Pane ministře, pane předsedající, kolegyně, kolegové, už to vypadalo, jak řekl pan ministr, že to projde. Já si ale nedovolím a neodpustím v podstatě kritiku vlády jako takové. Vláda přednáší a předkládá před naše občany i před nás tady do Senátu zákony na poslední chvíli. Nezažil jsem tady nikdy, že by jeden den to schvalovala Poslanecká sněmovna a druhý den tady už Senát rozhodoval. Vždycky jsme si na to nechali aspoň třeba týden času. Chápu, proč jsme to udělali, nicméně dostáváme se skutečně do jakési doby covidní, co řekl tady můj kolega naposledy do televize Nova apod. Mám dojem, že vládě se hodí, jak nás začíná covidově zase znova ovládat. Lidé dostávají strach a moje volební komise, kterou jsem měl připravenou, ještě dávno předtím, asi před dvěma měsíci, když jsem se jich ptal, těch, kteří to dělají celá léta, ty volby, jestli je budou zase letos dělat: Jo, jo, starosto, určitě, ale ne v rouškách. Tato situace nastala.
Nevím tedy úplně přesně, jestli i členové volební komise budou muset mít roušky nebo nebudou muset mít, určitě voliči budou muset mít, nevím, jestli bude možnost, že budou sedět za flexi štíty a v podstatě se tímto chránit a nebudou muset díky tomu dva dny sedět ve volebních komisích. Já to říkám i z toho důvodu, že v sobotu je poslední den, kdy se musí nahlásit ti, teď si nevzpomínám, jak se jmenují, zapisovatelé volební komise, v sobotu uplyne poslední den. Já ho musím určit a já ho nemám. Co mi pak říká zákon? Že musím použít vlastní pracovníky toho úřadu, ale oni to nechtějí dělat. Nechtějí být těmi, kdo tam budou sedět a „budou mít tu nebezpečnou šanci, že je někdo nakazí covidem“. Nechtějí to dělat. Čili já se potom ptám, jestli to bude dělat krajský úřad nebo armáda, jestli přijde. Celý ten zákon, který je takto připraven, není dokonalý, asi ani nemůže být dokonalý v tom spěchu, ve kterém se dělal, a tím nás vláda dostává do jakýchsi kleští. Je to úplně stejně s tímto zákonem i s tím dalším zákonem školským. Takto bychom narychlo zákony dělat neměli. 15. března byl termín, kdy nás uvrhli do covidové situace. Všichni jsme byli vyplašení, 14 dní. Ale mezitím se hodně změnilo. My jsme tady dokonce v Senátu už měli i řeči o tom, že je to zbytečné. Zase se udělá celoplošná karanténa, která se teď nařizuje, přitom jsou okresy, které nemají skoro nikoho, kdo by byl nakažen covidem. Mám dojem, že vláda zneužívá toto postavení v rámci svých kompetencí a že nás chce uvrhnout do dalšího covidového stavu, že to dělá teď záměrně před volbami, aby mohl, nezlobte se, pane ministře, ale zase vystoupit v červeném svetru, v podstatě nás tímto ochromovat. Dělá to pan premiér, dělá to pan premiér Vojtěch, levá neví, co dělá pravá, a je třeba chodit hodně mezi lidi, aby vám to ti lidé říkali.
Nejhorší na tom je, že se obrací minimálně na mě jako na senátora a ptají se, co to tam v té Praze schvalujeme. Takovýto zmatek a takový pozitivní obraz, který se snaží vláda vzbuzovat, že jsme nejlepší, že jsme to nejlépe v Evropě zvládli apod., vždyť to všechno není pravda. Je to jenom statistika a ještě blbě využitá. Není to pravda, nezvládli jsme to nejlépe, dnes máme třetí nejhorší inflaci v Evropě. V čem jsme nejlepší, co jsme zvládli nejlépe? Tady se straší daty, najednou se hodí 1500 nakažených nebo 2000 v Německu, ale jich je 90 milionů, tak si spočítejte na těch 100 000 obyvatel, kolik je našich 290? Těch 200 je hrozně moc a mně to vadí. Mám hrozný problém pro tyto zákony zvedat ruku, i když vím, že to všichni potřebujeme, aby mohly proběhnout volby, abychom de facto nedali vládě šanci odložit volby. To samé je se školským zákonem. Sám nevím, jak budu hlasovat. Ale tato kritická slova jsem potřeboval říct, protože to vypadalo, že pan předseda tu diskusi rychle, případně utne, tak jsem ji aspoň tímto otevřel. Děkuji za pozornost.
