Samozřejmě každá tuto větu myslela jinak. Ředitelka jako jediné správné řešení, ministryně po jediné návštěvě paní Marečkové jako nespravedlnost. Paní ministryně mi pak své rozhořčení sdělila při našem setkání. Můj postoj byl standardní. Vzhledem k tomu, že vedoucích sociálních zařízení typu Vincentina máme v kraji 26, z toho 19 pod vedením sociálních služeb Uherské Hradiště, nemohu si dovolit, narozdíl od paní ministryně, věci posuzovat pouze emotivně setkáním s údajně poškozenou stranou.

Nechal jsem proto věci důkladně prošetřit a výsledek je tristní. Paní Marečková jako vedoucí okrádala Vincentinum; přestala rozlišovat mezi tím co je její a co krajské.

Zda to byl úmysl, nebo ztráta schopnosti rozlišovat, nevím. Jisté však je, že od nástupu nové ředitelky sociálních služeb UH dne 1. 2. 2020 dochází k prověřování hospodaření všech 19 organizací. A tak se na chyby přišlo.

Závažnost pochybení paní Marečkové chtěla její nadřízená vyřešit bez poškození dobrého jména Vincentina neveřejnou cestou při sloučení Vincentina a Buchlovské pod jedno vedení. Bohužel sama paní Marečková medializací rozhodla, že věci jdou jinou cestou. Vybavuje se mi rčení “kdo chce kam, pomozme mu tam”.

Upřímně, tento text nepíšu kvůli paní ministryni ani kvůli paní Marečkové. Spíš mě mrzí, co se kolem toho roztočilo. Četl jsem komentáře o "čunkovinách" a nelidském zacházení s lidmi, kteří svůj život obětovali druhým. Dokonce tato kauza nepřímo dopadla i na Dny lidí dobré vůle. Emoce zvítězily nad smutnými fakty. Proto i já musím teď říct: TAK TAKHLE NE.

Mějte se hezky a oslavte naše dva velmi důležité svátky.