Pokud jde o pana ministra zahraničí, dovolím si vypíchnout dva momenty, které mě vedly k tomu, že jsem se přece jenom rozhodl dozeptat se na některé věci, protože si myslím, že jeho odpověď je diplomaticky pochopitelná, ale voliče, kteří mě vedli k vznesení tohoto dorazu, zcela neuspokojila.
Meritum jako takové se týká vztahů česko-ruských, které bohužel - asi se shodneme - nejsou v tyto týdny a měsíce na optimální úrovni, a ten můj dotaz tedy měl zmíněné dvě roviny. První rovina se týká nechvalně známé sochy u nás v mé rodné Bubenči maršála Koněva, která má tu souvislost, že je chápána v rovině smlouvy česko-ruské z roku 1993, a konkrétně se to týká § 21, který hovoří o důstojném zacházení s podobnými monumenty.
V podstatě implicitně se má za to, že se tato smlouva na tuto sochu vztahuje. Neviděl jsem tedy oficiálně, jak se říká s razítkem papír, že tomu tak je, ale opakovaně to zaznělo od nejvyšších ústavních činitelů. Takže bych byl jenom rád, jestli explicitně tady na mikrofon a ve vztahu k důstojnému sboru dolní komory, aby to zaznělo.
Ale, a tam směřuje můj doplňující dotaz, do jaké míry lze souhlasit tedy s tím, že není obav, že by se s tímto monumentem zacházelo nedůstojně pro to, že, protože Praha 6 uzavřela smlouvu s Muzeem paměti. Socha je tedy momentálně v jakémsi depozitu, ale výhledově někdy v roce 2021 by mělo dojít k tomu, že bude instalována v expozici, která bude veřejně dostupná a důstojný rámec by měla mít. A tady, jak se říká, jaksi to jsou možná těšínská, trošku těšínská jablíčka, jestli by nebylo jistější, a protože majitelem sochy pochopitelně je územní samospráva, nikoliv stát, zda by nebylo jistější tuto sochu jaksi odkoupit a v rámci státního majetku tedy už bychom mohli rozhodovat s daleko větší mírou svobody.
Existují úvahy, že by to třeba mohlo učinit Ministerstvo obrany a instalovat to na nějakém svém pozemku. Čili můj dotaz směřuje k tomuto, protože by to byl daleko jistější krok, než o kterém se zatím bavíme. A myslím si, že i ty nervózní voliče, kterých se týká tento problém, že by to mohlo více uklidnit.
Druhá část mého dotazu je, nebo mých obav, vyplývala ze zhoršení česko-ruských vztahů zejména ve vztahu k zaprvé přejmenování náměstí, které v Bubenči je, na náměstí Němcova, kdy ruská strana tehdy prohlásila, že je to vměšování do ruských poměrů. A že vměšování, toto vměšování vlastně je v rozporu s mezinárodním právem. To je jaksi jeden problém.
A druhý problém je, když někteří naši pražští představitelé územní samosprávy se postavili nejen k této skutečnosti ale i oné deinstalaci sochy maršála Koněva určitým způsobem, tak jim bylo vyhrožováno, že na ně bude uplatněno trestní právo Ruské republiky. A to upřímně řečeno ve věci, která má spíše politickou dimenzi, což nelze zrovna považovat za oblast, kde by se mělo harašit těmito zbraněmi.
Já jsem se ptal, jestli na toto bylo z české strany reagováno. Samozřejmě bylo, bohužel bez explicitní reakce ruské strany. Z toho lze dedukovat, že tedy ta komunikace není zrovna na dobré úrovni. A když k tomu připočtu i to, že nám habruje (hapruje) institut, který jsme si v poslední době rovněž na toto zřídili, a to je ta česko-ruská konzultační skupina, která by měla problémy našich vztahů na nestandardní úrovni jaksi řešit. Tak se ptám, jestli tedy to má být tím krokem k zefektivnění, protože tato nestandardní skupina samozřejmě nespadá do rámce standardní politiky Ministerstva zahraničí. Není to nástroj zamini, tudíž jakou by měla mít tato skupina agendu, jaký by měla mít smysl a jaké jsou od toho očekávány efekty. Tolik mé doplňující dotazy.
