„Ke zvýšení slevy nedošlo od roku 2008 i přes neustálý růst inflace v posledních deseti letech. Aktuální míra inflace okolo 3 % je přitom nejvyšší v EU. Průběžně tak dochází ke zvyšování zdanění práce, které je také zároveň jedno z nejvyšších v Evropě. Současný systém potřebuje změnu a jednou z možností je navázání daňové slevy na poplatníka na růst mezd v celé ekonomice,“ komentoval návrhy Mikuláš Ferjenčík, místopředseda Rozpočtového výboru.
„V návrhu počítáme se zvýšením slevy na 27, 30 nebo 33 tisíc Kč ročně. Alternativním návrhem je pak opustit pevně stanovené číslo a nahradit jej navázáním slevy na poplatníka na průměrnou mzdu. Navázání slevy na poplatníka na vývoj mezd by zajistilo zachování stabilního daňového zatížení práce, v důsledku současného systému naopak zdanění průměrné mzdy neustále roste. Potenciální příjem do veřejných rozpočtů se skrývá v úpravě daně z nemovitých věcí, která je extrémně nízká a kvůli zákonným koeficientům ji obce nechtějí zvyšovat. Náš návrh počítá s koeficientem v rozmezí 1,0-5,0 s přesností na jedno desetinné číslo, který umožní mírnější nárůst, právě o jedno desetinné číslo, oproti současným koeficientům 1-5 v celých číslech, kde první zvýšení znamená nárůst daně o 100 %,“ sdělil podrobnosti Ferjenčík.
Zvýšení slevy na poplatníka navrhují Piráti opakovaně, učinili tak v novele navržené v dubnu 2019, která počítala se zvýšením částky ze současných 24 800 na 30 tisíc korun. Poslanec Tomáš Martínek pak na schůzi Sněmovny v dubnu 2020 navrhnul doprovodně usnesení k vládnímu tisku o kompenzačních bonusech, ve kterém navrhnul zvýšení daňové slevy na poplatníka na 33 tisíc Kč. Ani jeden z pirátských návrhů však neprošel.
