Já musím vystoupit, protože pokud se změní curriculum, budou se muset ty fakulty reakreditovat. Já jsem si ty děkany obvolal. Nechci teď pitvat ty jejich odpovědi včele s naším děkanem naší lékařské fakulty, doc. Repkem. Až se pan ministr vrátí na fakultu jako docent té fakulty... Musíme si uvědomit, co děláme. My teď budeme muset najít v těch prvních čtyřech letech, a já jsem vám psal všem podrobný rozbor, který mně připravila proděkanka naší lékařské fakulty, která má nelékařské obory na starosti. My budeme muset poměrně zásadně změnit curriculum. Budeme tam muset dostat poměrně hodně hodin praktické výuky. Mám velkou obavu, že třeba u naší lékařské fakulty to bude znamenat problém pro simu(?), konkrétně. Já vím, že se to chystalo rychle, já vím, kdo by iniciátorem, myslím, že to všichni víme, víme ty důvody. Jsem rád, že se řeší to, že studenti jsou nasazováni do nemocnic a v podstatě to nemá v řadě případů oporu, neví přesně, co můžou dělat, nemůžou dělat.

Ale podívejme se na ty kompetence praktických sester. Praktická sestra je mimochodem obor, který je jenom v České republice, obecně všude je všeobecná sestra. Mně by se vůbec velmi líbilo, kdybychom se bavili o změně zákona, který definuje to, co kdysi bývalo. Já byl MUC, byl jsem zdravotník, měl jsem kompetence zdravotníka. A toto bychom měli znovu dostat do zákona. To je správné.

Ale pokud toto bude platit i po nouzovém stavu, a je to obecně, tak z mého pohledu, a jsem rád, pokud kdokoli z vás říká, že nemám pravdu, to bude znamenat změnu curricula, dostat nějakých 400, 500, 600 hodin praktické výuky, kterou budou muset ovšem učit sestry do těch prvních čtyř let, to nevím, na úkor čeho, a reakreditovat znovu ty lékařské fakulty. Protože podívejme se, jaká je náplň těch praktických sester. Ony se starají o stomie, ale to se medici neučí v prvních čtyřech letech. Oni se starají o aplikaci látek pomocí jaksi katetru zavedených flexi. Ale to se dnes neučí medici. Oni se učí zavádět flexily, ale to se medici neučí. Oni mají spoustu činností, které se prostě prakticky medici neučí a bude je to muset někdo naučit a budou je to muset naučit ty sestry, které teď ty praktické nebo ty všeobecné sestry učí. To znamená, já jsem rád, že s tím souhlasili děkani lékařských fakult, nebo část těch děkanů, která si to četla a byla ostražitá, podrobně se na to dívala a domýšlela důsledky.

Ale nevím, jestli s tím také souhlasili děkani zdravotnických škol, jestli s tím souhlasili ti, kteří ty všeobecné sestry učí a kteří tu praktickou výuku vedou. Já bych nerad, aby to vypadalo, že jsem zásadně proti tomu, aby se navyšovaly kompetence studentů lékařských fakult. To je správně. Je správně, abychom se vrátili k modelu, že student po čtvrtém ročníku má kompetence, a je dobře, aby to bylo. Ale uvědomme si všechny s tím spojené konsekvence. Já rozumím, že když zákon, známe text toho zákona v úterý a v pátek o něm hlasujeme ve druhém a třetím čtení, a navíc ani nevíme, kdo tady bude, protože ti, s kterými jsem se o tom včera bavil, tady dneska nejsou. Já tady taky dneska neměl být, dneska byli vylosováni úplně jiní tři kolegové. Já jsem vylosován nebyl a jsem tady právě kvůli tomu zákonu, ale ti, co jsem se s nimi bavil včera, předevčírem, už nebyli vylosováni dneska, tak tady prostě nejsou. To znamená, nepřipadá mi to, že seriózně debatujeme o všech konsekvencích. Očekával bych, že například (Nesrozumitelné.) se k tomu vyjádří, že nehrozí riziko akreditace lékařských fakult. Očekával bych, že ti, kteří jsou rektoři v různých stranách, že vystoupí a řeknou: Ne, není to problém, malujete čerty na zeď. Já jsem rád, že pan ministr si je jistý, že tyto problémy nenastanou. Jsem rád, že zpravodaj si jistý je, že tyto problémy nenastanou. Já si jistý nejsem, proto se zdržím. Děkuji.