Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, a chtěl jsem říct: vážený pane premiére, vážená paní vicepremiérko, vážený pane vicepremiére Havlíčku. Děkuji, že tady jsou aspoň dva ministři vlády, pan ministr zdravotnictví a pan ministr kultury. Ale já bych čekal, že tady budou lidé, jako je premiér a jeho vicepremiéři, protože to téma, o kterém dneska tady jednáme, byť tady někteří poslanci vrtí hlavou, se netýká jenom ochrany zdraví lidí, ale otázka prodlužování stavu nouze má obrovské dopady na ekonomiku, na běžné denní životy rodičů, rodin, na otázku živobytí lidí v České republice. A mě mrzí, že tady tito kolegové z vlády nejsou, jako kdyby je to nezajímalo, protože mám i věci, nejenom já, ale i ostatní, kteří tady vystupovali, které by bylo dobré, aby tito kolegové slyšeli a aby na ně reagovali. Já si velmi vážím toho, že včera se s námi sešel pan ministr Blatný. Ale když jsme s ním mluvili i o konkrétních věcech, které bychom my ze strany opozičních stran chtěli, aby vláda třeba změnila, upravila, tak on třeba vlastně řekl: já vám rozumím, ale v zásadě já to nejsem schopen ovlivnit nebo prosadit, to je také na ostatních členech vlády. A my si musíme uvědomit, že nás každý den lockdownu stojí zhruba kolem jedné a půl miliardy korun, kterou budeme muset všichni zaplatit v rámci dluhu, který vytváříme. A pro KDU-ČSL jsou na prvním místě ochrana života lidí, života jako takového, jeho kvality, jeho délky, ale také života, který má perspektivu v tom, že člověk je schopen zabezpečit své vlastní potřeby, uživit se, uživit své děti, své manžele a manželky, partnery, partnerky, to všechno je součást života, který má mít nějakou kvalitu, perspektivu, naději, radost. A jestliže tady rozhodujeme o tom, jestli to prodloužíme, tak nedáváme prostor jenom vládě k tomu, aby vláda mohla dělat opatření, která jsou dnes veskrze omezující. Ano, s tím účelem, kterému já rozumím, ochrana lidí před dalším a dalším šířením covidu. Ale zároveň tím potvrzujeme nastavená pravidla forem kompenzací a podpory těch, kteří jsou těmito opatřeními dotčeni. A to je ten velký problém, který já tady i jako KDU-ČSL máme, že ta pravidla pro tu pomoc, pro to odškodnění, pro tu kompenzaci bohužel, bohužel nejsou nastavena tak, aby dokázala podpořit všechny lidi, kteří přicházejí o své příjmy.
A já se některých konkrétních příkladů tady dotknu. Myslím si, že to není tak, že by většina lidí chtěla obcházet opatření vlády, že by tady občané České republiky ve většině chtěli švejkovat a tu chodit na sever, tu chodit na jih a podobně.
Ale to, že dochází stále k většímu a většímu nedodržování opatření, je dáno zoufalou situací těch lidí, kteří se v té situaci životně nacházejí. Mně se ozývají desítky lidí, kteří říkají - my máme obrovský strach, že se dostaneme do situace, že budeme muset být v karanténě, nebo s nemocí covid budeme vytrasováni, a nám se propadnou příjmy zhruba o 40 %. Je tady na nás tlak i ze strany zaměstnavatelů, nadřízených, abychom do té práce chodili, dokud to jde, abychom nevytrasovali nikoho ze svých kolegů, protože to znamená nejenom propad životních příjmů těch lidí a jejich rodin, a dost často se dostávají do situace, která hraničí potom s dluhovou pastí, s exekucí a ztrátou bydlení. Ale je tady tlak i těch firem, které nesou ty náklady na ty své zaměstnance, kteří jsou na té nemocenské. A kdyby tady vláda změnila tento přístup a řekla - lidi, když budete vytrasováni, budete doma v karanténě, my vám pomůžeme. A kdyby řekla zaměstnavatelům - když vaši zaměstnanci nepřijdou do práce, protože se chovají zodpovědně vůči sobě a svému okolí, my vám také pomůžeme, tak by se mnoho věcí v této pandemické situaci změnilo a bylo by to za daleko nižší náklady, než nám nese ten kompletní lockdown, ve kterém jsme. To je úvaha myslím si, že většiny rozumných lidí, i těch, kteří asi sledují naše vystoupení v Poslanecké sněmovně.
Já řeknu pár konkrétních bílých míst na mapě, která do tohoto týdne byla anebo ještě stále jsou. Od října měli nulovou podporu ti živnostníci, kteří řádně do té doby podnikali, někdy v minulosti se dostali do procesu oddlužení a řádně platili i to, co jim soud uložil v rámci procesu oddlužení. Těmto lidem vláda svým opatřením nepřiznala kompenzační bonus a nechala je tři měsíce ve štychu. Paní ministryně, když jsem tady ten návrh navrhoval na začátku prosince, ať to těm lidem umožníme, aby dostávali kompenzační bonus, aby byl možný souběh kompenzačního bonusu, tak používala jako silný argument, že to konzultovala s Evropskou komisí a že Evropská komise jí řekla, že to zatím udělat nemůžeme. To je brutální kontrast s tím, co se tady stalo v této Sněmovně včera. Včera tady prošel zákon, o kterém jasně víme, novela zákona o potravinách, že je to rozpor se základním evropským právem. To paní ministryni a členům vlády nevadilo. Ale argumentovat, že nepomůže vláda desítkám tisíců lidí, kteří poctivě platili své závazky v rámci procesu oddlužení, vláda jim zavřela jejich podnikání, tak to tady paní ministryně bude argumentovat Evropskou komisí? Evropská komise, jenom připomenu, že k tomu dala souhlas, takže kompenzace pro ty, kteří jsou v procesu oddlužení, bude možná. Tento týden se to tady projednalo. Ale trvalo to dva měsíce. Přijde vám to normální? A ti lidé měli žít z čeho? Kam ti lidé šli, když neměli kolem sebe v rodině nikoho, kdo by jim půjčil. A to mně vadí, že chybí ta profesionalita, odvaha a lidskost té vlády, aby si zmapovala tato vláda ta bílá místa na mapě, a my jako opoziční strany na to upozorňujeme, dáváme ty legislativní návrhy.
A když jsem u těch legislativních návrhů, tak pan ministr Havlíček minulý týden říkal, že opozice nic nedělá, jenom kritizuje. Já tady zmíním, protože máme anticovid tým, každý týden projednáváme výstupy, například kolega z opozice Dominik Feri upozornil na úplně zoufalý informační web vlády, který on s týmem dobrovolníků za 14 dnů dokázal nadesignovat a postavit, na to je opozice dobrá. Ale speciálně pro pana ministra Havlíčka, pro pana premiéra, kteří tady nejsou, bohužel, jsem připravil výčet toho, co udělali poslanci a senátoři za KDU-ČSL za posledních 10 měsíců, a vzal jsem jenom návrhy, které se týkají covidu.
Takže pane nepřítomný vicepremiére Havlíčku a pane nepřítomný premiére, za KDU-ČSL je to 103 - 103 pozměňujících návrhů, z nichž některé měly to štěstí, že prošly hned napoprvé, ale bohužel mnoho z nich bylo smeteno pod stůl, protože to byl přece návrh opozice a vládní koalice po měsících či dvou vyhodnotí, že to umí udělat nejlépe, tak tu stejnou myšlenku, ten stejný text se překopíruje a stane se to vládním návrhem nebo vládním návrhem koaličního poslance. A pak je třetí kategorie, která stále ještě čeká, a já o ní ještě budu mluvit, na to, aby se podařila ta kategorie vyřešit. Mně ve finále nevadí, že námět opozice vezme koalice a uvede ho do praxe. Mě jenom mrzí, že pro ty lidi, kteří jsou v tom obrovském průšvihu, to někdy trvá měsíc, někdy dva, někdy tři, a u některých případů možná vůbec.
Takže já jsem tady mluvil o těch, kteří jsou v procesu oddlužení. Dobře, po dvou měsících se podařilo. Pak tady zmíním speciální kategorii, která se týká desetitisíců živnostníků, to jsou ti, kteří nemají provozovnu nebo někteří, protože ztratili od října možnost vydělávat a mít příjem, tak tu provozovnu zrušili. Představte si, ejhle, pokyn vlády a metodický pokyn Ministerstva financí říká - živnostník bez provozovny, tak tomu kompenzační bonus nedáme. Mám bohužel opět stovky případů lidí, kteří se na mě obracejí, že to zkusili, podali tu žádost, a k dnešnímu dni, v polovině ledna nemají žádnou odpověď, žádné vypořádání. Tito lidé tři měsíce nemají příjem kvůli rozhodnutí vlády, kvůli covidu, ale bohužel nemají ani to řešení. Nemají tu naději. Takže opět tady v tomto souhrnu pozměňujících návrhů pro vládu máme i ten konkrétní návrh, jak pomoci živnostníkům, kteří nemají provozovnu, ale nemůžou z důvodu rozhodnutí a opatření vlády podnikat, nemají žádný příjem oni ani jejich rodiny, ale prostě vláda se s nimi nepáře. Takže říkám to proto, abych upozornil na tu opravdu zoufalou situaci těch rodin. Jenom připomenu, ještě ten živnostník, co nemá tu provozovnu, nemá ten kompetenční bonus, tak stát mu říká v této druhé vlně, na rozdíl od té první - ale přes to všechno zaplatíš minimální odvody, přes to všechno - tady je pan ministr kultury - přes to všechno ten umělec těch 5 tisíc Kč musí odvést. A těch kategorií, i těch uměleckých profesí, které se týkají Ministerstva kultury, které jsou v téhle situaci, není rozhodně málo.
A uvedu ještě jeden příklad - zoufalý - z minulého týdne, který se týká provozovatelů autobusů. Volala mi paní, která říká: Máme rodinnou firmu, 30 let ji budoval náš táta, dostali jsme se na nějakých 15 autobusů, děláme poctivě ve svém regionu dopravu především pro školy, školky, výlety, ročně jsme měli příjem zhruba 20, 24 milionů Kč. Teď nám přišlo zhruba 2,5 milionu Kč kompenzace, o které bombasticky mluvil pan vicepremiér Havlíček, jako že je to úžasná kompenzace pro ty lidi. Je to nedostatečné. A to je ta věc, která ty lidi žene do zoufalé situace. Ta paní říkala: To, že o ty autobusy přijdeme, že nám o leasingovky seberou, ty, které máme v leasingu, to není to nejhorší. Ale nejhorší je, že většina živnostníků, a já to znám, protože jsem 12 let živnostník byl, než jsem přišel tady do Poslanecké sněmovny a stále se doma o volném čase živím rukama, tak většina těch lidí za těmi úvěry má směnky, a ty bankovní a leasingové společnosti takhle přijdou a řeknou - bereme si to, bereme si i váš dům, váš byt, vaši střechu nad hlavou, váš domov. To je opět ten zoufalý stav, ve kterém ti lidé jsou a proč říkají - něco s tím dělejte. Takže buďto, vládo, prosím pěkně, dejte dostatečné kompenzace, nežeňte ty lidi do této situace, anebo musíte zvážit, jestli v takové situaci ten nouzový stav je udržitelný dále.
Co navrhujeme, ať jsem konstruktivní. Prosím pěkně, zvyšte kompenzační bonus na 20 tisíc. My ten návrh jako KDU-ČSL opakovaně předkládáme, bude tady znovu předložen. Proč? Protože v jarní vlně byl kompenzační bonus 15 tisíc, ale neodvádělo se z něj sociální a zdravotní, to bylo odpuštěno. Teď je kompenzační bonus sice také 15 tisíc, ale odvádí se sociální a zdravotní. To znamená, pro toho živnostníka je to čistého 10 tisíc. Zkuste si členové vlády mít zavřenou živnost, doma mít třeba manželku na mateřské, rodičovské, doma dvě děti, a vyžít z 10 tisíc.
Potom, prosím pěkně, na přechodnou dobu, tak jako v první vlně, udělejte, vládo, prominutí odvodů. Prosím pěkně, dotáhněme odškodňovací zákon, už o něm byla řeč, ať jsou tady předvídatelná, čitelná a jasně nastavená pravidla pro to, když se něco takového stane dnes i v budoucnu, co ti lidé mohou od státu očekávat. A prosím pěkně, není tady ministr vnitra, toho o to prosíme už půl roku, o prázdninách o tom hodně mluvil, mluvil o novele krizového zákona, dotáhněte, vládo, novelu krizového zákona, protože tam byla možnost, že by tady nebyl stav nouze, tak jak je dnes, ale byl by stav nebezpečí s jinými parametry a za jiných podmínek by mohl tady mohl fungovat v dobách pandemie. Protože současný stav nouze je de facto projektován na válečný stav, ale ne na pandemii. My jsme jako opoziční strany řekli, že jsme připraveni na maximální součinnost, aby takovýto zákon prošel ve velmi krátké době.
A potom prosím ještě jednu věc - a já jsme to tady říkal už asi před měsícem a půl a obracel jsem se na pana premiéra i na ministra zdravotnictví - prosím pěkně dotáhněte, dořešte, situaci mediků, kterým byla uložena pracovní povinnost. To, že ministryně financí řekla, že teda ty daně nakonec platit nemusí, ale ministryně práce a sociálních věcí stále neví, jestli tedy to sociální mají platit. A vás, pane ministře žádám, dořešte s kolegy, jestli mají platit i zdravotní.
A ještě jednu věc, na kterou mě upozornily rodiny, třeba vícečetné, kteří mají takového medika, kterému byla uložena pracovní povinnost, dostal odměnu, tak o pár stovek korun se přehoupli nad limit, pro který nedostanou násobně větší částku v rámci sociální podpory. Je to absurdní, ale je to tak. Prosím pěkně změňte i tohle. Velmi o to prosím za tyto lidi.
Díky za to, že někteří z členů vlády s námi začínáte komunikovat. Jak jsem tady hovořil o tom, že máme anticovid tým odborníků, kteří se snaží přicházet s konstruktivními, smysluplnými, návrhy, jak odstraňovat ta bílá místa na mapě toho systému, jak ten systém vylepšovat. Tak prosím i ostatní členy vlády - udělejte si čas jednou za měsíc, na hodinu, hodinu a půl, videokonferenčně, proberte s námi tyto podněty. Fakt to není čas ztracený, ale myslím si, že je to čas důležitý. A každý rozumný politik, manažer, umí naslouchat, umí přijímat kritickou zpětnou vazbu, protože jedině tehdy se dokáže zlepšovat. Pokud není zaslepený.
Mluvili jsme také hodně o očkování. Já jenom řeknu k očkování. Náš hejtman na Jižní Moravě ukázal včera, že lze očkovat lidi přímo v terénu, že nemusíme ty lidi nad 80 let hnát do složitého systému registrací, že tu běžnou obec ten praktik zvládne v pohodě za jeden den. Pojďte tento koncept rozvíjet. Chápu, že je tady problém u výrobce vakcín, ale myslím si, že je to ukázka, jak ty lidi nemusím dostávat do systému PINů, a jestli PINy nepřišly, a jestli někdo PIN dal, anebo nePINdal. Tak prosím vás pěkně, zkuste se normálně lidsky na to podívat touhle cestou, kterou hejtmani ukazují, že to jde.
Díky za to, že se zjednodušila registrace. Zavnímal jsem to, že už dneska ten systém bude moci ty lidi oslovovat. Ale prosím pana ministra, nabízejte tam pro ty lidi to nejbližší místo registrace. Mám informace, že ten systém zatím nepracuje s tím bydlištěm a s tím nejbližším očkovacím centrem, takže ty lidi to honí přes půl kraje nebo na úplně druhou stranu kraje. Zkuste pracovat i s touhle věcí, aby ten člověk to měl co nejblíže k místu trvalého bydliště.
Dořešte i otázku očkovacího průkazu a toho, jakým způsobem budeme třeba elektronicky přes mobil schopni jednoduše potom vykázat v těch příštích měsících, kdo to očkování má, kdo ho nemá. Protože i to bude důležité, za pár měsíců se na to dostane debata, až se budou rozvolňovat ta opatření, ať tohle je také dořešené, když už se to tady dělá.
A co jsem prosil. Velmi včera děkuji také za ten příslib, aby se tady udělalo rovnoměrné rozdělování vakcín do krajů. Protože je obrovský rozdíl v proočkovanosti v Praze, kde máme ten podíl zhruba 2,7 % populace, anebo v Pardubickém kraji, kde je to zhruba 0,4 %. To jsou data dva dny zpátky stará, ty aktuální ze včerejška nemám. Ale jsem rád, že i toto pan ministr naznal, že je potřeba napravit, aby tady bylo opravdu plošné, férové, spravedlivé, distribuování vakcíny do krajů.
A úplně v závěru - už se blížím do konce - prosím pěkně takové ty normální lidské věci zkuste vnímat. Protože ta absurdita s tím, že se povolí takzvaný nákup dětského oblečení a obuvi. Prosím pěkně, jestli to někdo z členů vlády umíte obhájit, přijít sem a říct definici dětského oblečení a dětské obuvi. Já jsem táta pěti dětí. A moji tři starší kluci mají buď stejnou velikost boty nebo větší. Jak ty boty máme jít nakoupit? Co je ta dětská kategorie? Je to ještě do 40 velikosti boty, nebo nad 40? Co ti, kteří mají 45, 46?
To sem vůbec nepatří na tu debatu do Sněmovny. Protože normálně by tohle ta vláda vyřešila, než takového rozhodnutí vydá. Ale protože se to stalo, tak nám ti rodiče píší. A je to fakt na palici, jak se lidově říká. Tak s tím něco udělejte. Vyřešte to, ať prostě v zimním období můžeme normálně nakupovat oblečení, když se někomu něco rozbije, potřebuje opravit, potřebuje vyměnit, tak aby tu možnost měl.
Takže tolik asi v závěru. Musím říct, že nemám radost, že jsem musel dát takový výčet věcí, které v praxi nefungují ideálně, fungují špatně, nebo se na skupiny lidí zapomnělo. A pokud jde o to rozhodnutí, jaké z toho plyne k hlasování při dnešním prodlužování stavu nouze, tak musím říct, že opakovaně za poslední dny jsme žádali vládu, především premiéra, aby s námi byl ochoten jednat, aby byl schopen říci vůči skupinám lidí, kteří jsou nedostatečně kompenzováni, takže ta vláda ten přístup změní. Bohužel nic takového jsme neslyšeli, proto my to prodloužení stavu za KDU-ČSL podpořit nemůžeme. Díky za pozornost.
