Materie není tak úplně jednoduchá, o čem tady budu mluvit, omlouvám se, bude to trvat možná 10 minut, maximálně, doufám, ale zkusím vysvětlit základní principy toho, co bych rád v tom zákoně případně změnil, pokud mi paní ministryně dá nějakou zpětnou vazbu, že se pletu, i to je možné. Zkusím to velice krátce popsat, jakoby systémově, potom se budu bavit o tom samotném pozměňovacím návrhu.

Velice krátce, paní ministryně to tady řekla, řeknu to velice krátce. Tato novelizace je bohužel odpojena od toho zákona druhého, podstatného, který má řešit evidenci skutečných majitelů. Má to jít ruku v ruce. To se nám tedy bohužel rozpojilo ve sněmovně. Nicméně je to cílené na to, abychom preventivně se bránili legalizaci výnosů z trestné činnosti a praní špinavých peněz. Hlavním nástrojem proti tomu, abychom tomu mohli předcházet, je právě odhalování skutečných vlastníků, majitelů společností, které by mohly buď ty peníze přes své bankovní účty protáčet, mohly by čerpat dotace a zakázky.

A právě problém je v tom, ještě možná bych uvedl, jaké jsou nástroje, jak schovávat ty skutečné vlastníky. Jsou to dodnes pořád ještě u nás například listinné akcie na jméno. Kdybych řekl jednoduše, toto bude listinná akcie, na základě které vlastním nějakou společnost, z druhé strany bude napsáno mé jméno. Rubopisem, pokud bych chtěl, tak to jméno teď škrtnu, napíšu tam třeba jméno pana senátora Hraby, když tady na mě kouká, tak třeba on, v tu chvíli to bude jeho společnost. To je jedna z těch forem.

Druhá z forem, která také začíná být hojně využívaná nejen v České republice, bylo to i na Slovensku, jsou takzvané svěřenské fondy. Na Slovensku to bylo několik let zpátky využíváno, aby si politici mohli kupovat luxusní domy. Aby nebylo vidět z jejich majetkového přiznání, že si ten dům pořídili, bylo zřejmé, kde ty peníze na to vzali, tak si udělali svěřenský fond. Myslím, že i někteří členové minulé vlády tam měly v pronájmu od svěřenského fondu krásné bydlení, ale v reálu je pravděpodobné, že to bylo jejich.

Třetím způsobem, jak toho skutečného majitele skrývat, jsou offshore společnosti, které mají svého konečného vlastníka evidovaného v takzvaných daňových rájích. Nebudu je všechny jmenovat, je jich mnoho, dokonce jsou některé v Evropě. Jak jsem pochopil, protože se tím zabývám, Česká republika pro ně je nejvíce zábavný nebo využívaný stát Delaware v USA. Tam se hodně registrují právě tyto společnosti například. Je to tak.

To jsou jenom ty způsoby, jak skrývám toho konečného vlastníka. A skrývám ho proč? Abych mohl buď legalizovat peníze z trestné činnosti, to se například děje tím, že mám opravdu peníze z nějakých úplatků a posílám je do těch společností, nebo beru protiprávní dotace, protože na to nemám nárok, nebo dodávám zakázky, které také bych dodávat neměl. U nás v minulosti, nechci tady zabíhat, máme několik politiků, kteří se tady na té hraně pohybují. Byl to třeba jeden ministr, který byl ministr dopravy v jedné vládě, zároveň měl utajeně svoji stavební společnost, která po jeho nástupu na to ministerstvo začala realizovat ve velkém objemu zakázky. Byl tam reálný střet zájmů, on sám si zadával zakázky. Nebudu tady jmenovat. Máme tady třeba i některé politiky, kteří, myslím si, docela dobře nakládají s těmi svěřenskými fondy. Myslím, že asi všichni víte, o čem se bavím, takže je to jedna z těch dalších věcí. Jenom říkám to ke konsekvenci i včerejších zpráv, které byly ohledně názoru Evropské komise na některé politiky.

Co tady ještě zmíním, je podstatné, aby tady zaznělo, ono to není jenom o politicích, kteří zneužívají nějak ty svoje mechanismy, aby mohli být napojeni na veřejné prostředky, ale, jak to říkala i paní ministryně, za to jí děkuji, je to i boj proti terorismu. Tady ještě existuje jedno nařízení, je to nařízení 2580 z roku 2001, na základě kterého, jenom velice krátce přečtu: „Rada bezpečnosti rozhodla, že by měla být přijata opatření s cílem znepřístupnit finanční prostředky a jiné finanční nebo hospodářské zdroje těmto osobám a zakázat poskytování finančních a jiných prostředků ve prospěch takových osob.“ Jsou to osoby na takzvaných sankčních seznamech. Tady bude určitě vědět asi pan senátor Fischer o tom hodně, jsou to osoby například, myslím, že nově pan Lukašenko, ale mnoho dalších osob, které jsou i třeba z té východní části Evropy nebo už Asie. U nás to bylo také možné. V minulosti bylo třeba hodně nemovitostí v Karlovském kraji. Kdo tady je z vás, asi víte, že v minulosti tam bylo hodně nemovitostí vlastněno různými osobami Ruské federace. Bylo tam nějaké možné riziko, aby se ti lidé schovali za nějaký svěřenský fond nebo offshore společnost, ten majetek tam si vlastně kupovali. Je právě podstatné to, že tyto osoby to mohou zneužívat, pokud si skryjí toho svého vlastníka.

Řeknu absurdní příklad. Kdyby byl na tom sankčním seznamu třeba pan, ať to nebere osobně, pan Kim Čong-un, jistě to jméno také znáte, on by si zřídil svěřenský fond v ČR a do jeho čela by postavil nějakou osobu, která je třeba i veřejně docela dobře známá. Ona by byla správcem toho svěřenského fondu. Byla by v té evidenci, která přijde k nám příště, uvedena jako skutečný majitel. Mohla by být. Problém je, že by bylo velice těžké ověřit, jestli je to ten pan Kim Čong-un nebo jestli je to ten člověk, který tam bude napsaný. Problém právě je v tom, k tomu se posunu dál, že ta evidence skutečných vlastníků, on to není rejstřík, je to evidence skutečně, kde vy sám vložíte informace o té své společnosti, napíšete, kdo je skutečný majitel, ale když to neuděláte správně, rejstříkový soud to neověří. On to pouze zaeviduje. To znamená, že se pak může stát, že někdo má svěřenský fond, všichni veřejně vědí, že mu patří nějaká společnost, nějaký holding, ale v té evidenci skutečných majitelů je napsán někdo jiný, třeba správce toho svěřenského fondu.

Aby bylo i věcně k tomu, dokonce tady mám stanovisko Městského soudu v Praze na nějaký dotaz k té evidenci, jestli je správně vedená. Je to bohužel ve vztahu ke koncernu Agrofert pana premiéra, velice krátce budu citovat. Soud odmítl dát zpětnou vazbu, jestli ta informace v té evidenci aktuálně je správná. Jenom velice krátce: „Nemůžeme poskytnout tyto informace, protože v rámci evidence údajů o skutečných majitelích rejstříkové soudy fungují pouze jako evidenční místo.“ Dále se uvádí: „Je tomu i tak proto, že rejstříkové soudy, které evidenci pouze vedou, ani při zápisu do evidence nepřezkoumávají věcnou správnost zapisovaného údaje, ve smyslu paragrafu zákona, pouze vyžadují předložení listin, kterými mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o skutečných majitelích.“ Nikoliv tedy prokázány, ale pouze doloženy. Tak jenom kdybyste chtěli, dám k nahlédnutí. Ta evidence, která k nám přijde ještě lépe vydefinovaná, to je jenom evidence. A tam, když si řeknete, co chcete, tak to tam zkrátka je. Ani není de facto v tuhle chvíli moc možné, aby ty rejstříkové soudy to zvládaly nějakou formou ověřovat, takže i to chápu. Pokud někdo dneska je v evidenci skutečných majitelů, vůbec to nemusí být pravda a nemůžete se na to spolehnout. Podstatné je to pro další věci, které tady budu zmiňovat.

Teď se posunu k tomu, co bych rád nějakou formou tady potom, pokud bude podrobná rozprava, ještě případně v rámci pozměňovacího návrhu načetl, to se týká nové úpravy tohoto procesu ověřování skutečných majitelů. Řeknu to lidsky, zkusím, potom případně v paragrafech můžeme jít podle toho návrhu, máte ho na stole.

Dnes podle znění příslušných ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech, které jsme tady před chvilkou projednávali, nebo i o pravidlech územního rozpočtů, to jsou ta nová rozpočtová pravidla, mají možnost, pokud někdo žádá o dotaci, ověřovat určité podmínky a vyžadovat konkrétní listiny od toho člověka, který tu dotaci chce. Mají možnost chtít například i informace o podílu v té dané společnosti. Kdo konkrétně vlastní který podíl v té společnosti. Nově ministerstvo zavádí jak v rozpočtových pravidlech, tak i v zákonu o veřejných zakázkách, také o něm budu mluvit, malinko jiný, odlišný postup.

Ještě jednou to shrnu. Dneska, když se podíváte do té evidence, která je podle mého názoru velice, jak to říct, vachrlatá, pokud tam ta informace je a vy si nejste jisti, že je správná, můžete chtít nějaký dokument. Jak u zakázky, když máte nabídky, tak i u dotace. Nově je postup takový, že v případě české společnosti, která chce dotaci nebo zakázku, se musíte podívat pouze do té evidence, mělo by vám to stačit, proces se ukončí. V případě, že je to zahraniční společnost, máte podle návrhu, který tady máme, možnost požádat o výpis z obdobné evidence, pokud existuje u zahraniční osoby, takže když to bude třeba německá firma, německou evidenci skutečných vlastníků. Pokud taková existence neexistuje, teprve potom u té zahraniční společnosti můžete chtít, podle té navrhované úpravy, doložit konkrétní dokumenty a doklady. Třeba jak jsem tady s panem Hrabou měl jeho společnost, už jsem mu ji předal, tak bych měl chtít tu jeho akcii na jméno, aby ji tomu úřadu doložil, aby bylo jasné, že před 5 minutami byla ještě moje společnost, dneska už je jeho. Takže ten postup, který se dneska nově mění, od současného stavu, kdy jste se mohl podívat do té evidence, a pokud jste si nebyl jistý, že ta společnost je moje nebo pana Hraby, ale kohokoliv jiného, tak jste ten dokument mohl vyžádat. Nově je to tak, že u českých společností se pouze podíváte do evidence. Pochopil jsem komunikaci takovou, že je to z hlediska snížení administrativní zátěže úřadů. Ale dopad jaký bude v reálu? Pokud bude tedy pan Kim Čong-un nebo jakýkoli jiný člověk na tom sankčním seznamu dělat nějakou takovouto kulišárnu a zavede si společnost, která bude fiktivně evidovaná v té evidenci a špatně, bude to česká společnost nebo svěřenský fond, ve kterém budou různé wellness parky a jiné věci, nebude mít od toho nového navrhovaného znění možnost přímo hned na začátku toho procesu, předtím, než tu dotaci vůbec budete rozhodovat a zakázku dávat, možnost vyžádat ty dokumenty, pokud je to česká společnost.

Jenom, snažím se snad srozumitelně, doufám, popsat ten proces, který se mi nelíbí, rád bych ho svým pozměňovacím návrhem potom upravil. Ten návrh, já jsem velice vstřícný vůči ministerstvu, protože ono v tom znění používá už tu novou terminologii v návaznosti na zákon o evidenci skutečných majitelů, tu ponechávám, ale ten proces, ten bych velice rád ponechal podle současného stavu, aby ta možnost těch zadavatelů, poskytovatelů dotací byla to ujištění získat. Možná jeden příklad, který mě napadl, který si myslím, že podle toho postupoval a už by nově nemusel. Společnost Čepro zadávala veřejné zakázky jednomu holdingu nejmenovanému, proto, aby měla právní jistotu, že majitel toho holdingu není skutečným majitelem toho holdingu, tak si musela udělat právní analýzu, aby měla ujištění, že je to v pořádku. Nevím, jak ta analýza mohla dopadnout. Dopadla, jak dopadla, nicméně už tam nějaký právní krok proběhl, aby i ten zadavatel ověřoval. Ale já bych nerad, abychom si všichni museli něco ověřovat.

Je to opravdu v extrémních případech. Na druhou stranu, když nám ukládají tato nařízení, abychom reálně ověřili, že ty peníze nepůjdou na terorismus, praní špinavých peněz a jiné věci, tak přece nemůžeme říci a priori úřadům: Vy se budete pouze koukat do evidence, která, jak jsem vám tady už zmínil, podle rejstříkových soudů je, jak to říct, velice vachrlatá. Já doufám, že jsem to řekl dost srozumitelně. Ten návrh, který tady načítám já s panem kolegou Goláněm, ten se týká, jsou tam tedy dva pozměňovací návrhy, ten druhý je pak ještě s paní senátorkou Němcovou. Ten můj se týká primární fáze, kdy opravdu chceme, aby ten aktuální stav fungoval dál. Ve fázi, když někdo žádá o dotaci nebo o zakázku, podíváme se do té evidence. Pokud si nejsme jistí, že to je v pořádku, máme právo vyžadovat dokumenty.

Je tam ještě druhý návrh, já asi nechám kolegu Goláně, on to popíše potom podrobněji. Ten je malinko dál v tom procesu, ten se týká toho, že kdyby úřad zjistil nějakou chybu ještě před podpisem smlouvy nebo proplacením té dotace samotné, takže o krok dál, bude mít povinnost informovat ten rejstříkový soud o té evidenci, že je špatně. Do doby, než soud rozhodne, tak případně tu dotaci neudělit. Jdou malinko po sobě v tom procesu, mají logiku, ale cílem je, abychom, teď opravdu nejde o peníze některých členů vlády, jde o systém. Jenom ještě, proč to říkám, já se tím zabývám opravdu dlouhá léta. Já jsem dokonce u té transpozice té čtyřky AML a trojky byl, já jsem spolupracoval s evropským CONT Committee, já jsem tam měl na to přednášku z téhle oblasti. Díky mým návrhům se některé věci upravily. Ale přece nemůžeme kvůli, já nevím, „zjednodušení“ administrace, která nemá žádný smysl, tady jít proti těm zásadním principům, aby se nemohly v případě pochybností a nejasností odhalit ty chyby, ty peníze nedat tomu, kdo má nějaký problém s tím praním špinavých peněz.

Ještě bych velice krátce zareagoval, protože já jsem byl na jednání hospodářského výboru, kde padl jiný návrh, který máte v tom znění toho hospodářského výboru, v tom, který tady máme, je to bod osm a devět, kde vážený pan předseda výboru anoncoval to, že ty úpravy, které jsou v této oblasti, jsou přílepky, protože ten zákon o evidenci skutečných majitelů tady ještě není. Nicméně já bych tady chtěl požádat potom o vaši úvahu toho, jestli bychom případně mohli potom hlasovat po částech, abychom případně se spíše zaměřili na ty mé pozměňovací návrhy, protože víte co, ten zákon o evidenci bude dneska schválený ve sněmovně a přijde k nám asi na příští řádnou schůzi. Pokud bychom to vrátili, že to je přílepek, textace by tam neseděly, byly tam aktuální odkazy na rejstříkový zákon, ne na zákon o skutečné evidenci majitelů, bylo by to v rozporu, a tím pádem, podle mého názoru, poslanci to vrátí zpátky. Nějaké ratio tam je, i když je to samozřejmě přílepek, ale je to opravdu tak nulitní rozdíl, podle mého názoru, že budeme se točit v kruhu. Takže je velice pravděpodobné, že to vylepšení, které tady je věcné, které já navrhuji, by potom spadlo pod stůl.

Poslední věc, bohužel, jak jsem říkal, na tom hospodářském výboru byli zástupci ministerstva, byl tam, myslím, i pan ředitel finančního úřadu i pan náměstek a kolegové, já jsem jim to poslal i dopředu, nějaké revize, abych měl zpětnou vazbu, jestli to náhodou není špatně. Na tom jednání bohužel nepadla žádná informace, že něco je špatně nebo ne, pouze bylo vyjádřeno, že to bylo načteno ve sněmovně. Já se omlouvám, je to těžká materie, ale už budu končit za chvilku. Nicméně potom jsem se dostal k nějakým stanoviskům ministerstva, která komentují ty mé návrhy. Pochopil jsem, že návrhy jsou takové, že by to mělo být ministerstvem zamítnuto, protože to je špatně. Komentáře jsou takové, že už v zákoně o veřejných zakázkách jsou jiné nástroje, jakou formou si ověřit ty údaje. Já jsem na ty paragrafy koukal. Všechny, které jsem procházel, bohužel to neumožňují. Ve většině případů pouze umožní ověřit si informaci, ale ne dokument. Pokud my budeme od těch žadatelů o dotace a zakázky chtít pouze výpis z evidence, který sami ověříme, ne konkrétní dokument, opět, pan Hraba má dneska už, dejme tomu, to wellness centrum, jako akcii té společnosti, takže pouze ta informace tam bude, tak budeme ověřovat pouze informaci... Co se stane? Pan Hraba, kdyby náhodou chtěl prát špinavé peníze, tak řekne: Moje to není, je to pana Wagenknechta. Jestli si rozumíme? Takže ověřovat informaci není ověřovat dokument. To se prolíná všemi těmi ustanoveními, které bych tady mohl citovat, ale paní ministryně, předpokládám, to tady bude zmiňovat. Tak já případně, jestli to pak bude možné, v obecné rozpravě zareaguji, kdyby byl nějaký podrobnější k tomu komentář.

Ještě druhá věc k tomu stanovisku, které jsem četl. To bylo stanovisko ministerstva k té části rozpočtových pravidel k poskytování dotací, tam opravdu přečtu větu, která mě malinko znepokojila: „Navržené úpravy by v zásadě po zadavateli vyžadovaly, aby ověřoval skutečný stav.“ Ty mé. No, ale samozřejmě, že to musíme chtít. Když chceme naplnit směrnice proti praní špinavých peněz, proti terorismu, aby pan Kim Čong-un nebo Lukašenko nebo kdokoliv jiný tady si nekoupil barák někde v Karlových Varech a pak nechtěl dotaci na jeho opravu, tak jak jinak to můžeme udělat, když víme, že Rejstříkový soud přímo říká, že evidence skutečných majitelů sama o sobě je evidencí, kde pouze něco napíšete, ale není schopný to zkontrolovat.

Doufám, že jsem to snad srozumitelně, velice jsem se o to snažil, vysvětlil. Velice vás požádám, pokud by byla podrobná rozprava, o ten můj pozměňovací návrh. Kolega Goláň mě asi doplní v té druhé části. Opravdu to, co děláme, ještě abych to řekl, necháváme tam formulace toho nového zákona, aby to bylo komfortní, ty dva zákony dohromady, aby sedly, ale procesně nemá smysl cokoliv měnit. Dneska už to funguje, je to správné, hlavně ubírat tu kompetenci, já si myslím, v konsekvencích toho, co tady vidíme, já jsem před několika lety dělal různé analýzy skutečných příjemců dotací vlastníků těch dotací z evropských fondů. Byly to takové ještě ty regionální, jak tam byla wellness centra, golfová hřiště a tak dále. Tam bylo 30 % nejasných vlastníků. 30 %! Evropská unie nám to opakovaně každý rok vytýká, ono se to pomalinku zlepšuje, takže abych byl vstřícný, není to pouze problém této vlády, je to problém i těch předchozích vlád. Pořád se to opakuje.

Ještě bych řekl jednu věc. Pokud dojdeme k tomu, že na tento návrh, který ministerstvo, doufám, že už ho prosazovat nebude, ale bude chtít prosazovat, tak co se stane... Vy budete poskytovatel dotace, vy ji dáte, protože se podíváte do té evidence, bude tam napsané, já třeba, ale bude to pana Hraby. Ale co se pak stane, když to bude evropská dotace? Bude to špatně, protože to nikdo reálně neověřil. Přijde Evropská komise za několik týdnů na kontrolu a řekne co... Váš nastavený systém selhává, protože váš systém kontrolní má ty naše dotace ohlídat, ty peníze těch evropských daňových poplatníků, má jasně ověřovat, ne pouze koukat se do nějaké evidence. Takže tady jsem dokonce v rozporu se stanoviskem ministerstva, že ono jde proti duchu a principu čerpání strukturálních fondů, zemědělských fondů a dalších. My si tady zaděláváme na velký problém, až to přijde opět za nějakou dobu zpátky, že my zákonem už nastavujeme špatná pravidla. Tak jenom i to je docela důležitá věc, nejen ten terorismus a to praní peněz, ale i takhle konsekvence je velice důležitá a za mě možná nejpodstatnější. Bude to velký balík peněz a já bych se už rád těm kontrolám vyvaroval, protože jich tady mám pořád hrozně moc. A některé jsem musel dělat i v minulosti. Děkuji za pozornost, kdyby paní ministryně mohla v obecné rozpravě, já pak zareaguji... Opravdu nechci vám to komplikovat, chci, ať se o tom věcně pobavíme, ať to nějak dořešíme.

Děkuji.