Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Pane ministře, dámy a pánové, já jsem chtěl navázat na ty, kdo tady na tom místě dnes vzpomněli Andreje Babiše, jeho rodinu a jeho gigantický střet zájmů. To je totiž plátno, na které musíme promítnout zákon, o kterém právě teď jednáme. My máme pocit, že máme péči o naše české zemědělce a výrobce, a je to tak dobře, pěstitelé, chovatelé, všemi deseti jsme pro. Ale měli bychom si do toho také promítnout agrobarony, kteří čekají ve frontě a kteří dobře vědí, jak se dostat rychle k dotacím, respektive jak si prolobbovat změny v zákoně. Proč o tom mluvím? Máme tady velmi vážný střet zájmů, s kterým se dnes už zabývají i orgány EU. A proto změny v tomto zákoně, které jsou v konfliktu s právem EU, by nás měly dvojnásob zajímat. A proto tady dneska vystupuji a za chvilku zmíním, že také načtu v podrobné rozpravě později jeden pozměňovací návrh. Tento Senát se přeci střetem zájmů Andreje Babiše systematicky zabývá. Nemělo by nám proto uniknout několik detailů, na které za chvilku upozorním.
Problém s kvótami na potraviny v našich řetězcích už byl diskutován bohatě. Já pouze uvádím, že budu podporovat odstranění této diskriminace, protože by se jednalo skutečně o střet se smlouvou o fungování EU. A ČR si tento luxus nemusí dovolit. Úplně stačí, že náš pan premiér tento střet, respektive jeho rodina, jeho fondy musejí řešit a vlastně tím škodí zájmům ČR a všech našich občanů. To, co je ale zajímavé, je, že na tento problém s kvótami na potraviny byl pan ministr a vláda upozorňováni opakovaně. V červnu ve výboru pro evropské záležitosti PS tak můžeme najít, z 24. června 2020, usnesení č. 337 z 52. schůze, kde se jasně říká, že připustit, aby kvóty na potraviny v zákoně zůstaly, by bylo velkou chybou. Mě by zajímalo, jestli toto doporučení došlo ze sněmovny až na ministerstvo zemědělství k předkladateli, protože jak dobře víme, tak v tom zákoně nakonec kvóty zůstaly. To byl červen. Možná že někdo neumí číst česky rozhodnutí sněmovního výboru, ale v červenci píše osobně pan komisař pro vnitřní trh, v oblasti, která je prioritní pro ČR. A vytýká zákonu úplně stejnou věc. Proto jsem chtěl jen upozornit, že se to nenarodilo samo sebou, ale že vlastně ti, kteří tento zákon připravovali, prodiskutovávali a odhlasovávali, připustili, že vlastně tento defekt v zákoně zůstal až úplně do konce.
Protože to byli právě také poslanci vládní koalice, kteří v tomto smyslu vyslovili také souhlas. Ne jednomyslně, ale naprosto jednoznačně. To je, jako kdybychom pustili těžkou techniku zemědělskou, aby nám rozjezdila naše komunikace v našich obcích, naše chodníky. To je věc, která se musí napravovat. A proto jsem rád, že se Senát tohoto tématu chopil a že toto ustanovení ze zákona budeme negovat, popírat, vracet sněmovně v upravené podobě.
Pak je tady ale další konflikt s evropskými pravidly, a na ten chci dnes zvlášť upozornit. V části 4 poslanci načítají změnu, která se tam dostává jako poslanecký návrh. Poslanci jsou členy hnutí ANO. A tady bychom měli zbystřit, protože pokud se tento ctihodný Senát zabývá konfliktem předsedy vlády, měl by si také všimnout, že to jsou poslanci za hnutí ANO, kteří tam celou část 4 načítají. Podívejme se do přepisu a do vysvětlení, do zpravodajské zprávy, do toho, proč to tam dávají, jaký je úmysl zákonodárce podle těchto poslanců. Můžete si je okamžitě najít, já je nebudu ani jmenovat, ale jsou tam velmi významné osobnosti hnutí ANO. Oni říkají, že je potřeba prosazovat české potraviny. A potom do ustanovení říkají něco o krátkých dodavatelských řetězcích. Problém je, že to tam dávají bez konzultace s ministerstvem pro místní rozvoj a že vlastně kdyby tento text procházel řádným legislativním procesem, tak by to tam nikdy nemohlo zůstat. Čili máme tady defekt číslo 2. A na ten zatím Senát nereagoval jako na problém. A já jsem na to chtěl upozornit a podpořit vystoupení, se kterým tady před chvílí přišel pan předseda Nytra, kterého chci podpořit, protože položil otázky panu ministrovi ve věci té čtvrté části, které nás musejí zajímat, protože pokud poslanci z hnutí, které je tak blízko navázáno na muže, který založil holding, jak bylo před chvilkou připomenuto, který potkáváme doslova na každém kroku, tak by nemělo ujít naší pozornosti, že tady je cosi v úmyslu zákonodárce, co je v rozporu s evropskými pravidly a co je nakonec i v rozporu se zájmy českých občanů, protože by to mohlo všechno prodražit a vlastně by to ještě vyvolalo další opravy na celém zákoně, o kterém jsme slyšeli, jak dlouho se projednává.
Já vám uvedu jenom jeden příklad za všechny. Když se podíváme do zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2016 č. 134 Sb., tak jsou tam rovnou tři paragrafy, které tady už byly zmiňovány. § 37, 116 a 117, které umožňují například, aby autorita, starosta, radnice nebo nějaká instituce v souladu s tímto zákonem vypsala následující veřejnou zakázku – například chceme, aby to byl dodavatel, někdo, kdo nám dodá věci z blízka, tzn. například tak daleko, jak dojede dnes elektromobil. Proč ne? To by mohlo být v souladu s těmito ustanoveními. A můžeme jít dál. Chceme, aby uhlíková stopa v případě dodávek nebyla větší než... A může se tam dát číslo, respektive nějaká hodnota. Zatřetí může se do toho zohlednit celý životní cyklus nebo celkové náklady na dodávku, které zahrnují i ty tzv. Externality. Můžeme tam dokonce promítnout například zájem, aby místní škola nebo nějaký start-up se do toho mohly zapojit. V případě, že jde o chráněnou dílnu, která široko daleko nemá konkurenci, i to se tam může přeci promítnout. A v kombinaci těchto ustanovení najednou vidíme, že to, co tu všichni podporujeme, místní dodavatelé, ekologické zemědělství nebo někdo, kdo je z blízka, že se tam může promítnout a nemusíme ten zákon měnit ani o jednu čárku. A to je moje poselství.
Konzultoval jsem to s experty a mohu vás ujistit, že právě ten úmysl zákonodárce, těch, kteří přišli s tímto pozměňovacím návrhem a kteří všichni jakoby náhodou, a to by nám nemělo uniknout, jsou součástí hnutí ANO a podporují svého šéfa v jeho podnikání, respektive jeho rodinný byznys, abychom byli přesní, tak v tomto případě tam vkládají cosi, co je v rozporu s evropskými pravidly z hlediska veřejné soutěže nebo veřejných soutěží a obecně vnitřního trhu.
A to je možná poslední věc, na kterou jsem chtěl upozornit. Tato vláda vnitřní trh má jako prioritu a v tomto zákoně dělá rovnou dvě věci nebo připustila dvě věci, které jsou s tím v zásadním rozporu. Tato vláda chce vnitřní trh vzít jako prioritu pro naše předsednictví v rámci EU. A opět si tady vyrábíme problém, který budeme muset vysvětlovat? Buďme odvážní, a když řekneme A, řekněme i B. Je ČR ekonomika, které záleží na exportu, která je otevřená a nechce další hranice a bariéry, jejíž firmy životně závisí na tom, aby se mohlo exportovat bez bariér a bez diskriminace? Pokud ano, a já myslím, že se na tom shodneme, protože to je prostě fakt, tak bychom měli říci B. A to B je, že ustanovení zákona, které nám pan ministr v podobě, která přišla z PS, jsou prostě mizerná. Ve dvou případech. Kvóty, zaplaťpánbůh, že je budeme dávat pryč. A potom je tam celá část 4, která stojí za pozornost a kterou načetli poslanci v rámci svých iniciativ.
A můj návrh je, abychom z nich vyňali pouze jedno písmeno, a sice písmeno a). V podrobné rozpravě to potom vysvětlím.
Děkuji.
