„Plošné testování v seniorských domech přichází pozdě. Mnoho těchto zařízení po celé České republice se již antigenními testy vybavilo a sama začala preventivně testovat. Jako příklad dobré praxe můžu uvést městská zařízení v Brně či Plzni. Nyní, po silné druhé vlně, kdy jsme v počtu úmrtí na milion obyvatel smutným premiantem v Evropě, přichází ministerstvo s vlastní plošnou formou testování, která má nejen špatně nastavená pravidla, ale i selhávající distribuci testů nakoupených bez soutěže od jednoho dodavatele. Na systém plošného testování navazuje také očkovací strategie ČR. Budeme chtít od vlády slyšet, jakým způsobem, od kterých dodavatelů a v jakém množství zajistila očkovací látky pro Českou republiku? Připravila vláda aktuální očkovací strategii pro očkování covid-19? Jak je zajištěna doprava očkovacích látek a jejich skladování?“ ptá se místopředseda ODS a poslanec Martin Kupka.
„Testování v domovech sociálních služeb má své opodstatnění, i když mělo přijít daleko dříve, ale povinnost opakovat testy každých pět dní může v současné situaci ohrozit péči o seniory. Kvůli onemocnění covid-19 mezi našimi pracovníky máme již nyní velký problém s nedostatkem personálu. Dle takto nastaveného intervalu přijdeme o další potřebné síly, protože pro obvyklou péči nebudeme moci počítat s těmi, kteří budou testovat. Jen co splní jednu testovací vlnu, budou se hned muset pustit do druhé. Plošné testování každých pět dní nemá logiku, zatěžuje pracovníky i klienty. Je to nesmysl po stránce personální i ekonomické. Stačilo by plošně otestovat dvakrát v průběhu 7 dnů a poté maximálně každých 14 dnů, ideálně již pouze dle potřebnosti na základě míry rizika, dispozičního uspořádání a logistiky zařízení,“ říká Vítězslav Schrek, kandidát na hejtmana Vysočiny s dlouholetými zkušenostmi z oblasti péče o seniory.
Problematickým se jeví též nákup samotných testů. Centrální způsob nákupu a nefungující distribuce celou věc zpomalil a pravděpodobně prodražil, což celou věc shazuje v očích veřejnosti. „Stát se musí přestat tvářit, že je vše schopen řešit sám a že nutně musí zařizovat vše centrálně, dokonce snad za pomoci armády či hasičského sboru. Stát má vytvořit podmínky, jako jsou rychlé finanční mechanizmy, aby si profesionálové, firmy, samosprávy a aktivní občané mohli zajistit vše včas. Mnoho kompetentních profesionálů již od léta převzalo řešení ze zemí, kde se tato praxe vyplatila. Tito lidé nečekali na to, až se státní správa a vláda probudí z letních prázdnin. Kvůli krokům vlády okolo centrálního nákupu však nyní musí tito lidé přešlapovat na místě a celý proces se tímto zpomalil a někde úplně zastavil,“ říká Jindřich Vobořil, který se podílel na testování v brněnských i plzeňských domech seniorů a dalších sociálních služeb.
„Zařízením není třeba nic plošně nařizovat, naopak se měl stát ptát na dobrou praxi a na jejím základě nechat jednat samotné ředitele domovů pro seniory. Situace je navíc v každém zařízení jiná – někde je výrazný problém s nákazou pouze mezi zaměstnanci a u obyvatel zařízení funguje karanténa, jinde je naopak situace tak vážná, že je masivní testování nutné,“ dodává Jindřich Vobořil.
