Já jsem se do diskuze přihlásil proto, abych zareagoval na dvě takové teze, které řekl pan ministr v jednom ze svých výstupů, které já považuji za nepravdivé. A některé z nich dokonce nevhodné. A ten první byl ten, že do poloviny ledna, když to řeknu volně, budu parafrázovat ten náš výrok, takže do poloviny ledna jsme tu situaci zvládali celkem dobře a potom přišla britská mutace, která to teď výrazně zhoršuje. To je výrok, který rozeberu později a zásadně s ním nesouhlasím.
A ta druhá poznámka, která mě přiměla k tomu výstupu, je poznámka o těch 40 % lidí, kteří nedodržují opatření vlády. Že je to vina lidí a tak dále, atd. Což je možná pravda, že skutečně tolik lidí dneska nedodržuje ta opatření, ale je nutné se vždycky dívat na to, proč tomu tak je. A ta ztráta důvěry tady zazněla už opakovaně.
K tomu prvnímu výroku o tom, že do ledna jsme to zvládali celkem slušně, já musím bohužel sice krátce, ale zrekapitulovat celou tu situaci od března loňského roku. Mám tady před sebou na displeji data, která srovnávají výskyt nově potvrzených případů covid-19 v České republice s našimi sousedy. Tzn. s Rakouskem, Německem, Polskem, Slovenskem a je v tom i Maďarsko.
Když začnu tou jarní vlnečkou z toho dnešního pohledu, která proběhla v březnu, tak tam skutečně naše výsledky byly velmi dobré. A bylo to právě díky fantastické reakci obyvatel, díky reakci vlády, která byla skoro až přehnaná. Tu situaci jsme zvládli velmi dobře a následovalo několik měsíců, kdy jsme se měli připravit na to, co přijde. Z důvěryhodných vědeckých klubů byly jasné signály k tomu, že přijde druhá vlna, možná třetí vlna. A zodpovědná vláda by se v této situaci připravovala na to, co má přijít.
Takhle tomu bohužel u nás nebylo. A ten dramatický zvrat, se kterým se potýkáme dodnes, přišel někdy v půlce září. Tady se ta křivka začíná výrazně odchylovat od našich sousedů. Počet případů v přepočtu na milion obyvatel je dva až třikrát násobně vyšší proti našim sousedům. A pokud já si dobře pamatuji – já myslím, že si to pamatuji dobře, protože jednak pracuji v nemocnici, jednak jsem členem krizového štábu, jednak jsem se tímto tématem dlouze zabýval, tak si pamatuji, že byla spousta hlasů, a to i z opozice, že je nutné ta opatření nějakým způsobem zavést a znovu tu epidemii přibrzdit.
Je nutné si připomenout, co se ale chystalo na začátku října. Byly to volby, byly to krajské volby a byly to senátní volby. A víme, jak zatvrzele se vláda snažila tu situaci bagatelizovat ve snaze dostat k těm volbám co nejvyšší počet seniorů. Tam ta křivka náhle vyskakuje prudce nahoru na začátku října a dosahuje vrcholu někdy v polovině října, kdy počet případů na milion obyvatel je dvanáct set ve srovnání s ostatními zeměmi. V Německu je to nějakých sto osmdesát, v Rakousku možná dvě stě, dvě stě dvacet, třicet atd. Ty naše výsledky jsou v té době výrazně horší.
Zavedla se tvrdá opatření, situaci se povedlo zvládnout a epidemie znovu klesá do toho nejnižšího bodu, tzn. kdy skončila ta druhá vlna, někdy v druhé polovině listopadu, možná na přelomu listopadu a prosince, kdy naše čísla jsou podobná s tím, co se dělo v Německu.
Blížily se Vánoce. A možná si pamatujete velmi emotivní projev kancléřky Merkelové k německému národu, kdy lidi prosí, aby využili dobu Vánoc, dobu, kdy děti nechodí do školy, kdy spousta firem má omezení. Prosila je velmi slušně a pokorně, aby se přes Vánoce snažili maximálně omezit počet kontaktů. U nás naopak došlo k rozvolnění, se zdůvodněním, že lidé by si chtěli rádi nakoupit na Vánoce a chtěli by se setkat.
A s jakýmsi příslibem, že k zpřísnění dojde hned po Vánocích, jakmile se lidi navštíví přes ty svátky, na tom grafu, který vy bohužel nevidíte, ale já ho mám před sebou, vidíme, jak na to ta křivka reaguje vystřelením nahoru znovu k nějakému počtu asi dvanáct set případů na milion obyvatel. A to v situaci, kdy v sousedním Německu ten počet naopak v této době klesá a dostává se někam na sto šedesát, takže ty naše výsledky jsou osmkrát horší.
To je ta třetí vlna, na kterou jsme zase reagovali. Zavedl se jakýsi lockdown a omezení opatření. Došlo k poklesu, ale maximální pokles dosáhl počtu případů šest set na milion obyvatel. A tady se zase začíná mluvit o jakémsi rozvolnění a tlaku na školy, aniž bychom měli připravené pořádné podmínky. A začíná čtvrtá vlna, a tady do toho zásadně vstupuje britská mutace.
Britská mutace nám zamotala hlavu. ÚZIS varuje, všichni varují, každý velmi zodpovědný politik by v této době asi zavedl velmi přísný lockdown. Bohužel to musím takhle říct, protože to, co nás čeká, nebude hezké. Ta čtvrtá vlna totiž bohužel přichází za situace, kdy vlastně nejsou ještě vyprázdněná lůžka. Jednak intenzivní a ta intermediální lůžka v nemocnicích po té třetí vlně. Jinými slovy, nemocnice jsou „ucpané“, v uvozovkám ucpané prosím, lidmi, kteří tam tráví to svoje období po covidu, anebo ten svůj pobyt na jednotce intenzivní péče, a do toho přichází čtvrtá vlna.
Ta čtvrtá vlna bude silná. Já pocházím z Moravskoslezského regionu, který je na tom v podstatě zatím nejlépe, spolu se Zlínským a Jihomoravským, ale vidíme ty křivky. Dostáváme varovné signály z ministerstva zdravotnictví, dostáváme podklady z ÚZIS, a ty jasně říkají, že se máme připravit na silnou čtvrtou vlnu. Byli jsme v situaci, kdy k nám měli přiletět pacienti z Chebu, protože vím, jaká tam je situace. Ten překlad se nakonec nerealizoval, protože vrtulník nebyl schopen letu kvůli mlze. Ale chystáme opatření.
Dokonce se začíná mluvit o tom, že máme pomaličku vytipovávat pacienty, kteří mají sice onkologické onemocnění, které potřebuje operaci, ale které by třeba sneslo nějaký odklad. Nutno říci, nechci šířit paniku, že operace některých onkologických onemocnění se zajisté o týden nebo o dva posunout dají. Ale v takové situaci dneska jsme. Vláda neměla ani v první vlně, pardon, v první vlně ano, ale v druhé vlně, ani při třetí vlně neměla odvahu udělat dostatečně razantní řešení a vlastně nás tímto nahnala do té situace, ve které se nacházíme dneska.
Musím připomenout, že vláda k tomu ale měla silné instrumenty. Měla nouzový stav, který byl...
Vláda měla silné instrumenty. Měla nouzový stav, který je jeden z nejdéle trvajících nouzových stavů v Evropě. Ten nouzový stav byl pětkrát prodloužen, a přesto výsledky vedou k tomu, co vidíme dneska. Vláda dokonce měla i schválený velký deficit státního rozpočtu, který jí umožňoval vyjít i po finanční stránce z toho se ctí. Myslím pro firmy. Měla možnosti, kdyby ta odškodňovací opatření nastavila správně, měla možnosti s tím velkým balíkem deficitu, který Poslanecká sněmovna schválila, měla možnosti z toho skutečně vyjít se ctí pro firmy. Za sebe samotného si myslím, aspoň tak, jak já to vnímám, měla dokonce i opozici, která nebyla destruktivní, která byla podle mě konstruktivní a přicházela s celou řadou velmi dobrých nápadů, které nicméně většinou končily jako zamítnuté.
Výsledkem celé této situace je to, že naše čísla jsou jedny z nejhorších čísel ve světě. Výsledkem je také to, že naši školáci a studenti jsou nejdéle na distanční výuce a jsou doma s nedozírnými následky. Výsledkem je tragická situace firem. To, co já osobně považuji za velmi důležité a velmi varovné, je to, o čem mluvil kolega senátor Kantor, a to je podcenění dezinformační scény. A to si myslím, že je velmi nebezpečná věc, která nás dožene bohužel později k radikalizaci společnosti, která je neoddiskutovatelná. To vidíme dneska všichni.
K očkování se bohužel ani nechci vyjadřovat, byť je to samozřejmě jediná cesta k tomu, jak se z téhle celé situace dostat. Bohužel i v této oblasti, přestože jsme členy toho společného evropského prostoru, tak i tady jsme na samotném chvostu proočkování. A myslím si, že klasickou ukázkou toho je těch sto tisíc vakcín, které někde leží, a nejsme schopni je proočkovat.
To je z mého vystoupení asi všechno, nebudu reagovat na pandemické zákon. Myslím si, že v současné situaci vláda potřebuje mít nějaký nástroj, jak tuhle pandemii zvládat. A jako zodpovědný politik se budu snažit hlasovat tak, aby vláda ten nástroj dostala. Ale myslím si, že je nutné stále a dokola opakovat, jak se ta situace vyvíjela a kdo je viníkem této situace.
Děkuji.