často se tu na plénu přeme o velmi složitých a odborných tématech a ve světle těchto témat je podle mého názoru dnešní diskuse až dětinsky vlastně jednoduchá. Je o tom, zda vláda má, či nemá jen tak z plezíru a s cílem vyhrát volby rozdávat jednorázovou finanční pomoc vybrané skupině společnosti. A dětsky jednoduchá je i argumentace vlády v důvodové zprávě, pokud jste ji všichni dobře četli. Vláda prý musí důchodcům pomoci, protože jim prudce rostou životní náklady a vláda potřebuje čas na vyhodnocení dopadů pandemie COVID. No, k tomu mi dovolte pár poznámek, přesto že už tady některé ty argumenty byly řečeny.

Tak za prvé, vláda by měla tyto náklady, kterými argumentuje, jasně pojmenovat. Ne proto, že bychom jako opozice obtížnou situaci našich seniorů chtěli zlehčovat. To určitě v žádném případě. Ale proto aby bylo zřejmé, zda se jedná o zvýšené náklady výhradně pro seniory, nebo také pro další skupiny obyvatel. Copak nerostou životní náklady i samoživitelkám? Nerostou snad životní náklady rodinám s jedním nebo více dětmi? Nerostou snad životní náklady mladým lidem po škole? Nerostou snad podnikatelům, kterým právě teď krachují jejich roky budované živnosti? Těm všem také rostou životní náklady. Tím, že se vláda argumentovat ani nesnaží, jen přiznává pravý charakter tohoto předvolebního úplatku.

Za druhé. Důchody se přece z roku na rok zvyšují. A toto zvýšení probíhá automaticky podle valorizačního vzorce, který zvyšující se životní náklady zahrnuje. Ten vzorec... A tady jenom podotýkám, z iniciativy České strany sociálně demokratické dokonce v roce 2017, jestli se nemýlím, byl změněn, dokonce ho navrhoval tady přítomný kolega pan poslanec Sklenák. Ponovu se důchody zvyšují o polovinu, místo dřívější třetiny růstu reálných mezd a o růst cen zboží, které pořizují právě senioři. Já jsem si vyhledal, premiér Sobotka to tehdy okomentoval slovy: Nebudou se tolik rozevírat nůžky mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem. Ekonomové tehdy poměrně správně bili na poplach, protože bylo zjevné, že státní finance nemusejí každoroční zvyšování důchodů v novém tempu unést. A ten valorizační vzorec tady existuje a je opravdu k dispozici. A jsem velmi rád, že kolega Ferjenčík o tom již hovořil. Prosím vás, každý z vás, kdo tomu aspoň trošku buď rozumí, nebo se chce o to zajímat, tak by bylo dobré, abyste si ten valorizační vzorec skutečně přečetli. A do těch životních nákladů se právě započítávají nově i domácnosti důchodců. Takže bylo to tady řečeno. To tady bylo řečeno správně.

Je to fakt, který vláda Andreje Babiše mlčky přechází. A v minulosti blafovala, že seniorům rozdává z vlastního rozhodnutí. Tady jenom chci na margo toho, co jsme tady minulý rok a letos slyšeli, prosím vás, každá vláda, ať už středová, pravicová, levicová, nebo jakákoli jiná, musí zvyšovat v České republice důchody o zákonný valorizační vzorec. Letos to bylo přibližně 750 Kč. A my jsme tady diskutovali o tom, jestli to zvýšení dorovnáme do těch 900, což bylo v letošním roce o 150 Kč. Jenom upozorňuji, že jak pro zákonné zvýšení, o kterém se nehlasuje, tak pro to zvýšení o 150 Kč Občanská demokratická strana hlasovala.

Pokud chce vláda seniorům skutečně přilepšit, tak podle mého názoru ať přijde s návrhem úpravy tohoto valorizačního vzorce. To mi připadá, že je férová varianta. A pojďme se bavit koncepčně a hlavně na více let dopředu. Možná že s vámi jako opozice nebudeme souhlasit, ale bude to férová a věcná debata. Všem musí být ale jasné, že bez větší reformy důchodového systému, bez reforem, které podpoří například porodnost, přinesou více peněz do systému, nic takového nebude možné.

A tím se dostávám ke třetí poznámce. Vláda slavně vytvořila důchodovou komisi. Ostatně ona tady o důchodové komisi hovořila paní ministryně Jana Maláčová. Důchodová reforma je megapriorita všech priorit programového prohlášení, protože důchodová reforma je na první straně programového prohlášení této vlády. Výsledkem její práce je podle mého názoru čistá nula a do konce volebního období se žádná výraznější změna důchodového systému nechystá. Pokud jsem pozorně poslouchal paní ministryni práce a sociálních věcí, má se tady objevit nějaké paragrafované znění důchodové reformy, nebo nějakého návrhu, a padlo tam, že my předložíme. Mě by zajímalo, jestli my rovná se my sociální demokracie, to je velký rozdíl. Protože když jsem viděl výraz paní ministryně financí, když jste o tom hovořila, tak nevím, jestli z toho byla nadšená, ale trošku kroutila hlavou. A jestli my... (Paní ministryně Schillerová: Já mám roušku, to jste nemohl vidět.) No ale tak jsem viděl výraz vašich očí, paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího. Takže podle výrazu vašich očí, paní ministryně financí, jsem viděl, že to my pravděpodobně bude my sociální demokracie a že to my nebude, že tu reformu předloží vláda České republiky, protože jsem strašně zvědavý, jak se na tom domluvíte.

A zaráží mě ještě jedna věc. Žádné z těch ad hoc zvýšení důchodů, se kterými vláda přišla, nedala do komise k diskusi, ani jednou se nezeptala odborníků, kteří v ní sedí. Jednalo se a jedná přitom o nekoncepční kroky, které výrazně ovlivňují nastíněný mechanismus vyplácení důchodů. Důchodová komise tak dva roky vážně debatovala dva roky o důchodovém systému v České republice, zatímco vláda mimoběžně rozhodovala o tom, o kolik víc kdy a komu se vyplatí na důchodech. Tady opravdu lituji. Opravdu jsem o tom mluvil mnohokrát na důchodové komisi, že mě zaráží, že tam máme vymýšlet systémy, jak to reformovat, a vy mimo jiné mimoběžně na vládě rozhodujete a výrazně tento systém deformujete. Je to zoufalá ukázka toho, jak málo této vládě záleží na tom, co tu po ní zbyde a že jsou jí ukradení lidé, kteří do důchodu teprve přijdou, což je současná generace třicátníků a čtyřicátníků.

Dnešní debata tak možná je dětinsky jednoduchá. Vláda nám ale svým přístupem zadělává na velmi vážný problém do budoucna. Návrh, který máme na stole, není projevem mezigenerační solidarity. Je to další krok k mezigenerační nesolidaritě. Jsme v situaci, kdy se důchody nebudou zvyšovat podle zákonných a vydiskutovaných podmínek, ale podle aktuálních potřeb vládnoucích politických stran. A to třeba na úkor budování dálnic, investic do zdravotnictví a školství, nebo investic do platů v sociálních službách.

A právě v sociálních službách se mimochodem velmi vážné problémy rýsují už v současné době. Vláda slibovala nový zákon, který by zajistil jejich financování, hlavně stabilní financování, a současně poskytl prostor pro jejich další rozvoj, protože starších a potřebných klientů bude kvůli demografickému vývoji určitě přibývat. Žádný takový zákon ale nepředložila, natož aby bylo nastaveno stabilní financování tohoto systému. Přitom běžte se podívat a zeptat do rodin, které pečují o své prarodiče, co musejí absolvovat, aby pro své rodiče našly vhodné služby, nebo místo v přeplněných domovech seniorů. Zeptejte se ředitelů těch domovů, jaký mají podstav zaměstnanců a proč jejich zařízení nekolabují. Jen díky tomu, že máme příliv pracovní síly ze zahraničí. Tohle zoufalství v péči o seniory nespraví ani pětitisícovka podle mého názoru na vánoční dárky.

Úplně závěrem, premiér Andrej Babiš se prostě tváří, že nás všechny vede do nebe. Tohle je ale cesta po schodech dolů, kde nás na konci podle mého názoru opět čeká logický náraz do zdi.

Děkuji vám za pozornost.