Jenže čeština takový univerzální pojem nemá. Výrazy doporučované OSN – tedy např. druh, přítel či partner sice mohou být v některých jazycích neutrální, u nás ale nikoliv – jsou totiž rodu mužského.
Tak co teď s námi? Budeme jen bezpohlavní lidé, kteří žijí s jiným člověkem? Nevím, jak vy, ale já se za to, že jsem muž, nestydím. Stejně tak nechápu, proč bych se měl vyhýbat sdělení, že mám manželku, případně proč bych měl nechat ostatní hádat, jaké pohlaví že to se mnou sdílí ložnici...
Jsem chlap a mám rád ženy. Kdo to má jinak, to je jen jeho věc. A jen jeho věc je, zda se s tím tají či chlubí. Máme právo na soukromý život. Máme také právo na svůj názor. Nikdo ale nemá právo nám vnucovat či podsouvat podobné nesmysly. Výzva ze strany OSN je krajně nevhodná a za hranou.
