Tato myšlenka vznikla v Německu již v roce 1910 a omezeně tam byla také používána v meziválečném období. Byla tam také oprášena v letech 2002 - 2005 a brzy i využita při krizi 2008 jako součást tzv. Hartzovy reformy (balík reforem pod názvem Agenda 2010 za kancléře Schrödera), což významně přispělo k udržení velice nízké nezaměstnanosti v Německu při krizi 2008.
V Německu nyní mohou o pomoc v podobě kurzarbeitu firmy zažádat v případě, že nejméně třetina pracovníků v podniku ztratí minimálně 10 % svého hrubého výdělku. Zaměstnanec potom získává 60 % až cca 70 % rozdílu mezi původní a zkrácenou čistou mzdou. Aktuálně v Německu pracuje v režimu kurzarbeitu cca 7 - 8 mil. osob, v krizovém roce 2009 to bylo jen 1, 5 mil. osob.
V rámci české legislativy je zčásti obdobná situace řešena již dnes. A to v § 209 zákoníku práce a v § 115 zákona o zaměstnanosti. Je to ovšem řešení dílčí - jen pro tzv. překážky v práci na straně zaměstnavatele (zákoník práce), resp. tzv. příspěvek v době částečné nezaměstnanosti (zákon o zaměstnanosti) - zde je ovšem řečeno, že výše příspěvku činí 20 % průměrného výdělku zaměstnance).
Zmíněná ustanovení obou zákonů jsou dostatečná pro období normální, ale jejich aplikace je v aktuální hospodářské krizi problematická a svými parametry nedostatečná. Proto byl také na jaře vyhlášen program Antivirus, který má jiné parametry pro výši tohoto příspěvku na mzdy zaměstnancům - stát kompenzuje firmám vyplacené prostředky. Program Antivirus, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách a bránit propouštění, funguje jen do konce letošního října. Zatím se na Antivirus vynaložilo téměř 20 mld. Kč.
Ovšem obnova naší ekonomiky bude asi poněkud delší než se původně, tedy letos na jaře, předpokládalo. Problémy se zaměstnaností tak zřejmě budou v té či oné míře přetrvávat. Proto by měl dočasný vládní program Antivirus nahradit dlouhodobý kurzarbeit, tedy zkrácení pracovní doby při nedostatku práce. A to v podobě zákona, aby se neustále nemusely vymýšlet a realizovat jen nějaké časově omezené programy. Tedy zákon obecně pro situaci, která může nastat, a pro období, kdy tato situace trvá. Nepřesně řečeno se jedná o jistý druh systémového automatismu. Zaměstnavatel by platil mzdu za odpracovanou dobu. Stát pak pracovníkům výdělek dorovnává za zbývající čas.
Nyní se tedy připravují a dolaďují parametry kurzarbeitu tak, aby mohl být co nejdříve spuštěn. Zde jsou ovšem názorové rozdíly mezi vládou, odbory a zaměstnavateli. Současná diskuse ve vládě reflektuje samozřejmě názory jednotlivých hlavních účastníků - zaměstnanci (tedy odbory) a zaměstnavatelé. Zatím není shoda na výši kurzarbeitové náhrady od státu pro pracovníky. Podle poslední dostupné vládní verze by to mělo být od 60 % do 80 % procent čistého výdělku, nejvýš ale 1,5násobek celostátní průměrné mzdy. Odbory ovšem požadovaly 80 % i víc procent čistého. Je to číslo, které například aktuálně platí ve Velké Británii, kde také zavedli vlastní verzi kurzarbeitu a kde od letošního března vláda hradí zaměstnavatelům 80 % nákladů na mzdu každého zaměstnance, který v souvislosti s epidemií nemůže pracovat. Tato pomoc je ale omezena na tři měsíce a je zastropována, tedy neplatí pro vysoké mzdy.
Aktuálně vedené diskuse u nás v České republice jsou i o výši odvodů firem či spuštění kurzarbeitu - měla by jej zavádět jen vláda či by se měl nástroj začít využívat automaticky při určitých ekonomických potížích?
KSČM se kloní k návrhům odborů, totiž že zaměstnanci by měli dostávat od státu minimálně 70 % hrubého, a to 12 měsíců.
Jsem přesvědčena, že se během velice krátké doby, snad i jen několika dní, shoda najde. Bude to zřejmě nějaký kompromis, jehož parametry je ovšem obtížné odhadnout.
Aby tento zákon o kurzarbeitu začal platit, mělo by být nejenom dosaženo kompromisu. Musí být také následně projednán v Parlamentu. Nelze také nevidět, že do konce října to je jen nějakých jeden a půl měsíce. Pokud by se ovšem pro tento zákon nepodařilo nalézt kompromis ohledně jeho parametrů, potom je jistě možné zmíněný nesystémový vládní program Antivirus ještě prodloužit na tak dlouho, jak bude potřeba.
Ing. Miloslava Vostrá, poslankyně za KSČM, předsedkyně Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny PČR a kandidátka do Senátu Parlamentu ČR pro volební obvod č. 30 - Kladno
