jediní dva členové vlády tady u docela zásadního tisku ještě s námi jsou, tak aspoň těmto dvěma mohykánům tedy zdravici a děkuji. Milé kolegyně, kolegové, přiznám se, že téma superhrubé mzdy je totiž velmi zajímavé téma. Mluví se o něm docela dlouho - dvanáct let od doby, kdy byl tento institut, který je opravdu postavený na hlavu z hlediska výpočtu daně, zaveden.
Ale mě zaujalo to, jak se k němu Andrej Babiš ve své politické kariéře vyjadřuje. Já jsem si našel jeho rozhovor, který vyšel na idnesu, resp. článek z 8. června 2015, kdy Andrej Babiš coby ministr financí odpovídá, cituji: "My si nemyslíme, že bychom znovu měli obtěžovat firmy a zaměstnance, že to budeme zase měnit. Ten efekt ve finále není žádný." Konec citace, řekl Babiš. A dále, nemyslí si, že by zrušení superhrubé mzdy mělo nějaký užitek. Ještě na březnovém volebním sněmu ANO však mluvil o tom, že na zrušení superhrubé mzdy pracuje.
Já mohu potvrdit jako účastník tehdejších koaličních jednání ve vládě s ČSSD a KDU-ČSL a ANO, tak Andrej Babiš se zásadně postavil proti tomu, aby v roce 2015 se superhrubá mzda zrušila. Mimo jiné ty důvody, kromě toho, co jsem citoval, velmi často zaznívaly z jeho úst, že by to bylo výrazným způsobem ohrožení státního rozpočtu. Já věřím, že tady současná paní ministryně, tehdy myslím už náměstkyně, pokud se nepletu, tak si určitě pamatuje tu dobu.
A potom, ejhle, se dneska podívám na idnes, velmi zajímavý rozhovor s velmi zajímavým titulkem, kdy současný premiér říká po čtyřech pěti letech prakticky úplně něco jiného. A říká, přesvědčuje nás v tom rozhovoru, že vlastně je to výhodné a že si polepší úplně všichni, je v tom rozhovoru napsáno. A paní ministryně tady taky říkala, že si polepší úplně všichni tímto návrhem. Ale ono jedna věc je říkat to na toho konkrétního člověka, a pak to zasadit do konkrétní životní situace a dát toho člověka do kontrastu s tím, že tady ten člověk má manžela, manželku, má děti, uplatňuje na ně slevy a daňové bonusy, a pak se ptát, jestli těmto skupinám obyvatel tento krok něco konkrétního přinese. A množina těch lidí, kterým to nepřinese vůbec nic, nebo velmi málo, je opravdu velká.
Bylo by férové, kdyby v tom rozhovoru, nebo případně dneska i paní ministryně financí taky řekla, že je potřeba si uvědomit, že z těch 88 miliard, pokud se budeme bavit o tom pozměňovacím návrhu Andreje Babiše, zhruba polovina této částky půjde za čtvrtinou nejvýše příjmových lidí. To je potřeba objektivně říct.
A já musím říct, že za KDU-ČSL my preferujeme to, abychom hledali cestu, jak snižovat lidem daňové zatížení. Tady budu souhlasit s tím, co tady už dneska večer hodněkrát zaznělo, velmi vysoká sdružená daňová kvóta, jedna z nejvyšších v rámci OECD. Já jsem to tady při návrhu rozpočtu minulého roku kritizoval, říkal jsem to. Ale pojďme si říct, jestli ta cesta, která je volena tím pozměňovacím návrhem Andreje Babiše, je tou cestou, která opravdu směřuje k tomu cíli, to znamená podpořit české domácnosti, českého daňového poplatníka tím, že mu snížíme daně a rozpohybujeme domácí spotřebu, protože domácnosti táhnout 60 % naší ekonomiky. A já si nemyslím, že toto je ta úplně nejlepší cesta, kterou jsme mohli zvolit. Normální by bylo, v normální době, zrušit způsob výpočtu superhrubé mzdy a adekvátně vůči tomu upravit daňový systém v České republice a ještě v ideálním případě do toho zahrnout i změny, které se týkají důchodové reformy, protože všechny tyto věci je potřeba vybalancovat i z hlediska celkových příjmů a výdajů státního rozpočtu a nemyslet jenom z hlediska jednoho roku, roku předvolebního, ale myslet dlouhodobě v dalších souvislostech.
Nemohu souhlasit s tvrzením, které tady bylo vysloveno, a překvapuje mě, že to řekne povoláním a vystudovaná právnička. Moc dobře víme, že lze do zákona napsat přechodné ustanovení a vložit tam to, že tato změna se týká například dvou let. To je obrovský alibismus, že Andrej Babiš říká veřejně jako premiér, že to je jenom na dva roky, ale do svého návrhu to nevložil a napsal to pouze do důvodové zprávy. To je alibistické úplně neuvěřitelně.
Takže i v tom rozhovoru, kde on dneska říká, že si každý polepší v průměru o 1 521 Kč, nepolepší. Je potřeba to říct otevřeně. Je to lež. Jsou tady opravdu statisíce lidí v České republice středně a nízkopříjmoví, kteří pokud uplatňují slevu na sebe, na manželku, na děti, dostávají se do daňového bonusu a případně tam ještě dávají úroky z hypoték, nedostanou ani korunu navíc v tomto případě. Řekněte to těm lidem otevřeně. Neříkejte jim jenom tu jednu část A, která je líbivá.
A není férové tady říkat, že vlastně ve všech vašich variantách vychází pozměňovací návrh Andreje Babiše jako nejlepší. Postavte a řekněte tady otevřeně, řekněte ty výpadky toho, co to bude stát, a pak řekněte i ty přínosy pro daňové poplatníky. A rozeberte to třeba podle příjmových skupin. To bude férové, když to takhle řeknete. A když k tomu ještě uvedete ty konkrétní příklady, životní příklady lidí v situacích a řeknete, kolik to bude na dvoučlennou rodinu, která má dvě děti, tedy čtyřčlennou rodinu - manžel, manželka, nebo druh, družka a dvě děti. Řekněte jim to. Řekněte to těm lidem. Řekněte, když tito dva lidé budou vydělávat 30 000 Kč, máte teď čas si to spočítat, mají tam ty dvě děti, mají průměrnou hypotéku v České republice, prosím vás pěkně, řekněte tady dneska na mikrofon, kolik ti lidé ročně uvidí. To se v těch superčláncích, jak je to skvělé, nikde neobjevilo.
Je potřeba také férově říct, těch 88 miliard, už to tady dneska také někteří říkali, znamená výpadek do státního rozpočtu 58,1 miliardy, pro kraje to znamená minus 7,8 miliardy a pro obce a města 22,1 miliardy korun. Už dneska vidíme, a říkají to i lidé z byznysu, představitelé stavebního sektoru, že je obrovským způsobem cítit výpadek pro střední a malé firmy a živnostníky v regionech, kdy cítí úbytek investic, které dělají standardní města, obce a kraje, má to dopady na regionální ekonomiku, na zaměstnanost.
Pak si musíme položit otázku, kdo tento výpadek bude sanovat. V příštím roce, vy si s tím moc hlavu nelámete, to budou sanovat emise státních dluhopisů. Ty někdo v čase bude splácet, budeme to my, naše děti, ale kdo to bude řešit v roce 2022, 2023? Celý ten daňový balíček je výpadek za 120 miliard. Státní rozpočet, který jsme projednali v prvním čtení, s tím nepočítá, ale to už jsme tady dneska probírali.
Takže to jsou některá fakta, která v té diskusi férově nezaznívají, a já cítím potřebu to tady říci. Ano, když sem tyto návrhy přišly, tak i my jako KDU-ČSL jsme reagovali a dali jsme pozměňující návrhy, které si myslím, že vedou k tomu cíli, o kterém vy tady mluvíte a se kterým jsem ochoten se ztotožnit - dobře, udělejme opatření, které může podpořit naše domácnosti, vede ke snížení daní, a to je zvýšení slevy na poplatníka a zvýšení slevy na děti. To zvlášť zdůrazňuji, protože to tady nepadlo. Nejsložitější ekonomická situace v České republice není ani u seniorů, ale u rodin, které mají dvě a více dětí. A sleva, která zvýší slevu na poplatníka a na děti, je motivační, protože tuto slevu mohou čerpat ti, kteří legálně poctivě pracují. A my jsme dali návrh, který bude znamenat - já to řeknu konkrétně, já jsem si to propočítal, já vám řeknu, paní ministryně, příklad. Dva rodiče, tři děti. Náš návrh bude znamenat 19 503 korun ročně, které tato rodina získá, i když bude nízkopříjmová. Rodina, která má dvě děti, tak to bude částka 13 452 korun. Zvyšujeme tu slevu na děti o 25 %, u poplatníka o 2 400 korun. A dopad do státního rozpočtu je výrazně nižší než 88 miliard korun. Takže je potřeba umět argumentovat a měřit pokud možno všem stejně.
Stejně jako když jste tady uváděla dnes tady tento tisk a říkala jste: Návrh poslance Andreje Babiše je v zásadě v pořádku, s tím se umím ztotožnit, ale všechny ostatní jiné návrhy vás poslankyň a poslanců v pořádku nejsou, protože to znamená výpadky do státního rozpočtu, které si dovolit nemůžeme. - No to není férová argumentace. Takže neměřme dvojím metrem. A já si pamatuji debatu zhruba před třemi týdny, tady jsme takto seděli a projednávali jsme kompenzační bonus pro živnostníky. A já jsem navrhoval poslanecký návrh za klub KDU-ČSL, který jsem říkal - chceme umožnit živnostníkům čerpat, aby mohli získat jak kompenzační bonus těch 15 tisíc korun měsíčně, tak i podporu nájemného případně Antivirus na své zaměstnance. A vy jste tady použila argument a řekla jste - na to ten státní rozpočet nemá, to on nemůže unést. - No opět to uvádím jako absurdní příklad demagogie, kdy v jeden okamžik se ten argument hodí, tak ho tady použiju, ale v druhý okamžik se mně nehodí, tak ho použiju zase jinak. Takže opravdu, prosím pěkně, říkejme ty věci tak, jak mají být, jak jsou, a netočme s tím účelově, jak se to zrovna v ten okamžik hodí.
Za nás za KDU-ČSL musím říci, my budeme podporovat ty návrhy, které směřují k podpoře měst, obcí, které směřují k podpoře rodin, rodin s dětmi. Nám to dává logiku. A chci tady poprosit o jednu věc, byť chápu, že se v těch pohledech neshodneme. Ale mám tam ještě za KDU-ČSL jeden pozměňující návrh. Prosím, zkuste dávat teď chviličku i větší pozor. Ten nemá zásadních dopadů na příjmy státního rozpočtu, ale mohl by opravdu mnoha rodinám pomoci. A to je návrh, který říká - pojďme odstropovat to, když rodiče čerpají daňový bonus, tak pojďme odstropovat tu hranici těch 64 tisíc korun, která tam dneska je, která znamená to, že i když máte poctivě pracující rodiče, tak oni si vlastně vyčerpají ten bonus u třiapůltého dítěte v dnešní situaci, pokud mají hypotéku, ještě dřív. A mně nepřijde úplně fér vůči těm, kteří jdou příkladem dětem, chodí do práce a vychovávají čtyři, pět, šest, sedm a znám rodiny i s devíti dětmi, abychom jim toto odepírali a dostávali je do zbytečně složité životní situace. Ten návrh, si myslím, že dává logiku.
Já jsem tady prezentoval ve své řeči tři pozměňující návrhy - zvýšení slevy na poplatníka, zvýšení slevy na děti a představuji tento třetí pozměňující návrh, který jenom v případě slev na děti a daňového bonusu a v případě hypotéky bude umožňovat čerpat nad ten limit dnešních 64 tisíc korun, v jiných případech ne. A myslím si, že toto by měla Poslanecká sněmovna v této situaci také podpořit, pokud má programové prohlášení koalice ANO a ČSSD v jedné části napsáno, že chce podporovat rodiny s dětmi právě institutem slevy na děti, tak prosím pěkně, zkuste to stihnout naplnit do konce funkčního období. Protože od té doby, co jste to do toho programového prohlášení napsali, jste v té věci neudělali vůbec nic. Teď ta šance tady je.
Děkuji za pozornost.
