Takže ještě jednou děkuji za slovo, pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážené kolegové. Evropský výbor se zabýval tímto materiálem na 26. schůzi, přijal usnesení. Bylo tomu tak 8. září tohoto roku. Ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionu Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, ve zkratce, jde o navrácení přírody do našeho života.
Jenom stručně ke zpravodajské zprávě, protože pan ministr to tu, tento materiál, celkem výstižně prezentoval. Chtěl bych zdůraznit, že ta strategie pro biodiverzitu je součástí Zelené dohody pro Evropu, kterou jsme projednávali na plénu. Jejím cílem je zastavit úbytek biologické rozmanitosti v Evropě. Strategie obsahuje především tyto základní cíle: přeměnit nejméně 30 % evropských území a moří v chráněné oblasti, přísně chránit alespoň 1/3 chráněných oblastí Evropské unie, včetně všech zbývajících primárních a původních lesních porostů Evropské unie, v roce 2021 předložit návrh právně závazných cílů v oblasti ochrany přírody. Co je důležité, to je určitě omezit celkové používání chemických pesticidů o 50 %, nejméně z 10 % zemědělské plochy vytvořit chráněné oblasti s velkou biologickou rozmanitostí, rozšířit ekologické zemědělství na 25 % zemědělské půdy v Evropské unii, předložit strategii Evropské unie pro lesy, zahrnující plán, do roku 2030 vysadit nejméně 3 miliardy nových stromů a do roku 2030 obnovit nejméně 25 000 km řek.
My jsme přijali, tak jak je zvykem, doporučení plénu Senátu, to si dovolím přečíst a okomentovat:
Zaprvé, Senát PČR se znepokojením konstatuje, že současný výrazný pokles biodiverzity se nedaří zpomalit ani přes mnohé evropské úsilí, a proto podporuje strategii Evropské unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Je potřeba si uvědomit, že biologická rozmanitost a dobře fungující ekosystémy jsou zásadní pro kvalitu života. Na zachovalé přírodě jsme závislí potravinově, z hlediska dostupnosti čisté vody, vzduchu a samozřejmě také zdravotně. Podle studie Světového fondu na ochranu přírody se populace volně žijících zvířat od roku 1970 zmenšily v průměru o dvě třetiny. Máme tu poměrně dramatický úbytek hmyzu, včetně opylovačů, velký úbytek polních ptáků. Nicméně je také nutno říct, že úbytek biodiverzity se poměrně obtížně odhaduje. Je možný a celkem zřetelně se dá udělat u velkých zvířat, u ptáků, u savců, u těch ostatních jde o odhady. Pokud bychom zůstali nečinní a úbytek biodiverzity by pokračoval, mohlo by nastat nevyhnutelné zhroucení ekosystému, a to by mohlo mít dalekosáhlé následky.
V bodě 2 doporučujeme, aby u cílů navržených v rámci Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 bylo jasně stanoveno, že se jedná o cíle na úrovni EU, aby při jejich plnění byly zohledněny rozdílné podmínky v jednotlivých členských státech a jejich dosavadní úsilí v daných oblastech. Je zřejmé, že legislativa související s ochranou přírody ve státech Evropské unie je rozdílná. Logicky jsou rozdílné také přístupy členských států k této závažné problematice. Je to tedy apel na Evropskou komisi, aby vyhodnotila a potvrdila, že jde o závazek na úrovni celé Unie. Ono to v tom sdělení, v té strategii, víceméně sice obsaženo je, ale je to jakýsi apel. Abychom my splnili třeba nejméně chránit 30 % rozlohy České republiky, pak bychom už teď museli, ono se o tom mluví samozřejmě, ale už teď velmi intenzivně jednat o vyhlášení nových chráněných krajinných oblastí. Jsou to Krušné hory, Doupovské hory a některé další. Nicméně v tomto nejsem velký optimista, protože víme, jak probíhá schvalovací řízení. Do roku 2030 mi to nepřijde příliš reálné.
V bodě 2b) doporučujeme Senátu, aby Komise zpracovala a předložila konkrétní dopadové studie navržených cílů nejen na úrovni EU, ale i na úrovni jednotlivých členských států, které budou obsahovat i nulovou variantu. Jak už jsem zmínil, přístup států EU je rozdílný, je tedy nutné dopad plánovaných cílů této strategie vyjádřit formou studie na jednotlivé státy. Nicméně neméně důležité je odhadnout, co by se dělo, co by se stalo, jaký by byl dopad, pokud bychom se k přírodě, k biodiverzitě, chovali stejným způsobem jako doposud.
Tedy aplikovali stejné množství pesticidů, pracovali s půdou tak, jak v mnoha případech pracujeme, že by byla eroze v takové míře, jako je, nedbali na odolnost lesů, které víme, v jakém jsou katastrofálním stavu. Takže myslím si, že stejně důležité, jako je to vyhodnocení dopadu strategie na jednotlivé členské státy, neméně důležitá je i ta nulová varianta, co by se dělo, pokud bychom nečinili nic.
V bodě 3 žádáme vládu, aby při nastavování vnitrostátních pravidel pro provádění nové společné zemědělské politiky vytvořila vhodné nástroje, které reálně přispějí k zastavení úbytku biologické rozmanitosti na území České republiky.
Chráněná území nás bezesporu nezachrání, mají sice zcela zásadní význam, co se týká biodiverzity, cenných ekosystémů, nicméně intenzivně využívaná zemědělská krajina potřebuje vytvořit bezesporu ekologické koridory s cílem zabránit genetické izolaci, umožnit migraci druhů a podpořit zdravé ekosystémy. A samozřejmě obnovit a napravit vodní režim zemědělské krajiny.
Současně s tímto senátním tiskem jsme projednávali na jednání výboru toho 8. září také strategii od zemědělce ke spotřebiteli. Je nutno říct, že ty strategie spolu velmi úzce souvisí, jde o dokumenty rozvádějící Zelenou dohodu pro Evropu. Musím říct, že jsem trošku skeptický a jsem velmi zvědavý, jaká bude konečná podoba nastavení společné zemědělské politiky v České republice v návaznosti právě na ochranu biodiverzity. Pak už následují jenom formální body, takže to je za mě vše zatím. Děkuji za pozornost a dovolil bych si vás poprosit o podporu tohoto usnesení. Děkuji.
