Obdobím nastolení organizovaného zločinu. Po sedmnácti letech rychlosti našich soudů padl první verdikt v kauze Viktora Koženého.

Na peníze po vytunelovaných Harvardských fondech nemají nárok poškození, nýbrž firma, kterou založil právě Kožený, dnes patřící jeho matce. Ke zlehčení celého případu uveďme, že ve „hře“ je „zlomková“ částka 100 miliónů Kč, z prvotních dvaceti vytunelovaných miliard, které se podařilo české policii obstavit.

Viktor Kožený se stal jedním ze šťastlivců“, kterému se podařilo dosáhnout toho, co slibovali tvůrci kupónové privatizace. Experimentu, který měl udělat z každého Čecha akcionáře. Připojil se k finančním oligarchům typu Bakaly, Tykače a dalších, na které je české soudnictví krátké. Kupónová privatizace, kterou v minulosti za podvod století označil i bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman, se stala právním nástrojem k rozkradení majetku naší republiky vytvořeného dvěma generacemi pracujících socialistického československého státu. Dnes, mnozí z nich v pozici seniorů, musí převracet každou korunu.

Budoucnost občanů rozkradené republiky ve dnech připomínající si události 17. listopadu moc radostná není. Stoupající zadlužení státu, jehož řešení je v nedohlednu, poznamená další generace. Český stát se stal vazalským přívěskem NATO, poslušně podporující všechny agresivní invaze USA do států, které „ohrožují“ mocenské ambice světového četníka. Upevňující se koloniální postavení České republiky v Evropské unii, která v prosazování svých záměrů využívá stále častěji fašistických prvků, přibližující uvedené společenství k rozpoutání světového válečného konfliktu. Závažnost současné krize současného světového kapitalismu podtrhuje i Výroční zpráva našeho Vojenského zpravodajství, podle které rostoucí napětí mezi velmocemi může přerůst až ve 3. světovou válku. Zatím se na palubě potápěcího Titanicu stále tancuje.