Dokumentu stále neobsahuje mnohé agendy ministerstvech či agendy poskytované v přenesené působnosti obcemi, jako např. agendy stavebního práva a řidičských oprávnění. V praxi to znamená, že například možnost, aby si občan vyřídil vydání dokladů bez čekání na úřadu online, bude odložená o několik let. Některá ministerstva dokonce teprve zjistila, jaké agendy vlastně spravují.

Digitalizaci svých agend ve větší míře navrhuje pouze Ministerstvo vnitra, a to od příštího roku. Větší množství chce digitalizovat ještě Ministerstvo dopravy, ale jde pouze o marginální agendy nevyužívané běžnými občany, jako jsou licence k provozování taxi a linkové dopravy, navíc s termínem až od konce roku 2025. Zcela chybí např. řidičské a technické průkazy vozidel, tedy nejpoužívanější služby garantované tímto ministerstvem.

Ostatní ministerstva, alespoň podle tohoto dokumentu, v podstatě digitalizovat neplánují. Ministerstvo práce a sociálních věcí trvá na tom, že své agendy nemůže digitalizovat, protože s podklady rozhodnutí je třeba se seznámit osobně. Ministerstvo pro místní rozvoj zase zapomnělo, že je v jeho kompetenci i stavebnictví a přidělování dotací, nic z toho se totiž v seznamu agend neobjevuje.

Proces vzniku Katalogu služeb ukazuje, jaký nepořádek panuje uvnitř ministerstev. Část z nich ani netuší, jaké agendy jsou v jejich kompetenci, natož aby přistupovala aktivně k jejich digitalizaci. Bohužel, dokud nebude digitalizace skutečnou vládní prioritou a resorty nebudou na rozvoji českého eGovernmentu intenzivně spolupracovat, nelze v této oblasti očekávat žádná podstatná zlepšení. Přitom se zpřístupněním eGovernmentu pomocí bankovních identit má dnes přístup k online službám státu téměř každý občan. Souhrn poskytovaných služeb je však hrubě nedostatečný a schválený Katalog služeb nenaznačuje brzké zlepšení tohoto stavu.