Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Jednak se nestává často, abych i po obsahové stránce vystupoval v rámci některého návrhu. Nicméně je to tak významná norma pro nás pro všechny, že činím výjimku. Nechci se pouštět do dlouhého projevu. Možná bych se vešel do faktické poznámky.
Nechci zde nyní mluvit o poměrných či většinových prvcích v poměrném systému a jaké mají výhody nebo čím dokážou stabilizovat politický systém. Tuhle debatu bych si rád nechal buď na projednání vládního návrhu, případně do druhého čtení.
Chtěl bych poděkovat poslanci Výbornému, že celkem třikrát ve svém projevu použil termín legislativní nosič. My dnes opravdu jednáme o tom, že pustíme, propustíme prvním čtením tento zákon jako legislativní nosič, a troufám si říct, doufám, záložní legislativní nosič, protože všichni víme, že na konci legislativního procesu bude jiná norma než ta, která teď do něj vstupuje.
Jenom pro zajímavost. Tento tisk ve své době získal nesouhlasné stanovisko vlády. To nesouhlasné stanovisko vlády se opíralo v tu dobu o ustálenou judikaturu Ústavního soudu. To byla ta hlavní podstata nesouhlasného stanoviska vlády. Nicméně nový ústavní nález vše změnil. Co na to říct? Napadá mě slovo z jednoho filmu - Nová doba. Samozřejmě není nutné podle mě už pokračovat v polemikách s rozhodnutím Ústavního soudu. Jenom bych chtěl přesto citovat jednu větu z toho nesouhlasného stanoviska vlády, která v podstatě je nadčasovější. Vláda tenkrát napsala, že takovýto návrh by znamenal významnou změnu úpravy volebního systému a k takovýmto podstatným změnám by mělo být přistupováno vždy na základě širší a podrobnější diskuse napříč politickým spektrem včetně zapojení odborné veřejnosti a z ní plynoucího konsenzu ohledně podoby takové změny. Taková diskuse dosud neproběhla a důvodová zpráva ani neuvádí podrobnější rozbor dopadu navrhované změny. Na platnosti této věty se nezměnilo nic, bohužel o tuto širší diskusi a zapojení odborné veřejnosti jsme byli připraveni. Tato diskuse možná proběhla za zavřenými dveřmi Ústavního soudu. A mám-li dát za pravdu menšinové zprávě soudců, kteří nesouhlasili, tak ta diskuse neproběhla ani tam.
Mám tedy jednu prosbu. Když už se pouštíme do tak zásadní změny našeho právního systému, volebních zákonů, když už nám chybí ta podrobnější diskuse, o které mluvím, tak aspoň použijme transparentně, legislativně, odborně zpracovaný vládní návrh, který počítá se dvěma variantami a který může být základem pro další diskusi. Samozřejmě pomíjím, že v bodě tři a čtyři vláda upozorňuje na další problematické aspekty formulace předloženého návrhu a upozorňuje na legislativně-technické nedostatky. Prosím vás, to dejme stranou, protože jsme všichni slyšeli, že bychom to stejně měnili.
Rozhodnutí Ústavního soudu je trochu zvláštní v tom, že je to taková chytrá horákyně, že uvádí, že i když stávající členění území na různě velké volební kraje není samo o sobě neústavní, spolu s dalšími prvky volebního systému porušuje principy rovnosti hlasů a rovnosti šancí kandidujících politických stran, což neústavní je. Nicméně podstata problému je zkrátka v tom, že v České republice máme nestejně velké kraje a následně tedy nestejně velké volební kraje. Proto přichází hnutí ANO s návrhem, aby byl zaveden jeden volební obvod, kdy požadavkům na spravedlivé rozdělení hlasů učiníme zadost v maximální možné míře, protože jak si přečtete v odůvodnění toho vládního návrhu, který mluví o pozitivech i negativech 14 krajů, tak i v té části, která se týká 14 krajů, je uvedena logická věta, že nevyhnutelným důsledkem nestejně velkých 14 volebních krajů, nevyhnutelným důsledkem takového uspořádání je, že v menších volebních krajích bude přiděleno méně mandátů. To je logické, to netřeba voličům ani vám nějak blíže vysvětlovat. Zdá se v tuto chvíli, že jsme spíše osamoceni, co se týče argumentace na toto téma, my jako hnutí ANO. Nicméně tak, jak nám říká stanovisko vládní k tomu předchozímu návrhu, tak, jak nám říká zdravý rozum, u těchto zákonů je důležitá co nejširší diskuse, a pak pokud možno nalezení nějakého kompromisu, nějakého konsenzu.
Ústavní nález znamená v tuto chvíli, že ve volebním zákonu existují prázdná místa. A naší povinností je zaplnit ta prázdná místa novými pravidly. Nedopustit, aby došlo k poškození dobré pověsti České republiky jako země, kde můžeme o sobě hrdě prohlásit, že jsme právní stát, že u nás platí veškeré normy. A abychom předešli skutečně i snížení prestiže na mezinárodní úrovni, což by se nám v případě, že bychom šli k volbám a v podstatě nevěděli pořádně jak, tak by se nám to mohlo stát. Proto jsme i my jako hnutí ANO otevření dalšímu jednání. Domluvili jsme se v podstatě jednak na tom, že dnes jsme souhlasili s programem, nebudeme vetovat zkrácení lhůty na 20 dnů a pustíme tento tisk do dalšího čtení. Dále je svolána mimořádná schůze na úterý na 14.00, kde se projedná vládní tisk stejným způsobem a kde požádáme o zkrácení lhůty na 15 dnů, čímž se oba ty tisky dostanou vlastně na stejnou úroveň, co se týče lhůt.
A já jsem přesvědčený po těch předchozích debatách mezi kluby a velké debatě v Senátu, že se nám podaří najít nějaké řešení. Ambice je taková, že se nám podaří najít řešení, které zaplní ta prázdná místa a vydrží víc než jedny volby. Děkuji vám za pozornost.
