Začnu pozměňovacím návrhem A1, který, pokud se nemýlím, předkládal kolega Tomáš Martínek, případně určitě se k němu přidali i další kolegové z rozpočtového výboru. Je to pozměňovací návrh, který rozpočtový výbor podpořil, podpoří ho i Piráti. A o co jde. Jde o rozšíření úlevy pro mladé tak, že pro aktivaci úlevy bude u žadatelů žijících v manželství nebo registrovaném partnerství stačit, aby měl pouze jeden z žadatelů věk do 36 let. O co se jedná. Jedná se o návrh, aby ta příjmová kritéria poskytování hypoték byla mírnější v případě mladších žadatelů, a to i pokud se jedná o lidi v registrovaném partnerství nebo manželství. Důvod je prostý. Pokud bude pár a žádá o hypotéku a bude platit, že aspoň u jednoho z osob v tom páru je perspektiva budoucího zvýšení příjmů, což je základní argument, proč omezovat ta příjmová kritéria u mladších lidí, tak v takovém případě stačí, aby to bylo u jednoho, není nutné, aby to bylo u obou. My máme za to, že tento návrh je naprosto logický, jenom se obáváme, že je příliš úzký, ale k tomu se dostanu později. Z těchto důvodů určitě tento návrh podpoříme. Jsem rád, že získal podporu rozpočtového výboru, a věřím, že získá podporu i Poslanecké sněmovny.

Nyní návrh B1 kolegy Munzara. To je návrh, který v sobě skrývá úplné zrušení úpravy úvěrových ukazatelů. Tady se dostávám do nějaké disputace s kolegy z ODS. My máme za to, že tento návrh jde příliš daleko. Kolega Munzar hovořil o tom, že přestože tu máme významnou krizi a přestože příjmy domácností stagnují, tak ceny nemovitostí rostou. Nicméně to neznamená, že je to obecný princip. V roce 2008 a v té navazující krizi jsme v České republice zažili prudký pád cen nemovitostí až o 20 % a skutečně došlo k významnému výkyvu cen nemovitostí i v České republice. Ono to primárně souvisí s reakcí bankovního sektoru na tu krizi. Ve chvíli, kdy rostly úrokové sazby, což se stalo v tom roce 2008, pokud se nemýlím, mělo to samozřejmě tehdy dopad i na financování státního dluhu, nicméně tehdy ty úrokové sazby vzrostly a ceny nemovitostí se propadly. Naopak nyní v té současné krizi, která je podstatně jiného charakteru, dochází naopak k tomu, že úrokové sazby centrálních bank byly sníženy, dostupnost financí na trzích razantně vzrostla a nemovitosti jakožto často bezpečný přístav pro investory se naopak staly výrazně atraktivnějšími, takže ty ceny nemovitostí razantně rostou, přestože máme tady významnou krizi a příjmy domácností stagnují.

Nicméně to, že to v této konkrétní krizi je zrovna tak, ještě neznamená, že to tak bude i v krizích příštích, které bezpochyby přijdou. A my máme za to, že ten parametr loan to value, LTV, který limituje tedy částku, kterou si člověk může půjčit, vůči hodnotě té nemovitosti, kterou kupuje, je sám o sobě rozumný. A že prostě jak historická zkušenost České republiky, tak třeba příklad Irska, kde to je učebnicový příklad toho prasknutí té nemovitostí bubliny, dokládají, že je namístě tento parametr mít, zvláště z důvodu ochrany těch dlužníků, kteří, pokud v té krizi přijdou o práci, by měli problém splácet. Z tohoto důvodu ten pozměňovací návrh B1 nepodpoříme, máme za to, že skutečně toto je část návrhu ze strany vlády a ze strany ČNB, která má smysl a která je rozumná a je to nějaký kompromis, na který jsme připraveni přistoupit.

Další návrh je pozměňovací návrh B2, taktéž kolegy Munzara a tam kolega Munzar navrhuje snížení počtu úvěrových ukazatelů ze tří pouze na jeden, a to LTV. Naopak s tímto návrhem my souhlasíme a podpoříme ho. O co se jedná? Jedná se o vyškrtnutí těch parametrů DTI a DSTI z toho zákona neboli debt to income a debt service to income, tedy náklady dluhové služby vůči příjmům domácnosti a celkovou výši dluhu vůči ročnímu příjmu domácnosti.

My máme skutečně za to, že tyto dva ukazatele už jsou nadbytečné, kolega Martínek to zmiňoval, že jenom v jedné zemi v Evropě jsou aplikovány všechna tři tato kritéria v rámci regulace hypotečního trhu a my máme za to, že je možné je vypustit a že skutečně banky mají větší prostor i motivaci vyhodnocovat tu specifickou situaci jednotlivých klientů. Ta situace skutečně může být velmi specifická a já si ani netroufám vlastně predikovat, jaké všechny životní situace to mohou být u těch žadatelů, a myslím si, že zákonodárce to ani není schopný obsáhnout a vymýšlet na to jednu univerzální regulaci, prostě podle našeho pohledu, nebude fungovat příliš dobře.

Jenom nějaký konkrétní příklad, typicky může jít o OSVČ, kteří mají výdajový paušál a bude obtížné určit, kolik je tedy ten skutečný příjem těch živnostníků. Uváděl jsem tady příklad studentů na doktorském stipendiu a celá řada dalších specifických situaci, které mohou nastat, podle nás skutečně banky mají dostatečný aparát a dostatečnou motivaci na to to solidně vyhodnotit. Pokud zavedeme to kritérium LTV, s čímž my souhlasíme, tak potom bude možné to vyhodnotit a kdyby náhodou nakonec ten člověk nebo ta rodina nebyli schopni splácet tu hypotéku, tak v nejhorším případě prostě tu nemovitost prodají, splatí tu část, kterou dluží, z prodeje té nemovitosti a začnou znovu v nájemním bytě. Nemyslíme si, že to riziko je vlastně tak významné, aby nás nutilo regulovat plošně celý trh takhle striktními parametry. Tolik k pozměňovacímu návrhu B2.

Nyní se dostávám k pozměňovacímu návrhu B3, sněmovní dokument číslo 4823, opět návrhu kolegů Munzara a kolegy Skopečka. Tady se jedná o vypuštění úpravy obchodů a úvěrových operací České národní banky. Jedná se o zachování původního znění zákona v oblasti měnových nástrojů politiky ČNB, které jsou dle předkladatelů dostatečné, takže tento návrh my podporujeme, máme za to, že kdyby to bylo skutečně nutné ty pravomoci centrální banky rozšířit, tak to tato Sněmovna zvládne během pár dnů v legislativní nouzi jako to zvládla minulý rok.

Prostě máme za to, že ty pravomoci České národní banky několik desítek let nedělaly nikomu problém, byly dostačující a že teď radikálně rozšířit její pravomoci, především s odkazem na Evropskou centrální banku, která je ovšem dozorována úplně jiným způsobem, kde se ta bankovní rada skládá z guvernérů národních bank Eurozóny, kteří skutečně jsou na sobě značně nezávislí, zatímco u nás je celá ta bankovní rada jmenovaná prezidentem, tak takhle masivní rozšíření pravomocí my nepovažujeme za adekvátní. Máme za to, že je tam příliš mnoho hypotetických důvodů, příliš mnoho co by bylo, kdyby se to nepřijalo, které jsou to podle nás prostě řešitelné úpravou v legislativní nouzi, což už se ostatně stalo s časově omezeným trváním a není potřeba z toho dělat stabilní součást těch měnových nástrojů České národní banky. Z tohoto důvodu ten pozměňovací návrh B3 podpoříme.

Další pozměňovací návrh je pod číslem B4, sněmovní dokument číslo 4822, návrh opět kolegů Munzara a Skopečka, přičemž tady se jedná o rozšíření objemové výjimky u hypoték z pěti procent na deset procent. Toto je opět pozměňovací návrh, který jako Piráti podporujeme. Já jsem o tom už hovořil u toho pozměňovacího návrhu B2, tady je ta motivace velmi podobná, to znamená, snaha obsáhnout ty specifické životní příběhy. Hodně jsem mluvil o živnostnících s výdajovými paušály nebo s paušální daní, kde Česká národní banka argumentuje tím, že banky budou uznávat pohyby na účtu jakožto doklad příjmu, nicméně tito živnostníci mohou zcela legálně přijímat peníze i v hotovosti, takže nevidíme důvod tyto lidi nějakým způsobem diskriminovat a skutečně u těch živnostníků, kteří mají výdajový paušál nebo paušál daně, je velmi obtížné určit, kolik je tedy ten jejich reálný příjem, protože to, co mají napsané v daňovém přiznání nemusí skutečně odpovídat těm prostředkům, které mají reálně k dispozici na splácení té nemovitosti.

Z toho důvodu především podporujeme rozšíření té objemové výjimky u hypoték z pěti na deset procent. Skutečně máme za to, že živnostníci jsou tak významná část českých pracujících, že je namístě to výrazně zohlednit ve znění tohoto zákona, a věříme, že by se pro to mohla najít podpora, údajně se už podařilo tu výjimku zvednout ze tří procent na pět procent, což já vítám, ale stále mi to přijde strašně málo, živnostníků je u nás jeden až dva miliony, takže skutečně jde o velmi významnou skupinu lidí a vzhledem k tomu, že těch pracujících celkově je nějakých pět milionů a živnostníci tvoří velmi významnou část té celé pracovní síly, tak si myslíme, že těch pět procent výjimek nestačí a je namístě dát tam ten limit vyšší, proto souhlasíme s tím limitem deset procent, který podle nás už pokryje širší škálu těch mezních případů. Z toho důvodu tedy podpoříme jako Piráti ten návrh B4 kolegů Munzara a Skopečka.

Dostávám se k pozměňovacímu návrhu B5, přičemž tento návrh pod sněmovním dokumentem 4821 opět z dílny kolegy Munzara se Skopečkem se týká rozšíření úlevy pro mladé tak, že pro aktivaci úlevy bude stačit, aby měl pouze jeden z žadatelů věk do 36 let, nikoli všichni. Asi se ptáte, jaký je ten rozdíl oproti návrhu pod písmenem - teď se omlouvám - A1, který pokrývá něco podobného. Tak ten zásadní a podle nás velmi podstatný rozdíl i důvod, proč já ten návrh A1 považuji za příliš úzký, je, že tentokrát se to týká všech žadatelů, nejen těch v registrovaném partnerství nebo v manželství. Vzhledem k tomu, že zhruba 50 % dětí se u nás rodí v nesezdaných svazcích, tak skutečně nepovažujeme za šťastné, pokud tito lidé jsou diskriminováni v oblasti přístupu k hypotékám. Prostě myslíme si, že není správné 50 % rodin diskriminovat a zhoršovat jim přístup k hypotékám jenom proto, že nemají úřední štempl na svém svazku. Je to 50 % rodin a my máme za to, že by mělymít stejné podmínky pro žádání o hypotéku jako všichni ostatní. Z tohoto důvodu tento návrh podpoříme. Ostatně kolega Martínek ho tuším také předložil. K tomu se ještě dostanu asi v další části až přijde na řadu. Prostě podporujeme rozšíření té úlevy pro mladé tak, aby skutečně stačil jeden žadatel do 36 let věku. Myslíme si, že nedává smysl diskriminovat nesezdané páry. Takže to byl návrh B5 kolegů Munzara se Skopečkem, který jako Piráti rozhodně podpoříme.

Dále návrh C1, to je návrh, který jsem předložil já. Najdete ho pod sněmovním dokumentem 7250. Tento návrh je z mého pohledu zcela zásadní. A tady bych zvlášť požádal pana guvernéra, aby skutečně se se mnou pustil do té debaty, protože já tam velmi nesouhlasím se stanoviskem, které mi poskytli úředníci resp. zástupci Ministerstva financí a České národní banky ve věci dopadů tohotoozměňovacího návrhu. Tento návrh mění zákon o registru smluv tak, aby se Česká národní banka stala povinným subjektem zákona o registru smluv. Já skutečně mám za to, že tato úprava je zcela namístě. Že není důvod ve chvíli, kdy státní firmy jako ČEZ nebo České dráhy zveřejňují smlouvy, kdy všechny úřady zveřejňují smlouvy, aby Česká národní banka byla z této povinnosti vyňata. Samozřejmě souhlasím s tím, aby některé smlouvy byly z této povinnosti vyňaty, ale to je podle našeho názoru pokryto tím ustanovením v zákoně o registru smluv, které vyjímá smlouvy o finanční stabilitě z působnosti zákona o registru smluv. A zástupci Ministerstva financí a České národní banky namítají, že pokud by došlo k uzavření smlouvy mezi Českou národní bankou jakožto věřitelem poslední instance, a nějakou soukromou bankou, že by tato smlouva musela být zveřejněna v registru smluv a že by to vedlo k runu na tu banku, tzn. k tomu, že by klienti ve velkém požádali o výběr vkladů, což by mohlo tu banku samozřejmě položit. Nicméně já se s tímhle zdůvodněním absolutně nemohu ztotožnit. Ve chvíli, kdy zveřejnění té smlouvy by mohlo vést k runu na banku, tak je snad zcela evidentní, že taková smlouva se týká finanční stability našeho bankovního systému, protože přece to, když by kvůli zveřejnění té smlouvy zkolabovala nějaká banka, samozřejmě finanční stabilitu výrazně narušuje. Takže já mám za to, že to je spíš nějaká účelová argumentace ze strany Ministerstva financí a Národní banky, kteří nechtějí, aby byla Česká národní banka subjektem zákona o registru smluv, aby bylo vidět na ty provozní smlouvy České národní banky. Nemyslím si, že je namístě, aby Česká národní banka měla nějaké význačné postavení jiné od jiných veřejných institucí, co se transparence týče. Z toho důvodu velmi žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. V případě, že skutečně Národní banka a Ministerstvo financí trvají na tom svém výkladu, tak prosím o vrácení do druhého čtení, abychom mohli skutečně navrhnout nějakou úpravu. Byť jsem přesvědčen, že současné znění je dostačující a že ty oprávněné výjimky jsou tam pokryty dostatečně. Proto vás tedy všechny žádám o podporu pozměňovacího návrhu C1 pod číslem sněmovního dokumentu 7250.

Další pozměňovací návrh, který byl předložen k tomuto tisku, je opět můj návrh. Týká se odstranění úpravy měnově politických nástrojů v platném znění zákona. Jde o pozměňovací návrh pod písmenem C2.1, sněmovní dokument 7251. Tento návrh je úzce provázaný s návrhem B3, o kterém jsem už hovořil. Tento návrh současně legislativně-technicky opravuje návrh B3. A současně vyjímá ty měnově politické nástroje, které se nově přidávají do pravomoci České národní banky.

Já už jsem o tom několikrát hovořil, každopádně to považuji za tak zásadní věc a tak zásadní novou pravomoc, že ještě jednou shrnu argumenty. Skutečně máme tady už rok a několik měsíců platný zákon, který pravomoci České národní banky dočasně rozšířil. Podle nás je velmi namístě tento zákon vyhodnotit, podívat se na to, do jaké míry se ty akciové trhy, pardon, do jaké míry nové pravomoci např. v oblasti nákupu akcií nebo dluhopisů Česká národní banka využívá. Podívat se na to, k čemu ty nové pravomoci jsou potřeba, jaké jsou hypotetické scénáře, které není možné pokrýt úpravou zákonů případně v legislativní nouzi. A skutečně bez tohoto vyhodnocení nám přijde velmi nešťastné tuto úpravu schvalovat natrvalo.

Já bych chtěl ještě jednou požádat pana guvernéra a paní ministryni, aby se vyjádřili k této otázce, kterou jsme tady mnohokrát zmiňovali v této dnešní rozpravě, o tom, nakolik skutečně se podařilo vyhodnotit dopad těchto zákonů, jaké nové operace ČNB díky těmto pravomocím dělá, které předtím nedělala, a proč je to užitečné a proč je to potřeba. Zvlášť ve chvíli, kdy už ta ustanovení v praxi jsou schválena, tak nám to přijde naprosto logické, aby se skutečně ověřilo, že fungují tak, jak zákonodárce zamýšlel. * Takže ještě jednou apeluji na to, vystupte prosím v této věci.

Další pozměňovací návrh, ke kterému se vyjádřím, je pozměňovací návrh pod písmenem C a číslem 2.2. Je to opět můj návrh. A je to návrh nějakého kompromisního řešení, které by umožnilo, mám za to i v konsenzu se zbytkem opozice, tento zákon posunout dál. Je to návrh kompromisu, který je postavený tak, že by došlo k prodloužení platnosti dočasné úpravy v oblasti obchodů České národní banky na finančních trzích o dva roky až do konce roku 2023. Jak jsem již jednou zmínil, my chápeme tu snahu rozšířit v krizi pravomoci České národní banky a umožnit jí nějaké operace, které by byly běžně nestandardní, například z důvodu toho, aby nedošlo ke zvýšení úroků u splácení státních dluhopisů. Pamatuji si, když tehdy na jaře loňského roku došlo k emisi dluhopisů, tak si paní ministryně pochvalovala, jak to, že byl přijat ten zákon dočasný v nouzovém stavu, jak zlepšil opozici Ministerstva financí při prodeji státních dluhopisů, že jsme jich skutečně prodali víc, než jsme plánovali, a za lepší úrok, než jsme byli ochotni akceptovat, takže to byl tehdy velký úspěch.

A my máme za to, že snad v roce 2023 už bude ta krize za námi a že nebudou potřeba jednorázová protikrizová opatření prodlužovat trvale. Ale jsme ochotni tedy nabídnout kompromis, a to prodloužit to krizové řešení do konce roku 2023. Bude dostatečný prostor vyhodnotit to po volbách. Bude dostatečný prostor na řádný legislativní proces. A současně to sníží nějakou nejistotu. A také to umožní to, o čem jsem již hovořil, a to vyhodnotit dopady přijaté legislativy. Přestože máme pochybnosti o tom, že to řešení je správné, tak jsme ochotni jako kompromis umožnit jeho fungování až do konce roku 2023, což je dostatečná doba pro to, aby se podařilo případně dojednat úpravu té legislativy, stejně tak vyhodnotit aktuální dopady zákona, vyhodnotit, jak co funguje, případně zvážit, které instituty jsou potřeba, které nejsou. A současně to minimalizuje nějakou nejistotu trhů a nějakou nervozitu investorů.

Takže toto je naše řešení toho, jak se s tímto zákonem vypořádat. Skutečně si myslíme, že by to bylo řešení, které je funkční v této Sněmovně, a současně přijatelné z našeho pohledu i pro Ministerstvo financí i centrální banku. Samozřejmě vím, že pan guvernér i paní ministryně na to mají jiný názor, ale to je holt odpovědnost většiny v Poslanecké sněmovně, jak se k tomu postaví. Za nás je tohle každopádně kompromisní návrh, jak se s tímto zákonem vypořádat.

Další pozměňovací návrh je pod písmenem C a číslem 2.3. Opět můj. Je to návrh, který odstraňuje legislativně technickou chybu v pozměňovacím návrhu B3. Věřím, že to je jenom legislativně technická věc, takže asi není potřeba se jí podrobněji zde zabývat. K návrhu B3 už jsem se obšírněji vyjadřoval, nebudu tedy zdržovat. Dostávám se k pozměňovacímu návrhu pod označením D1, sněmovní dokument 4432, který předložil kolega Tomáš Martínek. Tento návrh dělá vlastně to samé, co návrh B2 kolegů Munzara a Skopečka, to znamená snižuje počet úvěrových ukazatelů ze tří pouze na jeden. Jedná se primárně tedy o to omezit regulaci hypotečního trhu pouze na loan to value, tedy poměr dluhu vůči ceně nemovitosti. Už jsem to tady obšírněji zdůvodňoval. Každopádně rozpočtový výbor se shodl, že návrh B2 je nejspíš legislativně technicky vhodnější, z tohoto důvodu bude hlasován jako první.

Dostávám se k pozměňovacímu návrhu D2. Tento návrh předložil opět kolega Martínek. Najdete ho pod sněmovním dokumentem číslo 4433. Tento návrh rozšiřuje úlevy pro mladé tak, že k aktivaci úlevy bude stačit, aby měl pouze jeden z žadatelů věk do 36 let. Jde o návrh, který je totožný s návrhem B5, z tohoto důvodu se nebude asi hlasovat. Jenom zmíním, že to je návrh, který podporujeme, a jde o zrovnoprávnění nesezdaných párů se sezdanými páry.

Dále se dostávám k návrhu D3. To je pozměňovací návrh pod číslem 5517. Jedná se o návrh na zrušení oprávnění České národní banky založit k podpoře plnění svých úkolů právnickou osobu. My máme za to, že u této nové pravomoci existuje riziko oslabení dohledu, například v případě, že by došlo k zřízení nové právnické osoby, která by měla třeba více zúčastněných majitelů, tak máme za to, že tam není úplně zřetelné, jestli by se na ni vztahovala pravidla pro dohled, jako platí pro Českou národní banku, takže spíš z preventivních důvodů doporučujeme tuto pravomoc České národní bance nepřiznávat.

Dále je tady pozměňovací návrh D4 pod sněmovním dokumentem 5518. Opět je to návrh kolegy Martínka. Ten rozšiřuje úlevy pro mladé tak, že věkové kritérium se zvýší z 36 na 40 let. O co jde? Jde o to, že u mladších lidí je dobrá perspektiva toho, že se jejich příjmy do budoucna zvýší. A zpravidla právě na začátku kariéry dochází k rychlejšímu růstu příjmů než později. Z těchto důvodů považujeme pro tuto skupinu lidí ta kritéria DTI a DSTI za příliš přísná a doporučujeme posunout to věkové kritérium z 36 na 40 let, aby se ještě širší skupina mladších pracujících dostala do té výjimky a měli lepší šanci získat hypotéku.

Kde jsme vzali tu hranici čtyřicet let? Jde o kritérium, které je totožné u Státního fondu podpory investic. Skutečně máme zato, že ještě lidé ve věku třicet šest až čtyřicet můžou být v té fázi kariéry, kdy rychle roste jejich mzda a je škoda je vyloučit z možnosti získat vlastní bydlení. To je návrh D4 kolegy Martínka, který najdete pod číslem 5518, Piráti ho samozřejmě podpoří.

Dále návrh D5 pod číslem sněmovního dokumentu 5520 kolegy Martínka. Jedná se o rozšíření úlevy pro mladé tak, že pro aktivaci úlevy bude u žadatelů žijících v manželství nebo v registrovaném partnerství stačit, aby měl pouze jeden z žadatelů požadovaný věk, který se současně zvyšuje z třiceti šesti let na čtyřicet let. Jinými slovy jde o kompromisní verzi toho předchozího návrhu, o kterém jsem právě hovořil, tak, aby se vztahovala pouze na sezdané páry nebo registrované partnery, ale nevztahovala se univerzálně na všechny žadatele, byť my považujeme tu širší verzi za lepší, tak samozřejmě jsme ochotni přistoupit na ten kompromis. Víme, jaké je tady rozložení sil, že záleží na vládních poslancích, zda tento návrh podpoří. Takže D5 je kompromisní verze D4. Velmi vás žádám o podporu tohoto návrhu.

Dále je tu návrh D6, sněmovní dokument 7114, kolegy Martínka, který zavádí povinnost České národní banky zveřejňovat informace o obchodech podle § 32 odst. 1 písm. b). O co se jedná? Máme zato, že pokud dojde k tomu razantnímu rozšíření pravomocí v oblastech obchodu s akciemi a dluhopisy, tak je na místě současně razantně navýšit transparentnost těchto obchodů. Všimli jsme si toho, že Evropská centrální banka zveřejňuje daleko širší rozsah informací, než se chystá zveřejňovat Česká národní banka. Z těchto důvodů jsme navrhli tento zákon upravit tímto směrem. Skutečně transparentnost těch obchodů je velmi důležitá, pokud se ty pravomoci tak výrazně rozšiřují. Prosím vás tedy o podporu tohoto návrhu kolegy Martínka.

Další návrh je pod označením E1, jedná se o sněmovní dokument 5482. Je to návrh kolegů Rozvorala, Hrnčíře a Španěla. Je to návrh, který rozšiřuje úlevy pro mladé tak, že pro aktivaci úlevy bude stačit, aby měl pouze jeden z žadatelů požadovaný věk, který se současně zvyšuje z třiceti šesti let na čtyřicet let. Je to tedy další verze návrhů, které tu byly v řadě případů zmiňovány. Myslím si, že v rámci opozičních lavic jsou tyto návrhy konsenzuální. Obracím se tedy na vládní poslance, aby tuto úpravu také podpořili. Piráti to samozřejmě podpoří.

Poslední pozměňovací návrh F1 pod číslem sněmovního dokumentu 5551 je můj. Je to opět snaha vypustit úpravy obchodů a úvěrových operací České národní banky, což je totožné s návrhem B3, proto o něm nebudu již obšírněji hovořit, jenom zopakuji, že skutečně pro ty nové pravomoci nejsou z našeho pohledu dostatečně silné argumenty. To znamená, že vás u návrhu F1 velmi žádám o podporu.

Tolik mé stanovisko k pozměňovacím návrhům předloženým k tomuto tisku. Současně si nyní dovolím předložit návrh na přerušení tohoto tisku do 12.50, abychom stihli projednat bod 334, který je, pokud se nemýlím, o něco konsenzuálnější než tento. Vidím ještě další přihlášené do rozpravy, takže dávám návrh na přerušení do 12.50.

Děkuji za podporu.