Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, nejprve na úvod - pan ministr Hamáček se tu navezl do opozice, že tu předvádí burzu nápadů, ale už jaksi zapomněl říct, že bohužel není žádný Vlk z Wall Street a na té burze neumí nakupovat.
Já si dovolím ve svém výstupu obrátit se na tři členy vlády, z čehož bohužel dva tu nejsou přítomni, což mě velmi mrzí. Nejprve bych rád promluvil k panu ministrovi Blatnému.
Já se upřímně vůbec nedivím, že mají lidé pochybnosti ohledně očkování. Já se nedivím, že kladou otázky. Já se divím tomu, že na ně vláda neodpovídá, protože zatímco zaručené články z dezinformačních webů třikrát oběhnou Českou republiku, tak vláda si ještě obouvá tretry. Víte, to nejsou jenom informace, které jsou jasně nějaké konspirační, že vakcína je bůhvíco, bůhvíco obsahuje za těžké kovy a podobné ............(?) záležitosti. Ale to jsou poměrně řekl bych důvodné otázky, které se týkají samozřejmě vývoje té vakcíny, které se týkají klinického testování, které se týkají distribučního systému a srovnání, jak to, že to třeba v zahraničí jde a u nás se to teprve teď šije na koleně, účinnosti, imunity a samozřejmě důsledků toho, co to očkování přinese. To znamená, když se nechám naočkovat, co to pro mě znamená z hlediska zdravotního a co to pro mě znamená z hlediska právního. A to jsou otázky, na které lidé zkrátka nedostávají odpověď.
Proč si to myslím a proč se domnívám, že mám pravdu, že lidé tu odpověď nedostávají? Odpovědí na to mi jsou - myslím, že jsou čtyři - průzkumy od STEM, které ukazují, že zájem o to dát se očkovat klesá, velké množství lidé stále neví, jestli se nechá očkovat, nemá přesvědčivý názor.
Zmiňoval tady pan místopředseda vlády Hamáček, že ta opozice furt něco chce, my furt po vás něco chceme, my chceme, abyste se koukali dopředu. Za prvé, vůbec to není nelegitimní požadavek, že chceme, aby vláda koukala dopředu a ne jenom reagovala, ale přece to očkování není zas tak vzdálená budoucnost a především, jestli se někdo nechá očkovat nebo se očkovat nenechá, tak je to záležitost veřejného mínění.
Změnit veřejné mínění v takto citlivé záležitosti je extrémně náročné. A proto jsme chtěli, aby vláda připravila nějakou kampaň, která už měla dlouhou dobu fungovat podle našeho soudu, aby přesvědčila lidi k tomu, aby se očkovali. Vláda to bude mít velmi těžké, protože důvěryhodná vláda by asi dokázala být mnohem přesvědčivější, protože dobré příklady táhnou. Tato vláda? Obávám se, že to bude mít velmi těžké a že na dostatečnou proočkovanost se dostaneme velmi těžko. A to je má otázka - jak to, že tu ta kampaň ještě není? Jak to, že už neběží? Bavíme-li se obecně o informační kampani, tak ta se má týkat i dezinformací. Jak je možné, že v zahraničí, ve Francii, v Beneluxu, v Irsku, jinde, tak ty kampaně fungují, jsou úspěšné. Sjednocený design, všechno funguje dohromady, hraje to dohromady. Rozumím, že pan ministr Blatný nastoupil do jedoucího vlaku, který neví, kam jede, třeba proti zdi. Ale jiní členové vlády toho byli účastni. Pan předseda vlády, který sedí za mnou, toho byl účasten. Já z toho celého mám bohužel pocit, jako kdyby vláda vyčkávala, že se zase zjeví nějací dobrovolníci a pomůžou jí, jako vládě pomáhali s webem na prodej dálničních známek, jako jsem si tady vyprosil informační portál, který má návštěvnost desítky tisíc lidí denně, kde se konečně uvádějí ta opatření na pravou míru lidskou řečí. A pak jsme to 14 dní dávali dohromady s dobrovolníky z Česko digital, s lidmi z Nakitu, v tom šibeničním termínu. Tak a zase se to opakuje. Kolegové z mého poslaneckého klubu mi říkají, že jsem blázen, ale já to udělám znova. Tak pane ministře, já vám nabízím, jestli nevíte, jak tu kampaň udělat, tak my vám s tím pomůžeme. My vám pomůžeme oslovit např. mladé lidi do 35 let. Je jich tam 850 000, pojďme je přesvědčit o tom, že to očkování dává smysl. Stojí vám to za to? Ta ruka je podaná.
K panu ministrovi zdravotnictví. Jedna věc, která tu padla a doufal jsem, že už se teda nezvedne, tak je novela zákona o ochraně veřejného zdraví. To je ten superúřad a superhygiena, to šmírování telefonů, to uzavírání obchodů. To je věc, ve které mě pan ministr trochu zklamal, protože jsem očekával, že se nestane vládním rakem. Co je vládní rak? Vládní rak znamená, že předložíte nějaký návrh, pak dostanete čočku, lidově řečeno, a pak račím pohybem vycouváte zpátky, že vlastně teda ne. Samozřejmě je to klasický pohyb Andreje Babiše, který řekne - no to na tom Ministerstvu zdravotnictví nějak pokazili, to je chyba, nic takového nechystáme. Klasická píárová smyčka. Tak to doufám - a koukal jsem se do Eklepu, že ty připomínky jsou velmi ostré i z vlastní vlády, tak doufám, že se sem rozhodně nedostane, že to vláda neschválí. Takže tolik ministr zdravotnictví. Pane ministře, prosím, jsme ochotni s vámi spolupracovat na informační kampani, jsme ochotni s vámi spolupracovat - a dnes jsme to představili - na úpravě systému PES tak, aby byl funkční, mohl fungovat bez nouzového stavu, zapracovával také nějakou regionální situaci a mohl fungovat stabilně a existoval tam i stupeň třeba nula, což v současné době prostě není pochopitelné, proč tam stupeň nula není. Může se jistě namítat, že to je přece jenom do špatných časů, že tabulka PES je do tady té doby, ale má-li to být něco udržitelného a předvídatelného, i na toto je potřeba myslet.
Dále bych se rád obrátil na ministra průmyslu a obchodu, ale budu to muset směřovat na pana předsedu vlády, bohužel, a to se týká restaurací. Ne snad, že by se život v České republice točil kolem piva a jídla, ale zaměstnává to desítky tisíc lidí, kteří jsou teď v naprosto zoufalé situaci. Tak představte si, že se někdo topí a vláda tomu tonoucímu hodí provaz. Ten tonoucí ho už už chytá a vláda na poslední chvíli cukne. To je přesně ta situace, která se stala s omezením otevírací doby. Víte, když řeknete rozvolňujeme a budete moci mít otevřeno do deseti večer, tak se na to ti restauratéři musí připravit. Musí naplnit sklady potravinami, musí nějakým způsobem rozřadit směny lidí, aby věděli, kdy mají přijít, oslovit ty lidi, často je i nabrat. A najednou ne, jenom do osmi. Co to znamená? To nejsou nějaké dvě hodinky, jako šul-nul. Ne, to je vlastně celý ten večerní byznys, ten večerní provoz je vlastně pryč, o ten jste přišli. Já bych pro to měl pochopení leda za situace, kdyby se řeklo mé oblíbené A a B, to budou ty kompenzace. Když je tu argumentováno tím, podívejte se do zahraničí, no tak se nemůžete podívat jenom na to, že v Německu jsou zavřené hospody, ale taky jakým způsobem se tam kompenzuje. A argumentace tím nedávným soudním rozhodnutím není přesvědčivá, protože i obecně jsou tam ta kompenzační opatření nastavená mnohem lépe, efektivněji, účelněji, rychleji než v České republice. Prostě kompenzace podnikům v gastru je v Česku směšná. Kompenzace zaměstnancům v gastru je také směšná. To se nedá nic dělat. Takže to je otevírací doba.
Pak tu máme petlahve. To je taky krásný příklad toho, jak vláda jako rak něco vymyslí a pak řekne - no my jsme to tak vlastně nemysleli, chybička se vloudila. A odcouvá zpátky, protože přece veřejné mínění. Protože to je tak strašně nelogický návrh, že jakákoli příčetná vláda nikdy nemůže ani nad ním uvažovat, natož aby ho schválila. No a co se za tady to dostane lidem, resp. tedy hospodským. No tak nejdřív začne ministr Zaorálek z nějakého nesmyslného důvodu hovořit o zadržení na 48 hodin. Nechápu vůbec, v jaké souvislosti to může zmiňovat. Pak teda to uvádí na pravou míru. Bláznivý, naprosto bláznivý. Pak se ministr Havlíček i další členové vlády obouvají do Prahy, jak je ta Praha vlastně hrozná. Já vám řeknu proč, já vám opravdu řeknu proč. Je to z důvodu, že když řeknete, že v osm se zavírá, tak co ti lidi z těch podniků udělají? Jdou na tramvaj. Jdu na tramvaj a jedu domů. Víte, jak je to řešeno v zahraničí? Že tam mají nastaveno třeba, že se poslední objednávka dá v deset a v jedenáct se zavírá, protože si dáte v deset tu poslední objednávku a někdo třeba pije to pivo deset minut, někdo dvacet minut a rozloží se to v čase a pak není plná tramvaj. Ale to by chtělo nějakou práci hlavou, že ano? A další příklad jsou trhy, vánoční trhy. Já jsem dostal desítky zpráv od trhovců, kteří nevěděli, jestli, nevím, prodávají medovinu jako vánoční dárek. Můžou ji prodávat, nemůžou ji prodávat? To je taky další zpackaná záležitost. Takže tolik k otázce gastra.
A poslední věc, která se týká gesce spravedlnosti. Řekli byste si, proč by tady měla sedět ministryně spravedlnosti. No z prostého důvodu - protože soudy pořád fungují, je tam velké množství lidí, je tam nějaký ten senát, je tam zapisovatelka, je tam veřejnost, jsou tam samozřejmě účastníci řízení. A co se stalo? Stalo se to, že zatímco doposud fungovala doporučení Ministerstva spravedlnosti, že se nemají nařizovat jednání, tak teď z ničeho nic, kdy se situace horší a už týden slýcháme, jak je to hrozné, jak ta opozice zase a ta Praha a bůh ví, co ještě, tak ministryně spravedlnosti v tichosti to doporučení změní a řekne - no tak vlastně to doporučení není potřeba, klidně ta jednání nařizujte. Teď v současné době to soudci začínají dohánět, ti, kteří doposud tedy třeba ta jednání nenařizovali, neustavovala (nesrozumitelné) k ústnímu jednání, a začínají nařizovat a začíná se tam zvyšovat koncentrace lidí za situace, kdy se to zhoršuje, z mně úplně nepochopitelného důvodu. Víte, proč to nemůže udělat předseda senátu jen tak teď, odročit? No protože pak by mohl mít taky oplétačky ohledně průtahů v řízení. Na to bylo v tom předchozím doporučení pamatováno, teď vůbec ne.
Dámy a pánové, náš poslanecký klub nemůže podpořit nouzový stav. Po tom všem, co vláda předvedla, po tom všem, co vláda udělala a na druhou stranu neudělala, bohužel náš poslanecký klub nepodpoří žádné prodloužení nouzového stavu.