Zavedení nouzového stavu v důsledku epidemie koronaviru vedlo k zásadnímu omezení krátkodobých ubytovacích služeb. Praha považuje za nezbytné této situace využít ke změně podmínek, aby se poskytování krátkodobých ubytovacích služeb realizovaných prostřednictvím platforem typu Airbnb nevrátilo zpět do původního stavu, který byl z hlediska života v centru města neúnosný.

„Podstatou návrhu je zmocnění obcí, aby mohly vydat nařízení, kterým budou regulovat rozsah krátkodobého ubytování v bytech. Jak se ukázalo v období před epidemií koronaviru, problematice regulace krátkodobého ubytování je potřeba se věnovat zejména ve velkých městech, neboť jeho poskytování prostřednictvím platforem typu Airbnb již dávno překročilo rámec sdílené ekonomiky. Proto je potřeba upravit legislativní rámec tak, aby česká města držela krok s těmi světovými metropolemi, které toto oprávnění mají. Doufám, že návrh získá v Parlamentu podporu, podobně jako v dubnu, kdy Sněmovna přijala první z našich návrhů umožňující živnostenským úřadům získávat od digitálních platforem informace o pronajímaných bytech, a mohly tak lépe vymáhat dodržování zákonných povinností. Všechny naše návrhy směřují k tomu, aby se využívání sdílené ekonomiky v oblasti krátkodobého ubytování dostalo do rozumných kolejí a neobtěžovalo ty, kteří v centru trvale bydlí,“ říká Hana Kordová Marvanová.

Krátkodobé ubytování zprostředkované internetovými platformami se stalo výnosným byznysem, kdy byty i celé domy v podstatě slouží jako penziony či hotely, avšak bez toho, aby byly kolaudovány jako ubytovací zařízení se všemi požadavky na takováto zařízení kladenými. Výhodnost byznysu je do značné míry dána i tím, že jde o právně nikoli zcela vyjasněnou a obtížně kontrolovatelnou oblast a toto podnikání probíhá z velké části v zóně šedé ekonomiky.
Takto specifikovaný současný stav rozmachu sdíleného ubytování s sebou nutně nese řadu problémů, počínaje snížením dostupnosti bydlení pro občany a obtěžováním stálých obyvatel, zejména v centru města, přes dopady na obecní i státní pokladny, nerovné podmínky či nekalou soutěž ve vztahu k hotelovému průmyslu, až po změnu charakteru obytných zón určených tradičně pro dlouhodobé ubytování a bezpečnostní rizika.

„Současná právní úprava není dostatečná k vymezení právního rámce regulace sdíleného ubytování, pokud jde o vymahatelnost plnění podmínek pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb. Poptávka po uspokojení bytových potřeb dalece převyšuje nabídku a nabízené nemovitosti k uspokojení bytových potřeb jsou nabízeny za ceny výrazně převyšující běžné tržní nájemné a u krátkodobého ubytování ještě výrazněji. Tento stav je vzhledem k politice bydlení neudržitelný,“ apeluje radní Kordová Marvanová.

Návrh novely živnostenského zákona, který hodlá Praha prostřednictví své radní Hany Kordové Marvanové předložit Parlamentu České republiky, předpokládá, že obce, které to budou považovat za potřebné, budou disponovat zákonnými možnostmi vedoucími k omezení krátkodobého ubytování na určitý časový úsek a stanovení podmínek, za kterých bude možné takovou službu, zejména v bytových domech, poskytovat, a to konkrétně maximální počet současně ubytovaných osob nebo maximální počet přenocování v jednom kalendářním roce.

„Za zásadní důvod pro předložení návrhu zmocnění považuji dlouhodobou situaci, zejména v centru města, neřešenou z úrovně státu, tisíce bytů, které neslouží svému účelu, nedostatek nejen nájemních bytů a s tím související vylidňování historického centra metropole, kterému je třeba zabránit. Inspirací pro předložení návrhu zmocnění byly i právní úpravy řady měst ve světě, která zpravidla disponují většími legislativními pravomocemi, než kterými disponuje Praha,“ zdůrazňuje Hana Kordová Marvanová.

Návrh počítá s možností omezit časový úsek, ve kterém by nemohlo docházet k poskytování ubytovacích služeb. Jde o obdobu limitů existujících v zahraničních městech, která rovněž období pro krátkodobé ubytování limitují.

Světové metropole stanovují vedle pravidel, za kterých lze poskytovat krátkodobé ubytování, také vysoké sankce za nerespektování stanovených podmínek. Například v Miláně takové sankce představují pokutu ve výši 500 – 2 500 EUR, v Paříži 5 000 až 10 000 EUR, ve Vídni je to až 50 000 EUR. V San Franciscu či Los Angeles se pak pokuta pohybuje okolo 500 dolarů za den.

„Využitím navrhovaného zmocnění by města a obce, včetně Prahy, získala nástroj, jak chránit své obyvatele trvale v místě žijících před nadměrným hlukem a dalšími emisemi. Obdobně omezení maximálního počtu přenocování sleduje zvýhodnění dlouhodobého pronájmu před krátkodobým ubytováním, což by mohlo přispět k řešení bytové nouze a rozvoji dlouhodobých pronájmů. Stávající situace tomuto řešení do určité míry odpovídá, když v centru města lze nyní najít tisíce bytů k pronájmu, když jejich vlastníci reagují na výpadek poptávky po krátkodobých ubytovacích službách, řeší tak situací vzniklé finanční dopady,“ podotýká radní Kordová Marvanová.

Ke dni 31. 1. 2020 je v živnostenském rejstříku evidováno v hlavním městě Praze 4 650 provozoven k oboru živnosti ubytovací služby a 3 666 podnikatelů s tímto výslovně uvedeným oborem (k 25. 5. bylo evidováno v Praze 4 818 provozoven ubytovacích služeb). K tomu je nutné upozornit, že ubytovací služby jsou živností volnou a v počtu podnikatelů s tímto oborem není promítnut počet těch podnikatelů v živnosti volné, kteří ohlásili živnost volnou v celém jejím rozsahu bez upřesnění jednotlivých oborů. Naopak, pokud budeme vycházet z počtu podnikatelů v živnosti volné, všechny obory včetně ubytovacích služeb, je podnikatelů více než 90 000. O těch ubytovatelích, kteří nedisponují živnostenským oprávněním, se živnostenské úřady dozvídaly zpravidla na základě podnětu či stížnosti.

Podle dat portálu www.airdna.co (ZDE) bylo v Praze v roce 2018 prostřednictvím Arbnb nabízeno k pronájmu celkem 11 485 ubytovacích prostor, z toho 80 % tvořily celé byty, popř. rodinné domy. Nabídka i poptávka se pak jednoznačně koncentrují v centru města (Staré Město 1337 jednotek, Vinohrady 1205, Žižkov 1153).