Hlavní město Praha již tři roky zadává odborné společnosti zpracování průběžné analýzy počtu přítomných obyvatel v Praze, připravené na základě využití anonymizovaných geodemografických dat mobilních operátorů. Tyto informace jsou k dispozici za devět vybraných měsíců z průběhu let 2018, 2019 a 2020. Zdrojová data jsou velmi podrobně tříděna a kalibrována, aby byla očištěna od duplicit a SIM-karet, které se nacházejí například v přístrojích nebo technických zařízeních nebo nejsou používány, ale do sítí se hlásí.
„V Praze žije o čtvrt milionu lidí víc, než je trvale přihlášeno. Vláda by to proto měla zohlednit v rozpočtovém určení daní. Protože jinak přicházíme o 8-10 miliard korun ročně. Kdybychom v Praze tyto peníze měli k dispozici, mohli bychom například stavět nové byty, které tady tak zoufale chybí,“ říká primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.
Z dat vyplývá, že na území Prahy dlouhodobě skutečně žije zhruba 1 570 000 obyvatel, přičemž i v roce 2020 ovlivněném pandemií COVID-19 takto ověřený počet „pražských rezidentů“ neklesal, ale mírně vzrostl. Z pohledu těchto dat od února roku 2018 do září roku 2020 stoupl počet osob dlouhodobě žijících v Praze o cca 30 tisíc. Podle evidence ČSÚ ke konci září 2020 bylo k trvalému pobytu v Praze přihlášeno pouze cca 1 330 000 obyvatel.
„Dle těchto v čase ověřených údajů je třeba skutečně začít nahlížet na reálný počet obyvatel Prahy na úrovni 1,57 milionu obyvatel, tedy o 240 tisíc více než eviduje Český statistický úřad. To je klíčové ze všech pohledů – nejen z hlediska rozvoje a dostupnosti bydlení, ale také z hlediska rozpočtu města a všech nákladů, které jsou s takovým reálným počtem obyvatel spojeny," dodává náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
„Reálné finanční příjmy města by měly odpovídat reálnému počtu obyvatel. Současný systém rozpočtového určení daní nijak nezohledňuje, že se Praha na svém území stará ještě o další město, které se svojí populací blíží velikosti Ostravy,“ doplňuje náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu Pavel Vyhnánek.
Z hlediska stávajícího nastavení rozpočtového určení daní lze odhadovat, že jen deficit příjmů rozpočtu Prahy v důsledku toho, že v Praze reálně žije o čtvrt milionu obyvatel více, než je evidováno, se pohybuje v rozmezí 8-10 mld. Kč ročně.
Data z roku 2020 (podrobné údaje za únor, duben a září roku 2020) ukazují, jak se pandemie projevila na dynamice pohybu obyvatel v Praze. Kromě útlumu mezinárodního a bohužel i tuzemského cestování je také patrný výrazný pokles v počtu těch, kteří pravidelně či velmi často do Prahy dojíždějí za prací nebo například do škol.
Také se v čase pandemie COVID-19 významně snížil počet osob, které nocovaly v Praze především z turistického či pracovního důvodu. V dubnu 2019 každý všední den v Praze přespávalo téměř 200 tisíc návštěvníků – tedy nerezidentů, zatímco v dubnu roku 2020 takových přenocování bylo jen kolem 80 tisíc. K tomu v dubnu 2019 přijíždělo každý všední den v průměru kolem 240 tisíc dalších osob během dne, v dubnu roku 2020 to bylo jen kolem 80 tisíc lidí. Přesto je patrné, že se dynamika pohybu v Praze zcela nezastavila a v posledním dubnovém týdnu byl patrný postupný nárůst přijíždějících po prvním uvolnění nejzásadnějších omezení.
V září roku 2020 byl však znovu patrný postupný pokles dynamiky všech přijíždějících obyvatel, kdy na konci září dorazilo do Prahy každý všední den přibližně o 150 tisíc obyvatel méně než rok předtím ve stejném období. Z dat z února 2020, tedy ještě v době před pandemickou krizí, je patrný efekt jarních prázdnin, kdy o přibližně 80 tisíc obyvatel narostl počet takzvaných rezidentů na cestách.
Zajímavý je i podrobnější pohled na jednotlivé městské části, kdy se například mezi letošním únorem a dubnem dramaticky snížil počet lidí pohybujících se v centrální části města. Přestože byl v září 2020 patrný návrat k vyšším číslům, rozdíl je stále patrný, a to především z důvodu chybějících zahraničních turistů.
