Vážený pane předsedo, vážená paní místopředsedkyně vlády, kolegyně, kolegové, už zde bylo zmíněno, že tuto materii jsme probírali v roce 2016, je to skoro 4 roky. Já si pamatuji velmi dobře na tu debatu, jak paní ministryně bránila kroky ministerstva financí. Je mi smutno z toho, že už tehdy jsme mohli minimálně my v Senátu ukázat, že s tou nemravnou daní nesouhlasíme. Já jsem si vytáhl hlasování z té doby a v podstatě nás válcovala tehdy sociální demokracie, přidali čtyři hlasy kolegové z ANO a pak už to bylo jenom po dvou hlasech, takže tady se to schválilo v tom znění, které přišlo z Poslanecké sněmovny. My jsme měli na našem výboru tehdy nakročeno na úpravu, kterou jsme dokonce schválili, ze 4 % aspoň na 3 %. Ani tuto nemravnost se nám nepodařilo v Senátu, sami mezi sebou, ponížit. Já, když jsem se podíval na ty, kdo hlasovali, dneska se mluví o tom, že tedy Senát bude hlasovat jinak, tak paradoxně X z nás, kteří tady sedí, budou hlasovat jinak, než tehdy hlasovali. Já se ptám, proč vždycky nepřemýšlíme svým způsobem nestranicky a nejednáme sami za sebe a podléháme sekretariátům těch stran nebo hnutí v té době, samozřejmě. To válcování tehdy bylo obrovské. V tom znění Poslanecké sněmovny to schválilo 29 kolegyň a kolegů. My jsme mohli ale už v té době odtížit kupujícím alespoň jedno procento. Za tu dobu, za ty 4 roky, jenom abychom si uvědomili, tak to činí necelých 50 miliard, které tento stát nemravně vybral na penězích, které byly řádně zdaněné našimi občany. A ten stát je zdanil znovu. Já jsem tomu rád. Za normálních okolností, když teď vidím ten půlbilionový schodek nebo tu možnost utrácet peníze, kdy ani nevíme, na bianco šeku 150 miliard, kde budou použity, já žasnu, jak vláda lehce rozdává peníze, kde může. Ke všemu ještě ne cíleně tam, kde by to bylo doopravdy zapotřebí, protože jsou takové administrativní a byrokratické překážky, že ani v tom covid programu se mnozí nenajdou a ty peníze využít nemůžou.
Nicméně se chci zeptat, kam to povede? Já samozřejmě pro zrušení této daně budu hlasovat, ale kam to všechno povede, jaké úlitby ještě budeme dělat mnohým? Je to všechno na úkor budoucích generací. Kdy to jednou splatíme? Uvědomujeme si to vůbec? Proč jsme už v tom roce 2016, kdy se nám dařilo relativně dobře...
Děkuji, pane předsedo. Kde my najdeme finanční prostředky tak, abychom je mohli zase do toho rozpočtu nacpat, když v tom roce 2016 ekonomika byla na tom dobře, byla zdravá, i ty poslední roky, které následovaly, já jenom připomenu, že ta částka v roce 2015, která se na této dani vybrala, byla 11,2 miliardy. To znamená, jedno procento, o které jsme tehdy my tady žádali v jednom výboru, činilo 2,8 miliardy. Ani to tehdy nechtěla paní ministryně připustit, že by tyto peníze, nemravně vybrané, zůstaly občanům. Najednou se dozvídám, jak to bude hrozně úžasné, když naši občané nebudou muset tuto daň už platit. Ale to už by bylo bývalo úžasné tehdy! Je třeba si uvědomit, máme před volbami. A teď se rozdává. Chci poděkovat samozřejmě paní ministryni za tenhle dárek občanům. Ještě vzpomenu i ten rok 2016 z toho důvodu, že i kdybychom tady tehdy v Senátu byli tu daň zrušili, i když takovýto návrh nebyl připraven, stejně by nás Poslanecká sněmovna tehdy byla přehlasovala. Já doufám, že upravený zákon s pozměňovacím návrhem, který tady je připraven, Poslanecká sněmovna schválí, tato nemravná daň skončí někde v zapomnění, že paní ministryně, až k nám bude přicházet příště, se bude k jejím návrhům nebo k návrhům vlády stavět hodně podobně, jako my jsme tady tehdy, minimálně středopravice, na ní požadovali. Tuhle obrátku, tenhle veletoč, výjimečně ho vítám. Děkuji.
