já teď v rozpravě nejdříve na začátku vystoupím v roli zpravodaje zákona, pak se pokusím i coby poslanec a autor řady pozměňovacích návrhů reagovat na některé své předřečníky.
Trochu to odlehčím, vzhledem k obsazenosti sálu vidím, že všichni už o tomto zákoně všechno vědí a bylo vydiskutováno na hospodářském výboru, takže určitě můžu velmi zestručnit svoje vystoupení.
Nejdříve ale ta formální část jako zpravodaj. Chci vás seznámit s uplatněním legislativně technické změny, kterou už jsem předal a uplatnil u sněmovní legislativy. Týká se to opravdu jednoho přečíslování, o které mě požádali kolegové z Ministerstva průmyslu a obchodu, a navrhovaná legislativně technická úprava souvisí s novelou zákona o hospodaření energií, je to zákon č. 406/2000 Sb., který byl během přípravy této naší novely upraven a došlo tam k přečíslování některých bodů, takže ta legislativně technická úprava zní, pro stenozáznam: V části dvanácté článek XV. se text "písmeno k)" nahrazuje textem "písmeno j)". Je to tedy pouze přeznačení jednoho odkazu, nedochází k žádné faktické změně obsahu.
Tolik legislativně technická úprava. A teď k té rozpravě.
Za prvé chci moc poděkovat kolegům, kteří tady mluvili a jsou kritičtí třeba k formě přípravy nebo i k obsahu některých návrhů, předřečníci Polanský, Adamec, Stanjura, já těm připomínkám v mnoha momentech rozumím a chápu je a zopakuji to, co jsem říkal na hospodářském výboru.
Když jsme tady ten zákon naposledy novelizovali poslaneckou novelou před dvěma lety, tak jsme se mimo standardní termíny Poslanecké sněmovny a hospodářského výboru scházeli skoro každý týden na pracovní skupině. Bohužel toto jaro koronavirová krize ovlivnila dění, tak jak se to stalo. A my na ty společné schůzky jsme měli mnohem méně času, některé věci prostě mohly proběhnout jenom elektronicky. Přesto ale ta debata byla. Byl na ni čas. Byl prostor. A musím určitě bránit jak tady předkladatele, jednotlivá ministerstva, ta tři ministerstva prezentovaná Ministerstvem dopravy, tak i nás vládní poslance na hospodářském výboru, že jsme určitě v žádném případě nechtěli jakýkoli z pozměňovacích návrhů tam propašovat nějak pokoutně nebo nedat o něm vědět, neposlouchat názor opozice.
Ondrovi Polanskému chci znovu připomenout, že návrhy, které jsou vetknuty jak do těla vládní novely, tak do pozměňovacích návrhů, opravdu vycházely z praxe. Já sám jsem se scházel s ředitelem ŘSD, s ředitele Správy železnic. Ptali jsme se kolegů, co v praxi funguje, nebo co nefunguje. A na základě tady těch podnětů jsme právě připravovali jednotlivé pozměňovací návrhy. Takže určitě to nebylo děláno, že si něco myslíme nebo tušíme, a pak vyrobíme úpravu zákona.
Avizoval jsem vyjádření, že Piráti se nejspíš tady k tomu zákonu dnes nepřikloní, že ho nepodpoří. Mrzí mě to. Je mi to líto. A samozřejmě se vším respektem, je to právo na jejich politický názor. Ale je to velká škoda.
Odpovím na Ivana Adamce. Jeho kritické připomínky někdy byly v podobném duchu. Já je chápu. Ale té podpory, aspoň dopředu avizované, si vážím. Konec konců má to vazbu právě na jeho region, na severovýchodní Čechy, dostavbu D11. Tady vám povím právě ten často zmiňovaný pozměňovací návrh - takzvaná polská metoda, můj návrh, který tedy přijal hospodářský výbor, vzešel na začátku letošního března, když jsme osobně s panem ministrem Havlíčkem se setkali s polským ministrem dopravy Adamem Adamczykem (správně: Andrzejem Adamczykem). A on sám nás vybídl k tomu, že nám připraví podklady, nechá nás vhlédnout do jejich legislativy, jejich práva, abychom ho použili tady. Takže opět jenom opakuji, je to z praxe.
Kolegové, a nejvíc asi Zdeněk Stanjura (správně: Zbyněk Stanjura), hovořili o tom, že nevíme, co to v praxi udělalo, že nemáme ty podklady. Tak tady chci říct, že máme, že to víme. Ale opět uznávám tu připomínku. Hospodářský výbor to dostal někde před projednáním na druhém čtení. Určitě by si poslanci zasloužili mít takový materiál, analýzu o něco dříve. A tady se i já přimlouvám a prosím vládu, aby až ten zákon bude v Senátu, aby to pomohlo lepšímu projednání v Senátu, aby senátoři dostali tady ten materiál.
A já rychle z něj v rychlosti budu pro vás citovat. Ten institut mezitímního rozhodnutí - § 4a - pracovně mu říkáme malá předběžná držba, to je to, co vzniklo před dvěma lety tady ve Sněmovně, tak Ředitelství silnic a dálnic podalo 15 návrhů na tento instrument. A v pěti případech již bylo rozhodnuto. Můžete si říct, že pět případů na celé dálniční síti je málo. Ale vzpomeňte si na mediálně známé příběhy ze silnice D11 u Hradce Králové, z D3. Každý jeden takový případ může zastavit opravdu celou stavbu. A tady vidíte, že pět už jich bylo použito.
Podobné je to u Správy železnic, kde byly vydány čtyři návrhy. A tady je zajímavé, že ve dvou případech byly staženy, nedošlo k tomu vydání. A bylo to z důvodu, že vyvlastňovaní nakonec souhlasili s tou původní náhradou, která jim byla ve smírných jednáních nabídnuta. A to je to důležité. To je asi ten klíčový moment. Ten zákon opravdu začíná fungovat i v rovině psychologické, to znamená vyvlastňovaní občané, ti odpůrci státu najednou přijdou a raději se jdou dohodnout a raději přistoupí na tu zvýšenou cenu toho osminásobku.
Druhý ilustrační příklad z analýzy - § 2 odst. 5 a 6 - doručování v řízeních podle stavebního zákona s velkým počtem účastníků včetně doručování u zemřelých. Tohle je případ třeba té dálnice D35, kde Ředitelství silnic a dálnic se stále točí v kruhu a nedaří se prokázat u úřadu, který podává územní rozhodnutí, vydává územní rozhodnutí, že oslovili všechny zúčastněné, že se všemi mluvili, protože ten stav u stovek majitelů se zkrátka mění - prodávají se pozemky, majitelé umírají, řeší se dědická řízení a podobně. A tady Ministerstvo dopravy jako speciální úřad konstatuje, že tento institut využívá ve sto procentech všech takových případů. Bohužel kvalifikovaně říct, o kolik v průměru se to ta územní řízení zkrátilo, není v tuto chvíli možné. Nebylo by to od nás seriózní, protože ono to funguje od druhé poloviny loňského roku. Ta doba je zatím příliš krátká. Každopádně už základní výstupy, tím jsem to chtěl dokladovat, máme.
Zbyněk Stanjura už je teď někde na kávě, ale já na něj musím reagovat. Kritizoval D35, proč ještě není postavena. Tak tady s vaším svolením si krátce i zavzpomínám. Když jsem má do té politiky přišel v roce 2013 a ptal jsem se, proč na D35 nestavíme, tak pro vaši představu na prvních dvou úsecích z Opatovic - to je ta velká křižovatka mezi Pardubicemi a Hradcem Králové - po Vysoké Mýto, jsou to dva stavební úseky, zhruba 27 kilometrů, tak tam bylo proti státu, nebo proti ŘSD 1 400 nespokojených majitelů, kterým stát podle tohoto zákona v té době byl schopen nabídnout pouze dvojnásobek odhadní ceny. A proces vyvlastnění byl popsán poměrně vágně - nebylo možné efektivně vyvlastňovat. Na těchto dvou úsecích dnes je vykoupeno, velmi intenzivně tam běží stavba, ty úseky se staví. A je to asi týden zpátky, generální ředitel Radek Mátl veřejně po návštěvě kraje oznámil, že u prvního úseku bude dokonce ta stavba zkrácena asi o půl roku a bude hotovo v roce 2021. Je to první část té silnice. Takže vidíte, že ta loď, ten pomalý parník se nám pomalu daří rozjíždět a tu rychlost opravdu získáváme.
Mimochodem odbočím. Dochází k paradoxní situaci, kdy Pardubický kraj získal na přivaděče k této dálnici před třemi lety 2,7 miliardy korun na stavbu přivaděčů. Dnes bude dálnice hotova. Zdá se, že kraj nestihne své přivaděče k ní dobudovat včas. Takže tady teď z naší pozice jsem rád, že stát, státní investoři ukazují, že dokážou díky zákonům, které jsme tady projednali, stavět rychleji.
A poslední reakce na Helenku Langšádlovou ke kritice, že nevíme, co udělala poslanecká novela, a teď už tu máme tu vládní. Tady chci vám všem připomenout, kolegové z opozice, toto byla naše dohoda. Takto jsme se v roce 2017 dohodli, že uděláme ten poslanecký - Ondra Polanský použil krásné slovo - hotfix, tedy takové to základní a že ty velké změny, ty revoluční kroky projednáme a připravíme následně právě tou novelou vládní. Takže tady jen chci připomenout, že postupujeme vlastně v krocích, na jakých jsme se na začátku tohoto volebního období domluvili.
Ale dávám jak Ivanu Adamcovi, tak Heleně Langšádlové za pravdu, co se týká obav postupu ŘSD. A tady - snad si to mohu dovolit vůči panu ministrovi, je to takový dobře míněný apel - ta praxe je totiž různá. V mnoha případech generální ředitel Radek Mátl - toho musím moc pochválit - chce stavět. Ubezpečuje nás, že se vždycky snaží o tu dohodu s majiteli pozemků, anebo i budov, staveb, že vždycky ta dohoda je mnohem lepší, a komunikuje s lidmi. Ale bohužel, a možná to budou říkat i kolegové z poslaneckého klubu Pirátů, bohužel ne vždy to tak je, ne vždy to je stoprocentní. A já sám v praxi vidím, že je to o lidech a že třeba kvalita ředitelů krajských správ je zkrátka různá. V některých částech republiky - a mohu být konkrétní - v západní části, tam jsou opravdu profesionálové, kteří jsou progresivní, jednají s lidmi. Bohužel v jiných částech - a je to třeba i u mě v mém regionu - ten přístup k občanům a k občanské veřejnosti je mnohem horší a zavdává na zbytečné problémy. A přiznávám veřejně i do rozpravy, že i já sám bych nerad takovým lidem dával do ruky silný nástroj, který potom budou zneužívat vůči občanům. Tak věřím, že i tohle se bude postupně kolegům na ŘSD dařit zlepšovat.
Děkuji za pozornost a dávám slovo dalším poslancům.
