Dobré odpoledne. Chci moc poděkovat poslanci Jakobovi za ta jeho vstřícná slova. Trochu s napětím jsme se báli nebo čekali, jaký bude postoj opozice k tomuto projektu, k tomuto návrhu. Teď minimálně v prvním případě jsem slyšel vstřícná slova. Nechci předjímat, jak bude vypadat další rozprava, ale veliké poděkování, že pan poslanec jako Středočech se tady k tomu postavil čelem a tomu projektu důvěřuje.
Chci tady, kolegové a kolegyně, stručně vystoupit vlastně trochu v jakoby volné roli zpravodaje - předsedy podvýboru pro dopravu, kde se tato věc také probírala několikrát a delší čas zpátky. Kolegové z Ministerstva dopravy nám ty první úvodní informace přinesli už před dvěma lety, v roce 2019. Pak jsme se k tomu v loňském roce na podvýboru pro dopravu několikrát vrátili, řekněme v takových přípravných jednáních, prezentacích. Vše tedy vyvrcholilo tak, jak řekl podle procedury pan zpravodaj Roman Kubíček na hospodářském výboru.
Chci tím říct to, že ten projekt ze strany Ministerstva dopravy nebyl připravován nějak ve spěchu, v kvapíku, nebo bez výměny informací právě v tom smyslu vztahu komunikace mezi Ministerstvem dopravy a námi, Poslaneckou sněmovnou. Ta otevřenost byla opravdu maximální, velká. Tímto mohu panu ministrovi poděkovat za tu profesionální přípravu, že všechny otázky nás poslanců, a je jedno, jestli z řad koaličních nebo opozičních, byly zodpovězeny. I ty materiály, které jsme dostali, byly dopřesněny, vysvětleny do poslední koruny. Takže tolik k tomu procesu prezentace, představení informací, toho, o čem za malou chvíli a proč budeme o tom závazku státu rozhodovat.
A teď povím i za sebe, pokud třeba ještě někdo z vás není přesvědčen nebo váhá, tak třeba se mi povede vaše stanovisko posunout směrem k podpoře toho projektu, jaké vnímáme výhody, co si myslíme, že je na tom projektu velmi dobré a prospěšné.
Zkuste si ten pronájem, tu platbu za dostupnost, "pronájem" představit jako jakýsi leasing. Je to opravdu velmi volné přirovnání, ale s tím rozdílem, že ten majetek, ta dálnice, těch 32 km, bude v majetku státu. Celou dobu to bude v našem majetku a stát bude moct v případě nějakých změn, nespokojenosti, o tom rozhodovat, měnit, opravit svá rozhodnutí. Ale tím, kdo se tady bude starat, kdo bude vše zajišťovat, to bude právě ten vysoutěžený dodavatel, ten, kdo tu dálnici zajistí, postaví a bude udržovat.
Údržba je velmi důležité slovo, to je potřeba také vysvětlit. Skrývá se pod tím to, že ten dodavatel se o dálnici bude starat kompletně se vším všudy. To znamená, představte si pod tím jak tu údržbu investiční, provozní, to znamená technický stav té komunikace, my vůbec nebudeme muset, nebo ŘSD nebo Ministerstvo dopravy nebude muset řešit, kdy se mění povrchy, jak se frézuje. Zkrátka přímo v té smlouvě je jasně, exaktně řečeno, v jakém technickém stavu dlouhodobě, nonstop, ta silnice má vypadat. Z toho mála, jak jsem nahlédl, nejsem odborníkem na technické normy, ani nemohu být, tak ty požadavky jsou poměrně přísné. Třeba až do takového detailu, jako je rovnost těch příčných sklonů na 1 mm na 1 metr, a tak dále, a tak dále.
Ve chvíli, kdy ta dostupnost, za kterou bychom by si měli platit, nebude dodržena, ať z důvodů technických, technických nedostatků, anebo z důvodu, že třeba nějaký jízdní pruh bude uzavřen, ta průjezdnost bude omezena, tak hned v tu chvíli se platba patřičně tím poměrem snižuje.
Takže i toto je v tom vztahu dodavatel a stát nastaveno, popsáno, velmi jasně a je to velmi férové, oboustranně.
A stejně tak v těch platbách je schována i údržba zimní. To znamená to, co občas bývá předmětem mediálních přestřelek, nebo i nás politických, opět na tomto úseku dodavatel bude mít plně ve své kompetenci a odpovědnosti, aby zajišťoval tu plnou průjezdnost právě třeba ve smyslu celoroční, především tedy zimní, údržby a péče o stav té vozovky.
Já jsem se informoval a ptal jsem se i kolegů z Ministerstva dopravy, jak si vlastně představují kontrolu. Tak zkuste si to představit tak, že dodavatel tady bude v jakémsi, teď nechci říci konkurenčním, ale podobném vztahu ke státu, k Ministerstvu dopravy, jako třeba ŘSD. To znamená, bude to jiná entita, která se o těch 32 kilometrů bude starat. A předpokládáme tedy zaměstnanci buď Ministerstva dopravy nebo SFDI v relativně malém týmu budou dnes a denně v terénu, budou mít vlastní vozidlo a techniku, budou moci přímo v terénu se dívat, jezdit, osobně kontrolovat, jestli ten stav garantovaný je opravdu dodržovaný.
A asi poslední dva argumenty pro. Ten první je finanční z hlediska cash flow. Pokud se dnes Sněmovna rozhodne podpořit tento projekt, tak bychom na jaře měli začít stavět. Ale ty platby, ty náklady, které stát ponese, budou posunuty až do roku 2024, kdy nabíhají tedy první splátky za tu dostupnost. To je určitě velmi zajímavé a lákavé z hlediska tvorby rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Mimochodem toto se ani nepromítá do bilance státního dluhu většinově.
No a ta druhá výhoda, i kvůli které se u vás chci přimluvit o vaši podporu, je ta, že pokud se tento projekt povede jako pilotní, Česká republika získá určitý kredit u těch velkých mezinárodních společností, a teď ať už dopravních nebo stavebních, stavitelských, tak i finančních, pojišťovacích. V těch finančních kruzích budeme seriózním partnerem. Rezort dopravy, ať už do budoucna v jakémkoliv politickém, vládním, složení, bude mít v ruce efektivní, zajímavý, nástroj pro případné - opakuji případné - další podobné projekty po České republice.
V tuto chvíli třeba uvažujeme o dálnici D35 ve Východních Čechách po té druhé spojnici Čech s Moravou. Ale vždy podtrhujeme - tedy já podtrhuji - taky to slovo případné. Už jsem tak byl dotazován, jestli tak nebudeme stavět všechno. Tak určitě ne, měl by to být určitý mix potom v těch státních investicích a toto by bylo dobré, kdybychom i sem mohli sáhnout.
Takže tolik ode mě na podporu. Děkuji za pozornost. Pane ministře, budu držet palce, abychom dnes byli úspěšní. Děkuji.
