To je jen pár bodů, proč jsme kritičtí k NATO a podporujeme referendum o vystoupení. V uvedeném článku je ještě několik dalších pozoruhodných bodů a argumentů, ačkoli ne všechny sdílíme. Tak čtěte dále a napište mi, zda jste pro setrvání v NATO, nebo ne. My jsme pro to, abyste v referendu rozhodli vy, občané.
Jen pár informací k autorům článku. Sharon Tennison je předsedou Centra pro občanské iniciativy. David Speedie je zakladatelem a bývalým ředitelem programu pro globální angažovanost USA v Carnegieho radě pro etiku v mezinárodních záležitostech. Krishen Mehta působí v oboru globální spravedlnosti na Yale University.
Teď už k těm deseti bodům.
1) NATO bylo vytvořeno v roce 1949 ze tří hlavních důvodů, kdy v roce 1949 první generální tajemník NATO popsal misi NATO jako „udržet Rusko venku, Američany uvnitř a Němce dole“. Tyto důvody již nejsou podle autorů platné. Bezpečnostní prostředí v Evropě je dnes úplně jiné než před sedmdesáti lety. Autoři připomínají, že ruský prezident Vladimir Putin ve skutečnosti navrhl nové kontinentální bezpečnostní opatření „z Dublinu do Vladivostoku“, které Západ odmítl. Pokud by bylo přijato, zahrnulo by to Rusko do kooperativní bezpečnostní architektury, která by byla pro globální společenství bezpečnější. K tomu bych dodal, že NATO nedrží Němce "dole", ale naopak jim pomohlo se zvednout, což není dobré pro naši nezávislost.
2) Někteří tvrdí, že hrozba dnešního Ruska je důvodem, proč musí Amerika zůstat v Evropě. Autoři ale připomínají, že ekonomika EU byla před brexitem 18,8 bilionu dolarů a po brexitu 16,6 bilionu dolarů. V porovnání je dnes ruská ekonomika jen 1,6 bilionu dolarů. „Věříme, že s ekonomikou EU více než desetkrát vyšší než ruské hospodářství si Evropa nemůže dovolit vlastní obranu proti Rusku? Je důležité poznamenat, že Spojené království jistě zůstane v evropské obranné alianci a bude s největší pravděpodobností i nadále přispívat k této obraně,“ uvádějí autoři.
3) Studená válka byla jedním z extrémních globálních rizik - se dvěma supervelmocenskými protivníky, z nichž každý byl vyzbrojen třiceti tisíci a více jadernými hlavicemi. Současné prostředí představuje ještě větší nebezpečí - extrémní nestabilitu vyplývající z nestátních aktérů, jako jsou teroristické skupiny, získávání zbraní hromadného ničení. Rusko a šéfové NATO jsou podle článku jediní schopni čelit těmto hrozbám - pokud jednají ve shodě.
4) Jenom jednou se stalo, kdy se člen NATO dovolával článku 5 (klauzule „útok na jednoho je útok na všechny“), když byly Spojené státy po teroristickém útoku 11. září 2001. Skutečným nepřítelem nebyl jiný národ, ale společná hrozba terorismu. Rusko zajistilo USA neocenitelnou logistickou, zpravodajskou a základní podporu angažovanosti v Afghánistánu po 11. září. Koronavirus dramatizoval další závažné znepokojení: Obavy z teroristů, kteří vlastní a používají biologické zbraně.
5) Autoři varují, že když má Rusko na své hranici potenciálního nepřítele, stejně jako v případě vojenských cvičení NATO do roku 2020, bude Rusko donuceno k tomu, aby se změnilo v autokracii a k oslabení demokracie. Když se občané cítí ohroženi, chtějí stát vůdcovského typu, který je silný a poskytuje jim ochranu.
6) Vojenské akce NATO v Srbsku za prezidenta Clintona a v Libyi za prezidenta Baracka Obamy a téměř dvacetiletá válka v Afghánistánu byly v podstatě vedeny USA. Neexistuje zde žádný „faktor Ruska“, ale tyto konflikty se používají k argumentaci raison d´etre hlavně ke konfrontaci s Ruskem.
7) Největší existenční hrozbou je jaderný holokaust, který jako Damoklovův meč stále visí nad námi všemi. Vzhledem k tomu, že NATO má základny ve dvaceti devíti zemích, mnoho podél ruských hranic, některé v dělostřeleckém dosahu Petrohradu, riskujeme jadernou válku, která by mohla zničit lidstvo. „Riziko náhodného nebo „falešného poplachu“ bylo zdokumentováno několikrát během studené války a je nyní ještě hroznější, vzhledem k rychlosti Mach 5 dnešních raket,“ varují autoři.
8) Dokud budou Spojené státy utrácet téměř 70 procent svého diskrečního rozpočtu na armádu, bude vždy potřeba nepřátel, ať už skutečných, nebo vymyšlených. Američané mají právo se ptát, proč jsou takové přemrštěné výdaje nezbytné a komu to skutečně prospívá? Proč se nevydávají za něco jiného?
9) USA použily NATO k jednostrannému jednání, bez mezinárodního právního souhlasu nebo souhlasu Kongresu. Americký konflikt s Ruskem je v zásadě politický, ne vojenský. To volá po kreativní diplomacii.
10) Válečné hry v ruském sousedství - spojené s roztržením smluv o kontrole zbrojení - představují rostoucí hrozbu, která může zničit každého, zejména pokud je mezinárodní pozornost zaměřena na nepolapitelnějšího „nepřítele“. Koronavirus se přidal na seznam globálních hrozeb, které vyžadují spolupráci spíše než konfrontaci ještě naléhavěji než dříve.
Co si o tom myslíte vy? Měli bychom podle vás setrvat v NATO, nebo odejít? Rád si přečtu Vaše názory. My jsme pro to, abyste v referendu rozhodli vy, občané.
