Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, chtěl bych poděkovat paní ministryni, že tady vydržela sedět s námi od těch nějakých tří hodin, myslím, že ty rodiny, rodiče, děti si to zaslouží. Ale chtěl bych také připomenout, že to všechno jsou zákony, které jsou z její gesce a jsou to vládní tisky, případně poslanecké tisky, které reagují na to, že ona nebyla schopna nalézt například vládní konsenzus a projednat tady za čtyři roky novelu zákona o sociálních službách. Takže je dobře, že tady jsme a prosím, vydržme to.
Já bych si dovolil tady odůvodnit pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v rámci podrobné rozpravy a který se týká zásadnější pomoci a podpory pro vícečetné rodiny. Přídavek na dítě jakožto testovaná dávka má stanovenou hranici, při které se vyplácí. Novelou zákona je tato hranice stanovena na 3,7desetinásobku životního minima rodiny. Počítání této hranice vychází ze zákona 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. V rámci rodiny tedy první posuzovaná osoba se započítává částkou 3550 Kč, druhá další společná posuzovaná osoba částkou 3200 Kč. Děti se však započítávají menší částkou, 2770 u nezaopatřeného dítěte od 15 do 26 let věku, dále potom 2420 Kč u nezaopatřeného dítěte ve věku od 6 do 15 let a 1970 Kč u nezaopatřeného dítěte do 6 let věku. Je tedy vidět, že jednotlivé rodiny mají jinou hranici, při které je jim vyplácen přídavek na dítě, nejen na základě svého příjmu, ale i na základě svého složení.
Při přijetí novely zákona by čtyřčlenná rodina skládající se ze dvou dospělých a dvou dětí ve věku 4 a 6 let měla hranici příjmu na výplatu přídavku na dítě ve výši 41 218 Kč. Pokud by se rodině narodilo nové dítě, nárok na přídavek na dítě by byl do výše příjmu 48 507 Kč. Původně by tedy rodina měla nárok na přídavek na dítě, pokud na jednoho jejího člena by připadal příjem 10 304,50 Kč. Po narození nového potomka by na jednoho jejího člena připadal příjem 9701 Kč, čili o 600 Kč méně. V případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu, který předkládám, by hranice na nárok byla až na výši 57 684 Kč a na jednoho člena rodiny by tak připadal příjem 1536 Kč. Je potřeba podotknout, že by to byl vlastně okamžitý efekt a zároveň dopad do státního rozpočtu by nebyl nijak dramatický, vyčíslen je zhruba na 300 milionů Kč.
Růst koeficientu podpoří výrazněji vícečlenné rodiny, než výpočet životního minima rodiny, jelikož ten především v kategorii nejmladších dětí roste o velmi nízkou částku a nyní by více zohledňoval růst nákladů ve vícečlenných rodinách. Současně by zachovával podobný příjem jednoho člena rodiny jako u rodin s méně členy. Vícečlenné rodiny by tedy nebyly postihovány za svou početnost a dávka by následně lépe naplnila účel dávky přídavek na dítě a podporovala by zlepšení životní úrovně rodin s dětmi.
K návrhu se poté přihlásím v podrobné rozpravě a předem děkuji za jeho podporu.
