Je potřeba říci, že pracovní skupina posuzovala v zadávací dokumentaci pouze bezpečnostní otázky, takže ty výhrady se budou týkat pouze bezpečnostních otázek. Navíc, jak jsem zdůraznila, jsou tady otázky finanční, to znamená otázky financování celého projektu, provázanosti toho projektu s budoucími rozpočty, otázky výkupních cen a celá řada dalších. Ale opravdu v tuto chvíli budu mluvit zejména o těch otázkách bezpečnostních. Takže toho se týkají ty níže uvedené připomínky. Nehodnotila právní, ekonomické a jiné aspekty.
Chtěla bych upozornit, že vůči postupu a zadávací dokumentaci bylo zpracováno i několik právních analýz, které nehovoří příznivě o přípravě tohoto projektu. Myslím si, že je na místě, aby i tyto otázky znovu projednal hospodářský výbor, rozpočtový výbor, bezpečnostní výbor. Je pro mě nepřijatelné a nepochopitelné, že přestože se jedná o takto i bezpečnostně citlivou otázku, tento projekt, tato zadávací dokumentace, tyto informace, smlouvy související nebyly dosud projednány na bezpečnostním výboru a žel nebyly dosud projednány ani na zahraničním výboru, přesto, že naprosto zřejmě zadání takovéto zakázky má i své geopolitické souvislosti.
Co je potřeba zdůraznit: Na zpracování připomínek k zadávací dokumentaci bylo poskytnuto státu extrémně málo času. Nelze se proto plně zaručit za úplnost tohoto stanoviska z pohledu ochrany všech bezpečnostních zájmů. Tady se hovoří v tomto dokumentu o ochraně našich, našich bezpečnostních zájmů. Ne cizích. Našich, České republiky, jejích občanů. A přesto této klíčové pracovní skupině, kde jsou zástupci zmíněných institucí, nebylo ani dáno dostatek času na prostudování a zpracování připomínek. Není role státu zaručovat bezpečnost svých občanů? Nedošlo už tady v té fázi k nějakému selhání? Považujete opravdu, že je v pořádku, že tady píše skupina šesti klíčových bezpečnostních institucí, že ani nedostaly dostatek času? Můžete, pane vicepremiére, potom na tohle odpovědět? Proč k tomu došlo? Proč i tyto instituce se dostaly do tak velkého tlaku, že nám musí toto psát? To je velmi závažné. Proč se tak stalo? Komu to slouží?
Dále. Zadávací dokumentace odráží vládou schválené bezpečnostní záměry ne-dos-ta-teč-ně, nedostatečně. Takže my tady hovoříme o bezpečnostních zájmech státu, a tato klíčová skupina expertů, to nejsou přímo vrcholní představitelé, ale jsou to experti Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenského zpravodajství, Ministerstva zahraničí a NÚKIBu, hovoří o tom, že v zadávací dokumentaci se odráží vládou, ne opozicí, ne nějaká naše kritika, ale vládou schválené bezpečnostní zájmy nedostatečně. Proč? Nepochopitelné.
Přičemž jde o zájmy, které se EDU II první prováděcí smlouva zavázala do zadávací dokumentace zapracovat. Takže jenom pro zopakování. Je tady smlouva mezi státem a ČEZem, který zřídil EDU II, a je tady závazek, je tady závazek EDU II, respektive ČEZu, tyto bezpečnostní podmínky zapracovat. Když jsme se na to ptali pana generálního ředitele ČEZu, jak je možné, že nebyly zapracovány, on říkal, to já nemůžu, já dělám obchod. To není v mých pravomocích to zapracovat. No ale pak si klaďme otázku, jak to, že podepsal tu smlouvu, ve které se zavazuje tyto bezpečnostní podmínky zapracovat? Takto měla znít otázka od vás, pane vicepremiére. Pane generální řediteli, vy jste tady podepsal smlouvu, v té smlouvě se zavazujete zapracovat i bezpečnostní požadavky státu. Jak to, že jste podepsal tu smlouvu a dneska říkáte, že to neumíte zapracovat? Protože to od pana generálního ředitele opakovaně zaznělo. Já ty bezpečnostní podmínky do toho neumím zapracovat, já řeším ty obchodní věci. No jo, ale tady je jasný závazek EDU II, respektive ČEZu, ty bezpečnostní zájmy státu promítnout a zapracovat do zadávací dokumentace.
Já bych opravdu, pane vicepremiére, chtěla znát odpověď na otázku, jestli jste o tom jednal s panem generálním ředitelem, jak jste to vlastně domlouvali už při přípravě té smlouvy mezi státem a EDU II? Jak jste si představovali, že se tam promítnou ty bezpečnostní zájmy? Nebo snad vy nebo pan generální ředitel jste už dopředu počítali s tím, že nebudete dodržovat a garantovat ty bezpečnostní zájmy státu? To je přece mimořádně, mimořádně závažné. Takže tento závazek nebyl dostatečně splněn. Proto tato skupina říká, že požadujeme zapracovat do zadávací dokumentace níže uvedené zásadní připomínky, zejména zapracování bezpečnostních kritérií.
My jsme vůbec nebyli informováni o tom, jestli vlastně od té doby, protože tohle je září, k tomu došlo. My nemůžeme zcela vyloučit, že k tomu došlo, byť kolegové, kteří se na zadávací dokumentaci byli podívat, tak se domnívají, že nedošlo. A není možné pokračovat do chvíle, než bude ČEZ postupovat podle uzavřené smlouvy, než bude MPO garantovat, že byly ty vládou schválené, vládou schválené požadavky zapracovány a než o tom budeme informováni. To je naprosto, naprosto kruciální.
Za optimální a jediný skutečně bezpečný postup pro zajištění bezpečnostních zájmů státu v souladu s dokumenty schválenými vládou považuje pracovní skupina neoslovit, ještě jednou - neoslovit v tendru uchazeče identifikované ve vládních dokumentech jako rizikové. A ještě jednou. V těch vládních dokumentech, vládou schválených dokumentech nebyla jako riziková vyhodnocena pouze Čína, ale právě i Rusko, které - vlastně po jednání s předsedy stran bylo oznámeno, že bude standardně osloveno.
Určitě tento postup pracovní skupina nedoporučuje, takže přesně ten postup, jaký vláda dneska zvolila, to znamená oslovit i Rusko, tato pracovní skupina těch špičkových expertů z těchto institucí nedoporučuje. A pokračuje - pokud budou osloveni i rizikoví uchazeči, manévrovací prostor pro jejich odmítnutí bude výrazně menší než v současnosti. A zase bych chtěla zdůraznit, že na setkání s předsedy stran s panem premiérem, panem vicepremiérem a s dalšími aktéry jasně zaznělo, že pokud rizikový aktér, ať už přímo nebo součástí konsorcia, bude vyloučen v průběhu soutěže nebo na konci soutěže, tak pro ČEZ z toho nic moc nevyplyne, ale pro nás, pro stát, pro Českou republiku z toho vyplyne arbitráž. Arbitráž, kterou nemá moc šancí vyhrát a která nás bude stát velké prostředky v řádech minimálně 100 milionů, možná až miliardy, protože zpracování nabídky do takto rozsáhlé soutěže opravdu ty uchazeče může stát až jednu miliardu Kč. To je opravdu věc, která se připravuje, jak jsem říkala, třeba jeden rok, je to expertně mimořádně náročná věc. Je to opravdu otázka velmi náročná, a proto lze s velkou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že pokud by ti rizikoví aktéři, které ta skupina zmiňuje, byli vyloučeni v průběhu nebo na konci, tak je velmi pravděpodobné, že by byla Česká republika v problému arbitráže. Pokud by byl vybrán rizikový uchazeč jako vítěz, tak by se riziko naplněné (naplnění?) hrozeb uváděných ve vládou schválených dokumentech výrazně zvýšilo.
A jedna z věcí, která musí být také jednoznačně dojednána a kterou, musím přiznat, nemám přímo doloženou, ale je potřeba ji zmínit, je otázka toho, mnozí z vás jste byli buďto účastni výběrového řízení jako uchazeči nebo jste třeba na radnicích, na krajích nějakou soutěž pořádali, a v takovém případě je naprosto nezbytné nejenom kritéria, ale i váhu kritérií stanovit dopředu. A podle informací, které se nesou, tak vlastně ČEZ stanoví kritéria, ale nestanoví jejich váhu a tudíž nikdy zpětně nebude moci být doloženo, jak k výběru dodavatele došlo. A to si myslím, že by nás také mělo zajímat.
Takže - za páté - tady ti experti říkají: Již samotná účast těchto subjektů v tendru může způsobit, že dojde k naplnění hrozeb uvedených v dokumentech tyto hrozby vymezujících. Hrozila by tak mimo jiné situace, kdy může být Česká republika snadno na strategické úrovni vydíratelná rizikovým subjektem, respektive jeho státem původu. To je další věc, která ještě tam bude dál zmíněna.
K tomuto vláda přijala několik dokumentů, které nejsou v tuto chvíli veřejné a přestože jsme žádali o jejich zpřístupnění v jiných případech, v případech různých zpráv nebo jiných dokumentů v nějakém režimu, mohou se za daných podmínek i poslanci bez prověrky s těmito dokumenty seznámit. V této chvíli neumožnila - a kolegové, zejména kolega Žáček, který se detailně seznámil s těmito otázkami, tak nebyly tyto dokumenty do Poslanecké sněmovny doručeny, není možné pro poslance, kteří vlastně nesou politickou zodpovědnost, aby se s těmito dokumenty seznámili. Proto také v tom apelu jak předsedů stran, tak v tom apelu na svolání vládního výboru požadujeme, a je to podle mě zásadní otázka, aby všichni poslanci měli možnost se s těmi bezpečnostními kritérii, která schválila vláda a o kterých vlastně mluví tento dokument, z kterého cituji, aby se s nimi všichni mohli seznámit. Vždyť nejde o nic víc, o nic míň, než o naši bezpečnost, a to nejenom bezpečnost dneska, ale bezpečnost i pro ty, kteří přijdou po nás, pro další generace, opravdu takový závazek může vytvořit vazbu na několik desítek let.
Dále tady experti píší: Na úvod. V první řadě je třeba uvést, že si je pracovní skupina plně vědoma závažnosti výběru dodavatele nového bloku jaderné elektrárny, protože půjde o strategického partnera v oblasti energetické bezpečnosti. To je ta otázka, o které jsem před chvilkou mluvila. U jaderného zdroje je třeba vycházet, a pracovní skupina vychází z faktu, že tímto projektem si Česká republika vybírá partnera, a tady dokonce ti experti píší na 80 let. A proto je třeba být při volbě uchazeče velmi opatrní a zohlednit tento výběr z řady hledisek. Mimo jiné z toho hlediska, na které obchodní společnosti a státech může Česká republika v následujících desítkách let být závislá v oblasti dodávek elektrické energie, a na kom závislá z různých důvodů být nesmí.
Je dále potřeba poznamenat, že na posouzení celé dokumentace z bezpečnostního hlediska bylo extrémně málo času a pro mě i tato skutečnost je - já už jsem to říkala - nesmírně znepokojivá. Stát vypisuje největší tendr za 30 let v obrovském objemu, protože to bude minimálně 200 miliard a může to být i 300, protože víme, jak se vlastně všechny projekty výstavby jaderných elektráren prodražují a prodlužují, proto bychom měli ještě jednou i vyhodnotit a přehodnotit, jestli jsme se vydali tou nejlepší cestou. A přesto nechává extrémně krátkou dobu těmto expertům z klíčových bezpečnostních institucí, několik jednotlivých týdnů k posouzení tisíců stran dokumentace v anglickém jazyce, takže zadávací dokumentace jsou tisíce stran v anglickém jazyce a česká vláda naše klíčové instituce dostane do situace, že mají několik málo týdnů na vyhodnocení této zadávací dokumentace. I tam se musím ptát, proč. Proč česká vláda, která by měla především garantovat bezpečnostní zájmy, proč takovýmto způsobem postupovala.
A to je projekt, který má nejvyšší strategický význam. Je zcela (listuje v dokumentech) - já se omlouvám - ten čas je samozřejmě zcela nedostatečný, byl nedostatečný, a proto nejenom nedostatečné, ale stejně znepokojivé je to, co tady experti píšou na dalších stránkách, i na to bych chtěla znát odpověď, jak se to mohlo stát. Protože dále je třeba podotknout, že podle číslování názvu souboru dokumentů a číslování tabulky popisující způsoby implementace vymezených bezpečnostních zájmů je možné, že nebyla bezpečnostním subjektům předána k posouzení kompletní dokumentace. Takže nejenom že pod časovým tlakem, během několika málo týdnů projednat několik tisíc stran v anglickém jazyce velmi komplikovaného expertního textu, ale ještě konstatování, že vlastně ten dokument nebyl předán v pořádku, a musím potvrdit, že mnohé dokumenty, které jsme dostali od ČEZu, nebyly v pořádku, a dokonce podezření, že nebyla bezpečnostním subjektům předána k posouzení kompletní dokumentace.
Zase se, protože vy, pane vicepremiére, o tomhle víte, to vám psal váš kolega Jan Hamáček, opravdu si myslím, že je potřeba i na takovéto věci odpovědět. Jak je možné, že je tady podezření, že nedostali kompletní dokumentaci? Jak je možné, že vlastně nedostali ani šanci posoudit to, jestli ty bezpečnostní zájmy a v jakém rozsahu byly promítnuty do zadávací dokumentace? Jak se tohle mohlo stát? Kdo na MPO nese zodpovědnost za to, že tyhle bezpečnostní subjekty nedostaly kompletní zadávací dokumentaci? Proto bylo MPO následně požádáno dopisem ministra vnitra do dodání zbytku dokumentace.
Takže my tady máme projekt za dvě stě, tři sta miliard, možná, do budoucna, a jsme v situaci, že nedostanou ty klíčové bezpečnostní subjekty ani zadávací dokumentaci kompletní, musí psát ministr vnitra o dodání zbytku dokumentace. Nezdá se vám to trochu podezřelé v případě projektu, největšího projektu za třicet let? Nemyslíte si, že situace, kdy se dostanou tyhle skupiny pod tlak, nemají dostatek času, nedostanou komplexní zadávací dokumentaci, nepřijde vám na tom něco trochu divného? Proč je to tak zmatečné? Proč se to tak odehrálo? Komu to slouží? Kdo si to tak připravil a kdo takhle chce postupovat? V čím je to zájmu? No, rozhodně to není v zájmu občanů České republiky a jejich bezpečnosti.
V této věci následně bylo pracovníkem Ministerstva průmyslu a obchodu vysvětleno, že opravdu, opravdu byly z neznámého důvodu, tady píšeme, z neznámého důvodu, pane vicepremiére, vysvětlete nám, jak je možné, že dostaly klíčové subjekty neúplnou dokumentaci? A pak MPO při předání toho zbytku říká, že z neznámého důvodu soubory dokumentace předané společností ČEZ Ministerstvu průmyslu a obchodu číslovány nikoliv jedna, nýbrž od čísla čtyři, byl vynechán při číslování soubor číslo dvanáct, toto bylo následně doloženo i zasláním předávacího protokolu, kde předané dokumenty a k protokolu uvedené dokumenty sedí. Číslování souborů je podivné, nicméně pracovní skupině nezbývá než vycházet z důvěry v korektnost jednání ČEZ. No, já tu důvěru tedy úplně nemám.
Jak je tohle možné? Jak je tohle možné, že MPO a vy, pane vicepremiére, jste dopustili, neboť není k dispozici možnost tuto okolnost nějak ověřit? Takže nejenom, že nedostali v pořádku zadávací dokumentaci, měli na to málo času a když posuzovali naše bezpečnostní zájmy, tak tady je konstatováno, že dokonce nemohli ani ověřit, že to, co jim nakonec bylo dodáno jako zadávací dokumentace, nedostali možnost vlastně ověřit, že je to ta skutečná zadávací dokumentace. Proto také toto stanovisko je dáváno s výhradou faktu, že nelze ověřit, zda je předaná zadávací dokumentace opravdu komplexní. Pro mě je to velmi znepokojivá zpráva. Zase si kladu otázku proč? Máte vy důvěru k takovému postupu? Opravdu chcete, aby firma, která není schopna řádně předat ani zadávací dokumentaci, firma, která není schopna bezpečnostní požadavky státu promítnout do zadávací dokumentace tak, jak se k tomu ve smlouvě se státem zavázala, aby tato firma stavěla jadernou elektrárnu? Není to rizikem?
Pak je to hazard s naší bezpečností. Po všech stránkách. Z výše uvedených časových důvodů se každé toto vyjádření k bezpečnostním otázkám, souvisejícím s dokumentací, předkládá také s výhradou, že ve stanoveném extrémně krátkém čase a extrémně velkém objemu materiálu nebylo možno projít celý text řádně, aby bylo možno s jistotou zaručit, že text zadávací dokumentace je z bezpečnostního hlediska bez problémů. Neměla by to být především vláda, která by měla chtít, že ten partner podle smlouvy promítl bezpečnostní zájmy do zadávací dokumentace? Neměla by to být tedy především vláda, která by chtěla po takovéto zprávě, kterou podepíše vicepremiér, která by měla chtít tu jistotu? Já si myslím, že měla.
Dokonce opravdu mám velké pochybnosti, jak by toto bylo jednou hodnoceno, kdyby nebyla provedena náprava a nebyla by tady jistota, že ty bezpečnostní zájmy se promítly. To je vážné. Je třeba počítat, že v dokumentu mohou být skryté problémy. To stačí ty, které tam jsou zřejmé, a ještě jsou tam skryté, možná, ovlivňující bezpečnost, které nebylo možno takto v krátkém čase identifikovat.
Obecné k zadávací dokumentaci a ke stanovisku. V souladu se zněním článku 40.4... pardon.. 4.4 až 4.6 trojstranné První prováděcí smlouvy o spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany v České republice, dále jen PPS, mezi společnostmi Elektrárna Dukovany II, akciová společnost, ČEZ, akciová společnost a Českou republikou, byla předložena Ministerstvu vnitra k posouzení zadávací dokumentace tendru pro výběr uchazeče o stavbu této elektrárny. Ministerstvo vnitra má dle článku 4.6 písmeno g) PPS za úkol, takže to je přímo úkol vlastně stanovený z té smlouvy, to není nějaká svévole Ministerstva vnitra nebo pak expertů z dalších bezpečnostních institucí, ale přímo ze smlouvy. Ve smlouvě si stát sám stanovil, sám stanovil v té trojstranné smlouvě mezi Dukovany, ČEZ a státem zorganizovat a vytvořit společné stanovisko zpravodajských služeb a dalších dotčených subjektů, v tomto případě NÚKIB, Ministerstvo zahraničních věcí, k bezpečnostním otázkám zadávací dokumentaci.
Takže ta zpráva, z které já vám čtu pro vyjasnění, není nějakým nadstandardním krokem této expertní skupiny, ale je to požadavek, vyplývající z té trojstranné smlouvy. To znamená, pro rekapitulaci - stát přijal bezpečnostní podmínky, nejdříve, pak podepsal tuto trojstrannou smlouvu, ve které na jedné straně je zavázán ČEZ promítnout bezpečnostní podmínky přijaté státem, následně, podle toho paragrafu písmene g) článku (4.6?) je přímo stanoveno Ministerstvo vnitra jako ta instituce, která má následně zorganizovat a vytvořit to společné stanovisko, z kterého vám čtu. Proto je také podepsáno panem vicepremiérem Hamáčkem.
Takže toto stanovisko, není to tudíž něco navíc, je to opravdu přesně podle stanoveného postupu. Postupu, který si stanovila vláda a který k mému nepochopení sama nechce dodržovat. Toto stanovisko zde předkládané je tedy společným stanoviskem všech bezpečnostních subjektů, jejich expertů. Vláda schválila vymezení bezpečnostních zájmů a tam zase jsou to ty dokumenty, které budu citovat a které by poslanci a členové vládního výboru měli mít právo se s nimi seznámit a bohužel se tak neděje a opět o to budeme žádat a předsedové stran o to žádají, nevím proč, nevím proč se s tím nemohou souhlasit (seznámit).
Takže vláda schválila vymezení bezpečnostních zájmů, které musí být při stavbě nových jaderných zdrojů chráněny, bezpečnostní zájmy České republiky, nás. Ve zprávě pracovní skupiny pro bezpečnostní aspekty nových jaderných zdrojů Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, je to V147/2019, a následně o rok později schválila i její detailnější rozpracování v podobě materiálu, a to T4/2020.
Takže jak je tady řečeno, vlastně ten vládní výbor má i svoji bezpečnostní skupinu nebo pracovní skupinu pro bezpečnostní aspekty a vedle toho jsme účastni jako zástupci politických stran, a přesto jsme nebyli přes opakované žádosti s těmito informacemi, ze kterých vyplývá ten dokument, ze kterého čtu, seznámeni. A u obou dokumentů svým usnesením - a vláda u obou dokumentů svým usnesením nařídila se těmito bezpečnostními zájmy řídit a naplňovat je. Takže ne já tady, opoziční poslankyně, ale vláda, vláda sama svým usnesením nařídila se těmito bezpečnostními zájmy řídit a naplňovat je a tudíž požadovat i v rámci té smlouvy s těmi partnery promítnutí těchto bezpečnostních zájmů do zadávací dokumentace. To je jedním z kroků, samozřejmě ty bezpečnostní zájmy by se měly naplňovat nejenom při promítání těchto zájmů do zadávací dokumentace, ale i v průběhu realizace atd. Ale teď nám jde o zadávací dokumentaci, postup vlády a ČEZ v této věci.
Schválený dokument vedený pod číslem D562020 následně stát i předal ČEZ a EDU 2. No co nám z toho vyplývá? Vyplývá nám z toho, že vláda schválila a předala tento dokument ČEZu a EDU, těm dvěma partnerům. Oni tudíž věděli, co je v těch bezpečnostních požadavcích a tudíž to museli vědět ve chvíli, kdy se státem podepisovali tu smlouvu, ve které se zavazovali, že tyto bezpečnostní požadavky zohlední. A pokud následně několikrát na vládním výboru pan generální ředitel Beneš říkal, že oni neumí promítnout ty bezpečnostní požadavky, tak neměl podepisovat tu smlouvu. A faktem je, že dostali tyto dokumenty a zavázali se je promítnout a nepromítli je. To je v podstatě velmi jednoduchá linka. V čl. 4.6 písmene a) té smlouvy PPS se EDU 2 zavázala, že se těmito bezpečnostními požadavky bude řídit a že má dle čl. 4.6 písmeno c) PPS za úkol takto definované bezpečnostní zájmy zapracovat do zadávací dokumentace tendru. To je přesně to, o čem tady od počátku mluvím a co je naprosto klíčové. Dostali dokumenty, zavázali se k tomu je promítnout, nepromítli je. A v tu chvíli by měl tady nastoupit zejména pan vicepremiér Havlíček, MPO se svými experty, a měli to být oni, kteří měli jako první říct, že takto není možné postupovat, že je tady usnesení vlády. To opravdu není o kritice z opozice. Já tady hovořím o tom, že vláda nepožádala, nedohlédla na to, aby ten smluvní partner promítl do dokumentace to, k čemu se zavázal.
Zmíněná dokumentace je posuzovaná a současně se ČEZ a EDU dle čl. 4.6 písmeno d) PPS státu zavázaly doložit, že plně ošetřily všechna bezpečnostní rizika a hrozby, které jim byly státem předány. Takže vidíte, že i v této smlouvě vlastně všechny ty kroky byly dobře nastaveny - závazek promítnout, doložit státu, že byly promítnuty bezpečnostní hrozby. Já si opravdu nedovedu představit, že postupujeme dál a že vy, pane vicepremiére, nemáte obavy - a jedná se opravdu o tendr v řádu možná stovek miliard - a vy nemáte obavy vlastně vůbec zvažovat pokračování tendru, kde vám vaši smluvní partneři takhle zásadní věc nedoloží. A oni k tomu jsou zavázáni smlouvou, ta smlouva je podle mě, aspoň z toho, jaka jsme měli možnost se s tím všichni seznámit - jako dobře, tam je přesně popsán mechanismus, že musí nejenom promítnout, ale ještě vám doložit. My máme právo znát odpověď na otázku, jakým způsobem, jakým způsobem vám ČEZ a EDU 2 doložily, že ty bezpečnostní zájmy schválené vládou byly promítnuty. Jak se to stalo, když vlastně tady ta skupina říká, že nebyly.
Zpravodajské služby posoudily vůli a schopnost narušit základní bezpečnostní zájmy státu při stavbě nových jaderných zdrojů ve výše uvedených dokumentech, ale především vláda tato bezpečnostní kritéria sama pak přijala a schválila. Proto by se jimi měla řídit. Já si nedovedu představit, to není jenom nějaký názor z bezpečnostní komunity, zpravodajské komunity, to je opravdu závazek vlády. To, co ale tyto služby nejsou schopny posoudit, je míra závislosti, která by vznikla, pokud by daný rizikový uchazeč měl být dodavatelem, byť i jen v konsorciu nového jaderného zdroje. Z konzultací s MPO a s týmem vládního zmocněnce vyplynulo, že jak postavení hlavního dodavatele, tak postavení člena případného konsorcia dává jakémukoli nebezpečnému dodavateli možnost stavbu zdržovat a blokovat a požadovat za to splnění požadavků, třeba ukončení sankcí poté, co zase třeba někde ukrojí kus území svého suverénního souseda, tak jak to známe. Takže je tady velmi závažné podezření, že by vlastně někdo mohl český stát držet pod krkem, že by vlastně ta elektrárna, o které se tady mluví, že tolik subjektů je tam proto, abychom měli výhodnou cenu a jako my to chceme postavit - to vnímám jako opravdu nepravdivé argumenty. Nejenom proto, že skoro všechny elektrárny, které se v posledních desítkách let, a to jsem si prověřovala, stavěly, vybíralo se ze tří subjektů. Dostatečný počet bez vlivu na cenu, jak mi tady psal i pan vládní zmocněnec. Ale i proto, že bychom zkrátka neměli být v područí států, které by nás mohly vydírat a které by vlastně do té soutěže nevstupovaly jako komerční subjekt, které by do té soutěže nevstupovaly možná ani s úmyslem dostavět, protože konkrétně Rosatom má v tuto chvíli po světě rozestavěno deset jaderných elektráren a k tomu má dva týmy, které mají možnost se na tom podílet. Opravdu si někdo myslí, že za této situace by mohlo jít o dostavbu?
Zásadní podmínky ke konkrétnímu zpracování ochrany bezpečnostních zájmů do zadávací dokumentace. Nelze říci, že by zadávací dokumentace nezapracovala vymezené bezpečnostní zájmy vůbec. To také nikdo netvrdil, že by vůbec. Ani pan ředitel Beneš neříkal, že by vůbec, jenom říkal, že tam nemohli zkrátka - a přiznával to - že tam je tam nemohli zapracovat všechny, že to oni jako ekonomický subjekt neumí, přestože se k tomu zavázali a přestože to měli Ministerstvu průmyslu a obchodu doložit. Dokumentace obsahuje jako nástroj ochrany bezpečnostních zájmů zpětnou možnost vyloučit nebezpečného dodavatele rozhodnutím vlády a dále řadu možností, jak vyloučit nebezpečného subdodavatele. To tam je, ale už jsme si říkali předtím, že vlastně takovýto krok by s vysokou mírou pravděpodobnosti pro Českou republiku obnášel arbitráž a další dopady do již tak velmi napjatých budoucích státních rozpočtů. Směrem k dodavateli nicméně dává zadávací dokumentace tuto možnost vládě až poté, co proběhne celý minimálně dvouletý tendr, a to z bezpečnostních důvodů. Směrem k subdodavatelům stanoví dokumentace řadu možností státu zasahovat už do určování subdodavatelů. V tomto ohledu jsou na rozdíl od samotného uchazeče paradoxně možnosti státu širší.
Také bychom měli znát odpověď na otázku, proč to vlastně takto bylo nastaveno. Že je tam v jiné pozici bezpečnostní postup ve vztahu k hlavnímu dodavateli a k případným subdodavatelům. Dále obecně k celému tendru zadávací dokumentace stanovuje možnost státu získávat informace, dokumenty z průběhu tendru a podobně. Kromě toho existuje teoreticky ještě možnost odstoupit z bezpečnostních důvodů od kontraktu již uzavřeného s vybraným dodavatelem. A tady bych si ještě chtěla položit otázku, když se podíváte na tendry a realizace jaderných elektráren po celé Evropě a nejenom po Evropě, ale v dalších částech světa, tak si klaďme otázku, jakou roli hraje cena a čas. Protože když se podíváme, většina těch projektů nakonec je realizována mnohdy až za trojnásobnou cenu, někdy realizována až za trojnásobný čas. A je zřejmé, že uchazeč, který není komerčním subjektem, který je propojen se státním rozpočtem Ruské federace, je velmi pravděpodobné, že by opravdu tu cenu dal nižší. Ale vedlo by to opravdu ke skutečnému dokončení stavby za těchto podmínek? Bylo by to opravdu tak, že by za nižší, když už bychom odhlídli od bezpečnostních zájmů, za tuto nižší cenu, byla někdy vůbec za podmínek, kdy mají dva týmy rozestavěných deset elektráren, bylo by někdy vůbec dokončeno? Protože my to děláme proto, že potřebujeme nějakou kapacitu, vlastně kapacitu energetického zdroje. Takže i tuto otázku si musíme položit. A kdyby tam byly rozdíly? Kdyby tam byl rozdíl třeba mezi cenou dodavatele Rosatom a třeba dodavatele z Jižní Koreje, z Ameriky nebo z Francie, tak jak velký by ten rozdíl musel být? Kolik ta naše suverenita stojí, na kolik ji odhadujete? Pro mě je hodně cenná.
Kromě toho existuje teoreticky ještě možnost odstoupit již v případě uzavřeného kontraktu a to je i to, o čem jsem mluvila na začátku, že tady někteří jasně říkali: My tyto rizikové partnery nechceme. A neříkají to, jak jsem zmiňovala, jenom zástupci pěti demokratických stran. Říká to ale i vláda ve svých dokumentech, že by to tak být nemělo. Že by to tak být nemělo a přesto tak nekoná a nedohlíží na závazky, ke kterým se sama zavázala a jejich partneři.
Takže jak je tady napsáno, je tady riziko, že přestože bude uzavřeno, tak přijde nová vláda, říkali jsme, že se to týká třeba dalších čtyř vlád a přestože bude uzavřeno, tak ještě může být zrušeno. Sice s následky arbitráže, ale pro eliminaci třeba těch bezpečnostních rizik, která bohužel vláda teď nechce zohlednit. Tím by se však celý projekt zastavil. Proto je možná lepší ho zastavit, pozastavit, přehodnotit, vyhodnotit teď po všech stránkách. Po stránkách ekonomických, po stránkách dopadu na rozpočty jednotlivých domácností, po stránkách dopadu na rozpočty v dalších možná desítkách let. Po stránkách výkupní ceny. Je opravdu a v neposlední řadě po těch bezpečnostních stránkách.
Takže je tady otázka, že tady otázka ukončení kontraktu s dodavatelem je tak jediným nástrojem v zadávací dokumentaci, který umožňuje reagovat na rizika pro bezpečnostní zájmy České republiky, která by nastala až po vydání (vybrání ?) uchazeče a uzavření kontraktu s ním. Pro mě jednoznačně v zájmu České republiky - bezpečnostním, ale i ekonomickém - je konat v tuto chvíli před oslovením uchazečů. Otázkou je však reálnost takového postupu, protože čím budeme dál od okamžiku vypsání výběrového řízení, tak tím méně reálnější a dražší je takový postup, který by ochraňoval zájmy České republiky. Sice je možné dle materiálů zpracování bezpečnostních požadavků státu do dokumentace doložit stavbou bez dodavatele, nicméně dokumentace sice zmiňuje potřebu poskytnutí veškeré potřebné asistence dodavatele pro dokončení elektrárny, ale v praxi - zejména pokud by šlo o ukončení z geopolitických důvodů - nelze tuto asistenci realisticky očekávat.
Obě uvedené možnosti zpětného ovlivnění výběru uchazeče, odmítnutí uchazeče či rozvázání kontraktu s dodavatelem jsou pouze nástroje relativní a také krajní. Proto ten postup oslovovat všechny čtyři bez ohledu na naše bezpečnostní zájmy není mírně řečeno moudrý. Není moudrý. A tedy oba trpí obdobnou slabinou.
Jednak by jejich využití znamenalo značné ztráty finanční - již jsme tady hovořili o arbitráži, ztrátu času i důvěry ve schopnost státu zajistit tento důležitý projekt. To je další věc, že čím zmateněji, a opravdu ta zmatenost spočívá i v tom, že si vláda podepíše smlouvu a pak nedohlíží na její naplňování, schválí si svoje bezpečnostní kritéria a pak je nepožaduje, tak tím se stáváme nevěrohodnějšími partnery pro kohokoli. A opravdu riziko, že v takovém případě vlastně ti partneři, kteří opravdu přicházejí v úvahu jako dodavatelé z demokratických zemí, nebudou investovat téměř jednu miliardu korun. Nepůjdou do toho tendru. A nebude dosaženo toho, o čem pan ministr velmi často mluví, tzn. větší konkurenceschopnosti. Konkurence. Konkurence v rámci té soutěže. Jednak by její využití zřejmě znamenalo zahájení řady soudních sporů, možná na desítky let a to už jsme také někdy zažili. Anebo arbitráží. Jsou to tedy nástroje poměrně neefektivní, neefektivní, neboť možnost vlády je využít bude při zvážení jejich důsledků velmi snížena. Já potom, když si tohle přečtu, když se se všemi okolnostmi, nejenom s tímto dokumentem seznámím, já vůbec nechápu, nerozumím tomu, já nerozumím tomu, pane vicepremiére, proč takovýmhle nebezpečným způsobem chcete pokračovat, postupovat.
Oproti první prováděcí smlouvě, která zmiňuje mechanismus, který by umožnil předat investorovi bezpečnostní požadavky pro následné zapracování do dílčích kontraktů, předložená zadávací dokumentace tento mechanismus upravený nemá. Proč? Nevíme. A proto je třeba to zapracovat. Ale toto je pochybení a je mi to moc líto, pochybení zejména na straně MPO. Jak to, že tento mechanismus tady není? Jak to, že ještě nebyl zapracován. Nebo nás informujte o tom, že je zapracován. Ale tuto jistotu nemáme, proto protože ta důvěra v tuto chvíli už je velmi nízká, je potřeba nás s dalším postupem vlády seznámit. Protože ta rizika, vlastně i pro vás, pane vicepremiére, do budoucna, pokud byste posunul dál takový tendr, myslím si, že by byl vysoký a zcela v dobrém řečeno...
Lze shrnout, že je paradoxní, že dokumentace dává řadu možností neschválit nebezpečného subdodavatele, ale dává prakticky jen jeden nástroj, jak ošetřit problém nebezpečného uchazeče. A tady se dostáváme i k té situaci, kdy ještě na vládním výboru bylo hovořeno o tom, že de facto pravděpodobně budou ti tři uchazeči z demokratických zemí. Byl to tzv. model 3+2 a najednou z toho máme model 4. A jakoby vylučujeme oslovení Číny, která asi o to stejně nikdy neměla zájem. A Rusko se nám dostává do pozice možného hlavního uchazeče. Ale tady se dozvídáme, a já to ještě jednou zdůrazním, že paradoxní je, že dokumentace dává řadu možností neschválit nebezpečného subdodavatele, ale dává prakticky jen jeden nástroj, jak ošetřit problém nebezpečného uchazeče.
A tak se nám Rusko dostává do pozice uchazeče hlavního dodavatele. Přitom bezpečnostními složkami identifikované a vládou schválené zájmy - viz. D56/2020 - ne kritika opozice, vládou schválený dokument - se primárně věnovaly míře nebezpečnosti samotných uchazečů. - To znamená, ti, kteří budou přímo osloveni, nikoliv primárně subdodavatelům. V tomto ohledu zadávací dokumentace klíčové bezpečnostní zájmy stanovené vládou zohledňuje nedostatečně. Takže máme zadávací dokumentace, máme bezpečnostní dokumenty schválené vládou, ony v té zadávací dokumentaci nejsou promítnuté, přestože je k tomu smluvní strana zavázána, a nic se neděje. Nepřijatelné. Naprosto zásadní. Nechápu proč.
Ministerstvo vnitra dodatečně - takže dodatečně - obdrželo po požádání od MPO k zadávací dokumentaci přehledovou tabulku - Jak je možné, že pro tak závažné posouzení nedostalo Ministerstvo vnitra, které je ze smlouvy pověřeno organizovat tuto pracovní skupinu, kompletní materiály, včetně tabulky? - která popisuje, jak dle názoru investora byly zapracovány do dokumentace identifikované bezpečnostní hrozby. Je však třeba uvést - a teď prosím o pozornost - že z cca 17 identifikovaných hrozeb (smích pod rouškou) z dokumentu vlády... Takže ze 17... Počkejte, ale to není legrace... Petře...(zpravodaj Petr Dolínek cosi ukazuje a přechází od zpravodajského stolu do jiné části sálu, smích v plénu)... Takže je potřeba říci, že ze 17 identifikovaných hrozeb definovaných dokumentem vlády D56/2020 je v tabulce nějakým způsobem komentováno, reálně ošetřeno však pouze asi 5. Takže ze 17 hrozeb z dokumentu schváleného vládou je ošetřeno 5. Tak abychom si uvědomili ten poměr, jak je to zpracované. Máme tady 17 definovaných hrozeb... (Ministr průmyslu Havlíček nabízí vodu.) Děkuji, já mám. Ale děkuji, pane místopředsedo, vážím si toho... Takže ze 17 definovaných hrozeb máme 5. To je totální selhání. To ukazuje, že bezpečnostní zájmy, které měl investor do dokumentace zapracovat a ochránit, nejsou zapracovány dostatečně. Já si myslím, že je naprosto zásadní, aby nám pan vicepremiér a ostatní členové vlády, protože za to nese vláda zodpovědnost, aby nás jako členy vládního výboru, aby nás jako předsedy politických stran informovali, jak je možné, že ze 17 definovaných hrozeb je vlastně ošetřeno 5.
Je třeba též poznamenat, že řada opatření, která jsou v této tabulce uvedena, jsou zcela standardní, samozřejmá bezpečnostní opatření, např. dodržování povinností dle zákona a dalších předpisů o kybernetické bezpečnosti, která by musel dodržet prakticky jakýkoliv projekt či kritická informační infrastruktura, i kdyby nebyla zpracována speciální studie o hrozbách v souvislosti se stavbou nového jaderného zdroje. - To znamená, že my nedodržíme ani to, co je standardní u podstatně méně významných a finančně objemných investic, u méně významných strategických investic? Ze 17 požadavků vládou schválených bezpečnostních prvků tam je promítnuto jenom 5 a jste klidní? Já ne.
Řada opatření v tabulce uvedených také není vůbec řešením bezpečnostních zájmů identifikovaných ve výše uvedených dokumentech. Řada opatření má též ten charakter, že neřeší podstatu daného bezpečnostního problému, ale pouze je lehce zmírňuje. Je překvapivé, že v dokumentu není vůbec zapracován či využit demonstrativní výčet možných kritérií, které zpráva V 147/2019 uváděla na straně 21 a 22. - My bohužel nemáme možnost se s ním seznámit. Proč? - Využití těchto kritérií v zadávací dokumentaci by přitom zohlednilo ohrožení bezpečnostních zájmů vymezených v tomto dokumentu. Doporučuje se proto, aby investor právě tato demonstrativně uvedená kritéria ze strany 21 a 22 zmíněné zprávy zapracoval do zadávací dokumentace tendru tak, aby rizikům předešel. - A tak opět se musíme ptát, ale hlavně musíme dostávat ty odpovědi. Bylo již zapracováno? Můžete nám, pane vicepremiére, garantovat, že byly zapracovány tyto výhrady? Můžete nám garantovat, že do zadávací dokumentace, jak je smluvně ošetřeno, bylo zapracováno všech těch 17 výhrad? Máme jistotu, že vás informoval ČEZ a EDU II o všech těchto krocích? Jak jsou ošetřeny naše bezpečnostní zájmy? -
Aby byla řádně splněna povinnost zapracovat vymezené bezpečnostní zájmy do zadávací dokumentace, je třeba do článku 1.5 dokumentu zohlednit kritéria, která bude vláda zvažovat při rozhodování o případném vyloučení uchazeče. - Takže dopředu a jasná kritéria. To je také, o čem jsem hovořila. Je potřeba, nejenom ve výběru dodavatele, ale i dopředu jasná kritéria, která by mohla vést k vyloučení dodavatele. Vy jste, pane vicepremiére, hovořil několikrát o možném vyloučení v průběhu nebo na konci tendru. Můžete nám garantovat, že jsou pro to už stanovená jasná kritéria, jak je tady požadováno? -
Navrhujeme kritéria zapracovat do části, kde je deklarováno, že vláda může zrušit tendr. - To je naprosto logický požadavek. Do této části patří, pokud je zapsáno, že vláda může zrušit tendr, tak je naprosto zřejmé, že vláda si musí dopředu stanovit kritéria. Pokud vůbec připustíte toto riziko, což bych považovala z bezpečnostního i ekonomického důvodu jako chybný postup, ale pokud byste se přece jenom rozhodli touto cestou jít, tzn. že byste se rozhodli, že byste vylučovali v průběhu, na konci, tak dopředu je naprosto klíčové zapracovat kritéria, za jakých podmínek vláda může zrušit tendr. To není důležité jenom pro nás, to přece musí být velmi důležité i pro ty uchazeče, to je přece předpokladem pro to, abychom byli vůbec solidním partnerem. Je nepředstavitelné tady několik měsíců vykládat to, že vláda může někoho vyloučit v průběhu, na konci, a přitom si vláda sama tato kritéria pro možné vyloučení uchazečů nedefinovala. To si myslím, že je také velmi alarmující. A máme dostat odpověď na to, jakým způsobem k tomuto vláda přistoupí, jak ta kritéria budou vypadat tak, aby byla splněna podmínka předvídatelnosti. Předvídatelnosti. -
Toto zapracování je v zájmu transparentnosti - a předvídatelnosti - vůči uchazeči - opravdu solidnosti i vůči těm možným uchazečům - a současně je v zájmu zmíněného dodržení povinnosti zapracovat vládou schválené bezpečnostní zájmy do zadávací dokumentace. - Několikrát bylo řečeno. - Demonstrativní výčet by měl nejlépe vycházet ze zmíněného vládou schváleného dokumentu č. V 147. - To znamená, že by to měl být opravdu demonstrativní jasně definovaný výčet - který tato kritéria obsahuje právě na té straně 21 a 22 - který my jsme nikdy neviděli. Ale asi je to závažné, pokud tyto instituce a jejich experti požadují, aby se to dostalo, aby vláda jasně definovala tato kritéria pro možné vyloučení uchazečů v průběhu či při ukončení tendru. - Navrhujeme proto doplnit demonstrativní výčet přímo do textu.
Současně je nutné zpřesnit dikci ustanovení tak, aby bylo zcela jasné, že stát může do procesu z bezpečnostních důvodů v jakékoli fázi přípravy tendru, samotného tendru i po něm. To znamená, že z tohoto odstavce, který jsem teď citovala z té zprávy jasně vyplývá, že není jasná přesná dikce ustanovení, ve kterém bude jasné, že stát může do toho procesu - a vy o tom mluvíte, že může stát do toho procesu v průběhu, na konci zasáhnout, vyloučit, ale přitom stát sám si to tam nenapsal přesně. Nedal si přesná kritéria. A to je také podle mě v tuto chvíli... A to mluvíme jenom o té bezpečnostní oblasti. A kolegové určitě budou mluvit i o otázce výkupu cen, ceny stavby, dalších aspektech. A teď pořád ještě vycházíme z pouze jednoho jediného dokumentu, který vychází ze smlouvy schválené vládou a dokumentů, bezpečnostních dokumentů schválených vládou. Samozřejmě celá otázka vypsání tendru je výrazně komplexnější, než jsou pouze tyto bezpečnostní otázky.
Dostávám se k bodu, o kterém jsem tady na půdě Poslanecké sněmovny mluvila již několikrát, a to je otázka postupu podle zákona o zadávání veřejných zakázek § 29a. Otázkou je, zda stačí pro zdůvodnění využití výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek, protože podle § 29a, a víme, že to je bezpečnostní výjimka, to jsou opravdu v tom zákoně, když se podíváme do znění zákona o zadávání veřejných zakázek, podíváme se do znění, tak tam musí být závažné bezpečnostní důvody. Vlastně je to otázka toho, že nepostupujete standardně podle zákona o zadávání veřejných zakázek u takhle velkého tendru, oslovujete třeba jednotlivé uchazeče. Ale může to být jenom tehdy, když k tomu máte závažné bezpečnostní důvodu. A dostanu se k tomu textu té skupiny expertů, ale je to naprosto logické. A na vládním výboru jsme se o tom bavili několikrát, jestli lze postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek na tuto výjimku podle § 29a, nebo nelze.
Nakonec bylo přistoupeno k výkladu, že lze, že tady jsou opravdu závažné bezpečnostní důvody. Ale ty závažné bezpečnostní důvody jsou definovány právě v těch bezpečnostních dokumentech schválených vládou a předpokládá se při aplikaci tohoto paragrafu to, že je sama vláda bude dodržovat a bude požadovat jejich aplikaci. A v tom je právě ten velký rozpor, kdy bychom ještě mohli narazit na postup podle zákona o zadávání veřejných zakázek - pouze to, že se dává možnost státu zpětně odmítnout uchazeče, který vyhraje tendr. Přece víme, že když budeme dělat jinou soutěž a nebudeme postupovat podle tohoto § 29a zákona o zadávání veřejných zakázek, tak nemůžete v průběhu soutěže, na konci soutěže svévolně kohokoli vyřadit.
Ale pracovní skupina se obává, že pouhé stanovení této možnosti uchazeče zpětně odmítnout vládou, to znamená pouze to, že si řeknete, že ho můžete zpětně odmítnout, není tím, co bude postačovat posuzujícím orgánům pro využití této výjimky. A chtěla bych říci, že tuto výjimku může posuzovat nejenom nám ÚOHS - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale můžou to posuzovat soudy a může to posuzovat i Evropská komise. To znamená, že pokud my budeme aplikovat § 29a zákona o zadávání veřejných zakázek tímto způsobem, jak navrhuje vláda, to znamená možnost vyloučení, a ještě jsme si k tomu nedali kritéria, nebude zohledňovat de facto vlastní bezpečnostní zájmy vládou schválené, tak je velmi pravděpodobné, že ten projekt neuspěje, že tendr nebude úspěšný. Protože při první příležitosti, a věřte mi, jde o velké peníze, to skončí buďto u našeho ÚOHSu na několik let, takže ty argumenty, aby rychle, už to musíme vypsat, tak vůbec neplatí, tak to skončí u ÚOHSu, skončí to u soudu a skončí to u Evropské komise.
A my víme, že tento projekt se posuzuje na úrovni Evropské komise, že se posuzuje, jestli tam není nedovolená podpora, že se posuzuje z mnoha důvodů, z mnoha kritérií tento projekt. A není to ta zlá Evropská komise. My dopředu víme, že tam musíme notifikovat. My dopředu víme, že musíme obstát i s tím svým postupem. A tady už vlastně dopředu z vlastních dokumentů se dozvídáme, že je ten náš postup zpochybnitelný. Takže ten, kdo takto postupuje, de facto dopředu ten projekt zdržuje a de facto dopředu ten projekt zpochybňuje. No to přece není rozumné! To nemůže dělat ten, kdo říká, že má zájem postavit. To není rozumné.
A na tomto případném negativním stanovisku by mohl následně celý projekt zkrachovat. Přesně tohle se píše v té zprávě, kterou podepsal pan vicepremiér Hamáček a zná ji i pan vicepremiér Havlíček. Zde tedy jde o jednu z klíčových otázek, na kterých celá filozofie projektu stojí. Ta spočívá v tom, že se nebude postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Je si pak třeba uvědomit, že například výklad § 29 písmeno a) gestora zmíněného zákona MMR v této otázce se během přípravy projektu v posledních dvou letech radikálně proměnil. A to je samozřejmě také znejisťující. Protože samozřejmě jediný, kdo může dát výklad zákona je soud a teprve soudní přezkum by nám potom dal jistotu toho postupu. Ale přesto je tady gestor, co se týče postupu podle zákona o zadávání veřejných zakázek, a to je Ministerstvo pro místní rozvoj. A tam došlo k výraznému posunu na ten pohled, jak lze postupovat podle tohoto zákona a podle § 29a. A já jsem ty diskuse několikrát zažila i na tom vládním výboru.
Původně využití § 29a MMR nepovažovalo za vhodné. Opravdu i tohle bylo v té diskusi na vládním výboru. Následně stanovisko změnilo a za možné jej považuje. Proto je třeba klíčové základní bezpečnostní zájmy v procesu včetně zadávací dokumentace skutečně a prokazatelně ošetřit. A tohle je právě to, kdy vlastně ten § 29a se uplatňuje pouze v případě závažných bezpečnostních důvodů. Ale pak to znamená jako závazek pro zadavatele, v tomto případě ČEZ ošetřit ty bezpečnostní zájmy. Protože kromě jiných rizik, o kterých jsem mluvila, budeme stát ještě před tím, že celý projekt bude vlastně shozen z hlediska hospodářské soutěže ÚOHSem, soudy, Evropskou komisí. A to ten, kdo tady říká, že chce stavět, by neměl dopustit takováto rizika a dělat takovéto úplně zbytečné chyby. Úplně zbytečné chyby! Protože to má i závažný důvod právní. Nelze připustit situaci, kdy na pouhé právní otázce může celý postup projektu zkrachovat v některém z klíčových řízení, soudních, před Evropskou komisí, ÚOHSem, jak zde bylo řečeno.
Pokud by však byla stanovená níže uvedená tři kritéria stanovující bezpečnostní parametry toho, kdo se může do tendru přihlásit, šlo by o jasné naplnění ustanovení prováděcí smlouvy dle bodu 4.6 a současně by to odstranilo vážně hrozící problémy s popíráním aplikovatelnosti bezpečnostní výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek dle zmiňovaného § 29a. Takto při stanovení určitých parametrů by tato debata a zpochybňování oprávněnosti využití § 29a již nehrozily. Takže dokonce vlastně v tomhle dokumentu zpracovaném tou bezpečnostní skupinou jsou návrhy, které by měly být splněny, abychom se tomu riziku budoucích soudních sporů, přezkumů ÚOHS, přezkumu Evropskou komisí, nebo v rámci notifikace vyhnuli a abychom uspěli. A já si myslím, že ten, kdo říká, že chce stavět a dokonce dostavět, protože cílem by nemělo být stavět, ale dostavět, když už se tedy stát rozhodne touto cestou jít, tak kdyby bylo v zájmu dostavět, tak by tato rizika byla ošetřena. A já si myslím, že to je další věc, která by měla být vyjasněna Poslanecké sněmovně, výborům, předsedům politických stran, členům vládního výboru, jakým způsobem i toto použití a aplikace § 29a zákona o zadávání veřejných zakázek bylo vlastně vyřešeno.
Je dále zřejmé, že s ubíhajícím časem a postupem celého projektu se budou zvyšovat obtíže a problémy spojené i s případnou snahou bezpečnostní problémy vyřešit, zvláště ty, které již existovaly na počátku procesu, a to vyřešit bez výrazných nákladů a ztrát. A říkali jsme si, že ty náklady a ta rizika jsou v oblasti finanční, politické, časové. Čím později se taková rozhodnutí přijmou, to znamená čím víc budete odkládat to vyřešit ty bezpečnostní výhrady, čím víc před tím budete strkat hlavu do písku, tím budou možnosti na řešení menší a náklady pro Českou republiku a její zájmy zkrátka vyšší. Manévrovací prostor pro vládu se bude zkrátka s postupem času zužovat. On je však problém v tom, že máme pár měsíců do voleb a do této pasti dostává tato vláda i ty vlády nadcházející, a to opravdu není fér. A vědomě, protože všechna upozornění tady zazněla, nejenom tady, zaznělo to tady už několikrát, je to dokumentováno, je pro mě nepochopitelný tento postup.
Jedním z problémů dále je, že v dokumentu 1.2 AA na straně šest je třeba upozornit, že nastavené podmínky zřejmě v zásadě vylučují některé potenciální uchazeče. Souvisí to s požadavkem na exencenci (?) již postavené referenční elektrárny o požadovaném výkonu. A, co teď budu číst, je potřeba tomu také věnovat pozornost, protože z těch informací se zdá být, že opravdu ta dokumentace je připravena jen pro někoho. Protože konkrétně podmínky vylučují společnost Atmea, která nemá referenční jadernou elektrárnu, a korejskou KHNP. A víme, že na světě je velmi malý limitovaný počet možných dodavatelů. Hovoří se v případě české dodávky o pěti, ale přesto si dopředu stanovíme taková kritéria, technická kritéria, že to rovnou ty některé uchazeče hendikepuje, nebo dokonce vylučuje. Jejich referenční elektrárna nemá výkon do 1200 MW, jak to požaduje zadávací dokumentace, ale 1400 MW. Proč to tak je? Komu to vyhovuje? Kdo to tak chce? Podobně toto platí pro společnost EDF, která chce sice nabídnout reaktor o výkonu 1000 MW, ale ten ještě nemá postavený, má pouze referenční reaktor 1600 MW. Je pak velkou otázkou, jak striktně v procesu výběru uchazeče bude toto kritérium uplatňováno, protože by snadno mohlo být použito jako eliminační. A já vůbec nechápu, když tedy někdo dává kritéria a dobře ví, jaké kapacity, kde, které, protože těch společností je opravdu několik málo, postavil, proč se rovnou píší kritéria, která některé subjekty vylučují, nebo se vlastně dopředu neřekne, jestli budou zásadní a eliminační. To je opravdu zase prostředí, které velmi zpochybňuje to, jestli vůbec jiné subjekty kromě Rosatomu, na který je to nejspíš napsáno, mají investovat prostředky, energii do toho se o zakázku ucházet. Takže i na tomto se ukazuje, že zadavateli nejde o co největší konkurenceschopnost, o co nejlepší cenu, o čem jsme tady byli několikrát přesvědčováni. Proč je to takto upraveno? Navrhujeme proto upravit text zadávací dokumentace týkající se referenční elektrárny tak, aby bylo postaveno najisto, že nebude díky dikci v této části některý z uchazečů vyřazen. I tato připomínka a výhrada je natolik závažná, že si myslím, že máme být seznámeni s postupem. Byla tato dikce upravena? Nebo dopředu formou kritérií jsme to napsali tak, že některé, nebo většinu uchazečů, dopředu vyřazujeme? Jde nám o soutěž, jde nám o nejlepší cenu, nebo to je připraveno jen pro někoho?
To je jedna z dalších věcí, o které nás musí na všech těch zmíněných úrovních vládní představitelé a zástupci ČEZu informovat. Proto jako zásadní připomínku tedy vznášíme návrh dát do zadávací dokumentace několik základních bezpečnostních parametrů. Jsem přesvědčena, že tam musí být všechny ty, které přijala vláda, které by musel splňovat každý uchazeč, respektive všichni členové případného konsorcia. To znamená, že ta bezpečnostní kritéria nemůže splňovat jenom ten hlavní uchazeč, který bude osloven, ale opravdu všichni členové konsorcia. Požadavek stanovení takovýchto minimálních bezpečnostních požadavků se opírá o závěr vládou schváleného dokumentu. Zase chceme jenom bezpečnostní požadavky, které si stanovila a schválila sama vláda České republiky, sama vláda České republiky si jasně stanovila bezpečnostní požadavky. Prosím zástupce vlády, aby se tím řídili: zpráva pracovní skupiny Stálého výboru pro jadernou energetiku pro otázky týkající se bezpečnostních zájmů státu v oblasti jaderné energetiky, revize č. 04 ČJ: V1472019, strana 21 již zmiňovaná. Tento vládou schválený požadavek tak nelze v dokumentaci opominout a my jsme v situaci, že byl opomenut a my máme právo znát odpověď na otázku, jak je to možné, jak byla učiněna náprava. Nakonec vlastně smluvní partner má podat MPO podat zprávu, že všechna bezpečnostní kritéria byla zohledněna. Jak je možné, že na to MPO nedohlídlo? Kdo za to nese politickou zodpovědnost? Tento požadavek mimochodem také požaduje, aby byli účastníci řízení proti těmto požadavkům testováni před tím, než budou vyzváni k podání nabídek. Takže jsme zase u toho, že podle vládou schválených parametrů nemají být vyřazováni v průběhu, na konci se všemi těmi riziky, ale ještě jednou tento požadavek mimochodem také požaduje, aby byli účastníci řízení proti těmto požadavkům testováni před tím. Došlo k tomu testování? Provádí se toto testování před tím, než budou osloveni, když na setkání s předsedy stran byli předsedové informováni, že bude osloven i dodavatel z Ruska, který podle všech těch dokumentů vládou schválených nemusí projít tím testováním. Je to tak, že když ČEZ teď hovoří a vyjednává o konsorciích, bude prováděno toto testování před tím, než budou vyzváni k podání nabídek, i když by byli součástí konsorcia?
Jak v tuto chvíli ČEZ vyjednává o konsorciích, jaká je v tuto chvíli role MPO, jaká je role vlády? Nechali jste ČEZ úplně volnou ruku v postupu a necháte se pak jenom seznámit s výsledkem? Pošlete panu řediteli Benešovi dopis, že může spustit tendr, protože je všechno v pořádku, přestože zkrátka nebyly splněny smluvní podmínky? Jaká je představa vlády? Kdy proběhne to testování na bezpečnostní požadavky tak, jak si to vláda schválila? Jaký bude další postup?
Bez těchto kritérií by v zadávací dokumentaci byla paradoxně pouze ekonomická či technická kritéria, která mohou být eliminační pro některé uchazeče. Zkrátka není možné si schválit i bezpečnostní kritéria a pak tam nechat pouze ta kritéria ekonomická a technická. Zato ještě významnější bezpečnostní kritéria, která má dokonce dle článku 4.6 PPS zadávací dokumentace povinně obsahovat, takže vy si podepíšete smlouvu, kde podle té smlouvy opravdu ta zadávací dokumentace musí ta bezpečnostní kritéria povinně obsahovat, no a pak to neobsahuje a nic se neděje. Neslyšeli jsme: Vláda vyvolala jednání s ČEZ, požaduje, aby to bylo napraveno, aby to bylo doplněno. Nic takového tady nezaznívá. Je potřeba hájit bezpečnostní zájmy státu.
Taková situace by byla těžko odůvodnitelná a opravdu je to z několika důvodů, ať už je to aplikace zákona o zadávání veřejných zakázek, ať už jsou to všechny ty další důvody.
Dále je třeba upozornit, že dle PPS příloha C má být oznámení o vyhodnocení nabídek předloženo státu do 31. 12. Já vím, že tady v tom snad již došlo k nějakému posunu. Vím, že na jednání jste oznámil, pane vicepremiére, společně s panem generálním ředitelem, že by tam měla být ta dvanáctiměsíční lhůta, a to lze hodnotit pozitivně. Nicméně ta předložená zadávací dokumentace uvádí, že k tomuto datu dojde již k výběru preferovaného uchazeče nebo uchazečů. Považujeme za potřebné jasně upravit v zadávací dokumentaci, že budou vládě do uvedeného data předložena hodnocení všech uchazečů, takže ani toto jste neošetřili, aby bylo promítnuto do zadávací dokumentace, bez ohledu na to, jak v tomto hodnocení jejich nabídky uspěly. V případě, že by tomu tak nebylo, výrazně by se tím zvýšilo riziko, že mezi předloženými nabídkami budou pouze nabídky od rizikových uchazečů. Možná jen od toho jednoho, což výrazně sníží rozhodovací pozici státu.
My si opravdu jdeme tou cestou, že je možné, že třeba uchazeči z demokratických zemí vůbec nedají nabídku, my sice budeme říkat, že chceme co největší konkurenci, ale budeme stát třeba před jednou nabídkou, protože to je dokonce velmi pravděpodobné. Ono konkurovat firmě, která je de facto státní agenturou, provázanou se státním rozpočtem, je fakt hodně těžké pro typické komerční subjekty, bez ohledu na to, jak v tom hodnocení jejich nabídky uspěly a tato hrozba, že se výrazně sníží rozhodovací pozice státu.
Zapracování varování NÚKIB, Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, ze 17. 12. 2018 /dále jen varování/. V předložené dokumentaci není obsaženo žádné předsmluvní hodnocení rizik podle § 8 odst. 2 písm. a) vyhlášky o kybernetické bezpečnosti, takže nejenom že tam nejsou hodnocení v jiných oblastech bezpečnosti, ale víme, že například kybernetické útoky na strategické cíle, jako je jaderná elektrárna nebo jako jsou nesmírně závažné, ale bohužel v současné době kybernetické útoky jsou v podstatě téměř na denním pořádku, zažili jsme to například v době koronakrize na nemocnice a zažívají to i naši partneři v dalších zemích, někdy jsou to státní aktéři, někdy jsou to možná soukromí aktéři, ale my dopředu víme, že nám tady NÚKIB zpracoval varování, a v předložené dokumentaci není obsaženo žádné předsmluvní hodnocení rizik. Takže my ještě navíc ještě ani nenaplňujeme ani tyto standardy bezpečnosti. To je povinné provádění hodnocení rizik, spojených s předmětem výběrového řízení, ve kterém by bylo zohledněno varování, vypočtena hodnota rizika a zvažováno přijetí různých opatření ke snížení rizik. Není zřejmé, zda již bylo vůbec provedeno a zda tedy byly informace obsažené ve varování zohledněny při koncipování dokumentace, determinující výběr dodavatele. To je další věc.
Kybernetická bezpečnost je jedním z významných faktorů naší bezpečnosti a já bych chtěla moc poprosit, abychom byli informováni o tom, jak byly tyto požadavky NÚKIB zohledněny v zadávací dokumentaci, ale i v celém procesu, protože i tohle je pro mě naprosto nepochopitelné.
Na varování NÚKIB obecně odkazuje další dokument, nicméně pouze ve vztahu k subdodavatelům a osobám kontrolujícím dodavatele a nadto ještě pouze ve vztahu k varování, které má označovat za hrozbu určité konkrétní dodavatele, ačkoliv je určitě vhodné tuto formulaci v dokumentaci ponechat, neboť nelze předvídat, jaká opatření budou ze strany NÚKIB v budoucnu vydána. Takto koncipované varování dosud vydáno nebylo, varování ze 17. 12.2018 označuje za hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti technické a programové prostředky určitých výrobců, nikoliv osobu dodavatele. Takže se dozvídáme a předpokládám, že i vám na tom záleží, aby bylo postupováno i v zájmu naší kybernetické bezpečnosti, že ani tyto výhrady, tato kritéria, nebyla zohledněna, a prosím, aby i toto bylo řádně projednáno, abychom byli ujištěni, že se postupuje na návrhy podle varování našich expertních skupin.
Doporučující připomínky. Upozorňujeme, že v tabulce, která má shrnovat, jak byly bezpečnostní zájmy identifikovány zpravodajskými službami, jako projektem ohrožené, není na rozdíl od samotné dokumentace vůbec zmíněna možnost vlády uchazeče nakonec odmítnout, přestože vy, pane vicepremiére, opakovaně říkáte, že je to možné v průběhu, nakonec a i když jsme si řekli všechna ta rizika, i když jsme si zdůraznili, že když to neuděláte dopředu, že to nejspíš bude napadeno u soudu, u hospodářské soutěže (??), evropské komise, ale vy dokonce na rozdíl od samotné dokumentace dopustíte, aby vůbec ta zmíněná možnost vlády nebyla vůbec zohledněna v bezpečnostní tabulce.
Podle dostupných informací investor na textu zadávací dokumentace dále pracuje a opravuje ji v době, kdy již běží lhůta, kterou má stát pro zpracování připomínek mít, takže - já jenom zopakuji to, co jsem tady přečetla - stát má nějakou dobu pro zpracování připomínek k zadávací dokumentaci, která už by měla být v nějakém konečném znění a souběžně s tím vlastně dochází ještě ke změnám toho dokumentu. Já si myslím, že tento postup je zkrátka nepřijatelný. Tam je nezbytné, aby byla zpracována dokumentace podle požadavků státu tak, jak se další subjekt zavázal, bylo dokončeno zpracování dokumentace a pak v klidu komplexně stát posoudil z bezpečnostních, ekonomických a dalších kritérií, zda je dokumentace v pořádku.
Já si vůbec nedovedu představit, v jakém zmatku a pochybnostech se ten celý proces odehrává, když tady je napsáno, že investor na textu zadávací dokumentace dále pracuje a opravuje ho a to i v době, kdy běží lhůta, kterou má stát pro zpracování připomínek k ní. Jak může někdo pracovat a měnit dokumentaci v době, kdy už ten druhý subjekt - ale v tomto případě stát - má posoudit, jestli ta dokumentace odpovídá nebo neodpovídá?
Já bych chtěla poprosit, aby i o tom jsme byli informováni. Jak je vůbec možné, že jste se do takového chaosu pustili? Jak můžete posuzovat něco, když vlastně nevíte, jestli je to ta definitivní verze, fáze? To je přece úplně proti vší logice. Platí ještě tyhle připomínky, nebo už byly změněny? V jaké fázi je ta zadávací dokumentace, kdo to posoudí a do kdy to posoudí? Jak mohou být prováděny změny na něčem, k čemu už se někdo vyjádřil a někdo se bude potom vyjadřovat ještě k úplně jiné verzi? A ví někdo ještě, k čemu se vyjadřuje? A to je prosím zadávací dokumentace pro největší tendr, který tady máme za třicet let. Nepochopitelné.
Je třeba upozornit, že proto předpokládáme, že bude investorem státu zcela jasně a přesně sděleno, jaké rozdíly byly do dokumentace a za jakých důvodů zapracovány mezi první verzí zaslanou státu a druhou verzí. Možná už třetí, čtvrtá, ale rozhodně se musí vždycky posuzovat ta poslední. A k tomu by se znovu měly všechny subjekty, které zastupují stát, vyjádřit a ze svých expertních pohledů posoudit tu poslední verzi.
Případně pak může stát jednat právě o zapracování například těch bezpečnostních kritérií a po dohodě se státem to lze měnit. Ale není možné, abychom se dozvídali, že byla první verze, druhá verze - tohle bylo někdy v říjnu. Možná už je čtvrtá verze, pátá verze. Jaká verze vlastně platí, která ta verze té zadávací dokumentace? Tohle je tak závažné. Vy, kteří jste se někdy podíleli na nějakých soutěžích, dovedete si představit, že se vlastně nevyjadřujete k poslední verzi - dostanou vůbec ti uchazeči všichni stejnou verzi? Podle čeho a podle jakých požadavků? Kdo to řídí to upravování té zadávací dokumentace? Jak se upravuje? Kdo za to nese zodpovědnost? Bude mít pak to poslední slovo MPO, pan ministr, aby dal ten palec nahoru, projedná to vláda. Bude si jista, že v těch tisících stran v angličtině - a doufám, že to projedná vláda - ponese zodpovědnost, že ty jejich vlastní požadavky, nejenom ty bezpečnostní, při tomhle chaosu tam byly vůbec zohledněny? To je velké riziko.
Takže máme rozdíly mezi první a druhou verzí. Říkali jsme si, možná už máme třetí nebo čtvrtou. To nikdo neví, ale my bychom o tom chtěli být informováni. Bude předána státu po zapracování prvních připomínek vzhledem k rozsahu textu tisíce stran v angličtině, expertního textu. Nemůže investor očekávat, že bude stát naslepo souhlasit s druhou verzí, nebo n-tou verzí, pokud nebude transparentně upozorněno, jaké změny byly v textu v mezidobí nad rámec připomínek státu splněny. Víme, jak se píšou změnové dokumenty.
Já si nedovedu představit, že by stát vůbec dal jakýkoliv souhlas s dalším postupem, aniž by tam bylo jasně vyznačeno, jaké jsou tam odlišnosti, proč vlastně v té zadávací dokumentaci bylo postupováno a přistupováno k nějakým změnám a hlavně aby stát garantoval, že v té zadávací dokumentaci jsou opravdu všechny požadavky státu tak, jak se k tomu ČEZ zavázala.
Proto očekáváme, že v druhé verzi zadávací dokumentace, nebo n-té, budou změny oproti první verzi ještě jednou jasně zvýrazněny. Transparentnost vůči státu je v tomto ohledu podmínkou nutnou k tomu, aby se stát mohl pozitivně vyjádřit k textu zadávací dokumentace. Tady je opravdu velká odpovědnost pana ministra, vicepremiéra, za to, jakým způsobem jeho tým na MPO tohle posoudí, protože to by mohlo mít velmi závažné dopady. A jak to předloží vládě. Dokáže vláda posoudit tento velmi závažný dokument s tolika připomínkami? Schválí takovou zadávací dokumentaci přes všechny tyto zmíněné, i procesní, chyby?
Dalším problémem je možnost zohlednit pozitivně nabídku spolufinancování ze strany dodavatele. Víme, že tohle je projekt maďarský, kdy se vlastně Maďaři rozhodli jít touto cestou. Doufám, že při cestě pana premiéra do Budapešti se seznámil také s tím, jak tento projekt stojí a že to je cesta ne šťastná, nevedoucí, k cíli postavit elektrárnu. Jenom zapíchnout vlajku.
Dalším problémem je možnost toho financování. Tato možnost na jedné straně zainteresovává dodavatele na dokončení projektu a na jeho ceně, nicméně taktéž některé uchazeče eliminuje. Komerční dodavatelé, které nepodpoří stát. To už jsme říkali, že jsou tady takzvaní státní dodavatelé. Víme, že zkrátka - to vám tady pak kdyžtak ráda přečtu, tu provázanost - tak jsou tady státní dodavatelé, de facto provázaní se státními rozpočty. To je ta ruská a čínská firma. Pak jsou tady běžné komerční subjekty.
Copak takto nerovnovážné subjekty mohou vůbec soutěžit? Komerční dodavatelé, které nepodpoří stát, kteří může zohledňovat i jiné, než komerční zájmy. Mnoho o tom vyšlo, jak vlastně prostřednictvím těchto projektů jsou nejenom zohledňovány, ale dobývány, určité země, jakým způsobem to vlastně hraje roli v zahraniční politice. Tuto možnost nemusí mít k dispozici a může je oproti státem podporovaným uchazečům znevýhodnit či zcela eliminovat.
Takže opět se dostáváme k tomu, že my postupem, který navrhuje vláda, se nedostáváme k větší konkurenci mezi dodavateli, my se nedostáváme k cíli. To znamená, dosáhnout co nejnižší cenu při dodávce, následně třeba při dodávkách energie. Ale s tím ústupem stát vlastně ohrožuje dosahování těchto cílů.
Dalším problémem je možnost. V zadávací dokumentaci je jediným, na koho jsou kladeny požadavky mít prověrku dle zákona 412/2005 Sb., o utajovaných informacích firmy, které budou zajišťovat fyzickou ochranu areálu. Takže ti, kteří budou zajišťovat fyzickou ochranu areálu, budou muset mít prověrku.
Přitom jistě bude řada subdodavatelů, kteří by z povahy svého přístupu ke klíčovým částem jaderné elektrárny a důležitým informacím měli být také prověřeni. Jsem přesvědčena, že ani tuto zásadní připomínku nelze pominout. Jak je možné, že tu prověrku podle zákona o utajovaných informacích budou mít firmy, které budou dělat de facto fyzickou ostrahu areálu a jak je možné, že stát nezohlednil to, že podobné prověrky mají mít ti klíčoví dodavatelé a subdodavatelé mnohdy velmi citlivých komponentů, jako jsou řídící systémy a podobně? Nechápu, nerozumím. Rozhodně to není přístup, který by garantoval bezpečnost českého státu.
Doporučujeme zvážit, zda nepožadovat prověrky od dalších vymezených subdodavatelů a dodavatelů. Lze se v tomto směru inspirovat i ustanovením o citlivých činnostech a bezpečnostní způsobilosti zákona číslo 412/2005.
V zadávací dokumentaci by mělo být zpracováno i to, že dle první prověřovací smlouvy vláda může mít kdykoliv v průběhu projektu, přípravy a výstavby nového jaderného zdroje bezpečnostní požadavky, které je investor povinen zohlednit.
Takže máme ošetřeno, že vláda tyto požadavky může mít, podle mého názoru by měla mít, ale nemá. Vůbec nerozumím tomu, proč je od počátku nedeklaruje a nepožaduje. Jak je možné, že tyto bezpečnostní požadavky jsou vyžadovány, jak je možné, že jsou vyžadovány od ostrahy objektů, ale nikoliv od těch, kteří se podílejí na dodávkách a subdodávkách mnohdy velmi citlivých a klíčových technologií. Jak je tohle možné, nechápu, nerozumím. A rozhodně to není obhajoba bezpečnostních zájmů státu ze strany vlády, pokud tak nečiní.
Je otázkou, zda pro eliminaci identifikovaných bezpečnostních rizik stačí u vybraných technologických částí požadavek dodání společností registrovanou na území EU, NATO. Opatřit si takovou společnost není komplikovaný problém. Spíše by se mělo pracovat s tím, kdo je konečný vlastník. Založit firmu, jakoukoliv firmu na území členských států Evropské unie, NATO opravdu není problém, a to samo o sobě není garancí. Proto tento přístup je naprosto nedostatečný i v této oblasti pro obhajobu bezpečnostních zájmů České republiky.
Nebo kdo je producent dané technologie. Navrhujeme proto dikci v tomto ohledu v zadávací dokumentaci změnit, respektive zpřesnit. I toto je velmi závažná výhrada. Zase požadujeme, aby toto bylo garantováno, že bylo postupováno, že jsou požadovány i na ty ostatní dodavatele, subdodavatele a vlastně ty prověrky, abychom věděli, že to nebude muset mít jenom ostraha objektu, ale zejména ti klíčoví dodavatelé, subdodavatelé, kteří se budou dostávat ke klíčovým a citlivým informacím. Dále dáváme na zvážení v případě formulací, které odkazují na osoby kontrolující dodavatele či subdodavatele, nenahradit formulaci osoby kontrolující formulací či nerozšířit o formulaci ve smyslu osoby schopnou prosadit na rozhodování dodavatele či subdodavatele. V ustanovení 24.4 v písmeně b) považujeme za správné nahradit "dodavatel" slovem "subcontractor".
Dámy a pánové. Mohla bych takhle pokračovat. Nicméně to, co jsem vám tady přečetla, je opravdu natolik závažné, dosvědčující, že opravdu v zadávací dokumentaci je mnoho chyb, které se týkají bezpečnostních zájmů státu, které si stát sám stanovil. Nejsou promítnuty. Říkali jsme si ze 17 pět, zbytek ne. Jsou tam připomínky k chybnému postupu podle zákona č. 29 a), zákona o zadávání veřejných zakázek. Říkali jsme si, že tento postup by mohl být zpochybněn ÚHOSem, Evropskou komisí, soudy. Říkali jsme si, že vylučovat v průběhu či na konci je velké riziko, nejenom riziko pro uchazeče, ale především pro český stát. Tímto postupem by český stát vystavil sám sebe arbitráži, dalším sankcím. Říkali jsme si, že nebyly splněny ani požadavky na kybernetickou bezpečnost. Takto bych mohla pokračovat.
Vyzývám vás tady, pane vicepremiére, těch výhrad je opravdu řada, je tady vážné podezření, že nebudou naplněny bezpečnostní zájmy státu, že nejsou splněny ani ty požadavky, které si, a především, já nemluvila o něčem, že my chceme něco navíc jako opozice, já nemluvila o čemkoli, neřekla jsem jedinou větu a jediný požadavek, který bychom my, jako demokratická opozice, chtěli navíc. Chtěla bych vás jenom poprosit, požádat a vyzvat, abyste splnili bezpečnostní požadavky, které si sám stát ve svých usneseních přijal. Není to nic navíc. Není to nic od opozice. Jenom prosím, plňte to, k čemu jste se vy sami zavázali.
Pane vicepremiére, moc vás prosím, abyste nás v Poslanecké sněmovně seznámil se všemi dokumenty, abyste svolali vládní výbor, abyste se znovu sešli s předsedy stran, protože ten postup není v pořádku. Vždyť jenom to, co jsem tady říkala, kdy se mění zadávací dokumentace v průběhu času, ve chvíli, kdy už státní subjekty ji posuzují. A mnoho dalších úplně konkrétních výhrad. To, z čeho jsem četla, není něco, co bych si já napsala, je to dokument zpracovaný experty klíčových bezpečnostních institucí, který podepsal místopředseda české vlády, váš kolega. Pro mě je nepochopitelné to, že toto s větším nasazením a aktivitou neřešíte. A tak bych vás k tomu ještě jednou, pane vicepremiére, chtěla vyzvat a poprosit o to, abyste nehazardoval s našimi bezpečnostními zájmy.
Děkuji vám za pozornost.
