Nejedná se přitom o žádný můj nápad zčistajasna, ale o uspořádání, které vychází z našich historických tradic. Vždyť na našem území se již od vzniku parlamentarismu v 19. století volili poslanci Říšské rady za jednotlivé země. Naposledy se mandáty přidělovaly třem zemím v roce 1946, teprve v jejich rámci se organizovaly volební kraje. Mimochodem volby v roce 1946 vyhráli celostátně komunisté, ale s velkými rozdíly – v Čechách měli 43 %, na Moravě se Slezskem 34 % a na Slovensku nevyhráli a měli „jen“ 30,5 %.

V samotné úvodní preambuli Ústava ČR uvádí, že stát vytváří občané v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a že se hlásí k dobrým tradicím státnosti Koruny české. Proto v rámci těchto dobrých tradic lze vytvořit zemské volební obvody pro volby do Poslanecké sněmovny. Velké volební země, kde se bude volit značné množství poslanců, zajistí poměrnost převodu získaných hlasů na mandáty pro politické strany.

Uspořádání voleb do Poslanecké sněmovny v rámci zemských volebních obvodů uzná přirozenou vazbu občanů na zemi, v níž žijí, uzná historické postavení Čech, Moravy a Slezska jako státotvorných základů České republiky, přitom bez nároků na státní rozpočet, a zajistí poměrnost voleb poslanců.

A jak dopadlo hlasování o tomto návrhu? 8 členů ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny hlasovalo PRO, 8 členů hlasovalo PROTI a 3 poslanci se zdrželi. To nepovažuji za vůbec špatný výsledek a motivuje mě tento návrh předložit všem poslancům k posouzení příští týden.