děkuji za možnost promluvit ve slovutné Sněmovně za senátory a senátorky Parlamentu České republiky.
Návrh zákona byl doručen do Senátu 24. listopadu a byl přidělen dvěma výborům - výboru pro veřejnou správu a životní prostředí jako výboru garančnímu a dále ústavně právnímu výboru. Garanční výbor doporučil Senátu návrh zákona zamítnout, ústavně právní výbor doporučil Senátu přijmout návrh ve znění pozměňovacích předpisů.
Senát projednal návrh zákona na své 3. schůzi dne 16. prosince a výsledkem tohoto projednání bylo zamítnutí uvedeného zákona. Pro zamítnutí tohoto návrhu mimochodem bylo 47 ze 69 přítomných senátorek a senátorů, pouze 6 bylo proti zamítnutí.
Senátoři zamítli návrh zákona ze dvou následujících důvodů. Za prvé - z hlediska potřebnosti. My nemáme nic proti informačnímu systému, ale současný systém, kdy obce evidují vyhlášky, je velmi funkční. To znamená, mluvili jsme o tom, zda zákon je potřebný, nebo nepotřebný, a dohodli jsme se, že zákon je nepotřebný. To znamená, že pokud Ministerstvo vnitra České republiky touží vydávat celostátní přehled obecně závazných vyhlášek, nic mu v tom nebrání. Všechny vyhlášky má ze zákona v dosavadním znění k dispozici a obce obecně závazné vyhlášky mají vesměs na svých webových stránkách. Když jsme se ptali pana ministra, který argumentoval tím, že vyhlášky nejsou na webových stránkách obcí, tak jsme se ho ptali, které obce třeba nemají na stránkách vyhlášky, nedokázal nám odpovědět.
Za druhé - zákon jsme zamítli z hlediska ústavnosti, a to bych řekl, že byl hlavní důvod, proč jsme pro to zamítnutí hlasovali. Zcela jednoznačně je protiústavní pozbývání platnosti u již dříve vydaných právních předpisů, zejména obecně závazné vyhlášky, stanoviska atp. Povinnost, aby právní předpisy vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byly zveřejněny ve Sbírce právních předpisů nejpozději do tří let a případné nedostání této povinnosti je spojeno se zákonnou sankcí spočívající v pozbytí platnosti právního předpisu uplynutím lhůty tří let.
Navrhovatel tedy v podstatě předkládá obecný a automatický, byť podmíněný derogační mechanismus. Přitom Ústava stanoví, že se zaručuje samospráva územních správních celků, jejichž charakteristickým znakem je mimo jiné pravomoc v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. To znamená, že toto považujeme za protiústavní a legislativa Senátu nám toto potvrdila.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, vzhledem k ústavní garanci práva na samosprávu nicméně není možné podmínit platnost právních předpisů územních samosprávných celků jakoukoliv dodatečnou ingerencí státní moci následující po jejich schválení. Takový závěr je podpořen také faktem, že z hlediska ústavního pořádku dokonce platnost vyhlášky není jejím vyhlášením podmíněna, což lze dovodit z Ústavy naší země. Navrhovaná právní úprava dává také obrovský prostor i možnému zneužití, kdy Ministerstvo vnitra může v krajním případě naprosto mimo zákonný mechanismus správního dozoru fakticky svévolně rozhodovat, zda právní předpisy územních samosprávných celků nabudou platnosti, případně kdy se tak stane.
Z těchto dvou důvodů, paní poslankyně a páni poslanci, Senát navrhl zamítnutí tohoto zákona a já vám toto zamítnutí zde předkládám.
Děkuji za pozornost.