkají od doby, kdy v roce 1994 první "patera" (loďka) se dvěma mladými lidmi ze Západní Sahary přistála na ostrově Fuerteventura. To byla ale jen malá předehra toho, co následně přišlo. Zpočátku připlouvalo několik imigrantů ročně, pak jich byly desítky, stovky a brzy tisíce. První patery otevřely cestu na Kanárské ostrovy, kterou v následujících 11 letech využilo více než 40.000 imigrantů, většinou ze severozápadní Afriky. Přepluli severní část Atlantského oceánu a dostali se na ostrovy Lanzarote, Fuerteventura a Gran Canaria. Na konci roku 2005 byl zadržen první "cayuco" se 100 osobami na palubě, což je rybářský člun používaný v Senegalu a Mauretánii pro delší plavby. A vše se změnilo. O rok později ke Kanárským ostrovům dorazilo 31.678 lidí v 515 lodích (v paterách a cayucos). To jsou čísla, která toto souostroví se dvěma milióny obyvatel nikdy nezažilo. Následné roky se tato čísla zmenšovala, protože imigranti využívali pro ně dostupnější trasy, jak se dostat do Evropy. Vzhledem k přísné ostraze řeckých hranic začali imigranti opět více využívat cestu do Evropy přes Kanárské ostrovy.