Poslankyně Langšádlová se tímto krokem snaží přispět nejen k většímu porozumění ve společnosti, ale i k lepšímu zvládání současné pandemie, které právě šíření dezinformací aktivně komplikuje. „Zatímco v minulosti měly dezinformace vliv na politické chování, dnes ovlivňují počet obětí,“ upozorňuje Langšádlová.
„Pokud se bavíte s člověkem, který je přesvědčen o pravdivosti nějaké dezinformace či konspirační teorie, není vůbec vhodné se k němu chovat povýšeně. Hodně lidí má tendenci se povyšovat nad člověka, který šíří nesmysly, a vysvětlují mu, že věří nepravdivým informacím. Taková snaha je téměř vždy marná. Při podobných diskuzích bychom měli být empatičtí, naslouchat, ptát se a mluvit s respektem k druhému,“ vysvětluje poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Helena Langšádlová se dlouhodobě věnuje tématice dezinformací a hybridních hrozeb, na půdě Poslanecké sněmovny iniciovala vznik stálé komise pro hybridní hrozby. Spolupracuje také s řadou neziskových organizací, které bojují proti dezinformacím.
„Konspirační teorie jsou velmi oblíbené mimo jiné proto, že nabízejí jednoduché vysvětlení složitého světa. Většina konspiračních teorií navíc není úplně smyšlená, ale alespoň jejich část využívá pravdivé informace, díky čemuž jsou důvěryhodnější. Proto příliš nefunguje, když někomu pouze předložíme výčet pravdivých faktů. Jen na základě nich málokdo přehodnotí svůj názor, daleko důležitější je podrobně vysvětlit, jak daná dezinformace vznikla,“ popisuje některé zásady vhodné komunikace poslankyně Langšádlová.
„Rozhodla jsem se sepsat těchto několik tipů, jak komunikovat s lidmi, kteří věří dezinformacím proto, že naše společnost se stále více rozděluje. Okolo současné pandemie koluje velké množství lží, které škodí nám všem, a navíc přispívají k tomu, aby z této krize vyšla naše společnost s hluboko vykopanými příkopy mezi názorovými oponenty, a to si nepřeji,“ uzavírá Langšádlová.
5 tipů, jak vést rozhovor s člověkem, který věří lžím o koronaviru
1) Mluvte v klidu a s respektem
Přistupovat k lidem, kteří uvěřili nějaké lži či konspirační teorii, s
respektem a empatií, je rada možná nejzásadnější. Pokud se k takovému
člověku budete chovat povýšeně či se ptát, jak může být tak hloupý, že
těm výmyslům věří, pak se vaše šance na úspěch rapidně snižuje.
2) Nespoléhejte se na samotná fakta
Pouhé vyvracení lží a poskytování pravdivých a ověřených informací
bohužel není příliš efektivní. Pokud někomu pou-ze řeknete, že neplatí
A, protože platí B, můžete napáchat více škody než užitku. Tato taktika
může fungovat pouze za dodržení dvou podmínek: 1) nesmíte přímo
zpochybňovat něčí pohled na svět a 2) musíte vysvětlit, jak konkrétní
lež vznikla či poskytnout dostatečné vysvětlení skutečnosti. Mějte na
paměti, že konspirační teorie jsou tak oblíbené mimo jiné proto, že
nabízejí jednoduché vysvětlení složitého světa.
3) Ptejte se
Protože pouhé chrlení faktů nepomáhá, je dobré zvolit jiné taktiky.
Veďte s druhými dialog, pokládejte jim otázky a chtějte (s citem) slyšet
argumenty. Pokud lidé během toho sami zjistí, že jejich verze má
trhliny, je větší pravděpodob-nost, že budou naklonění k tomu své
postoje přehodnotit. Ti, kdo věří konspiračním teoriím i jiným lžím,
často infor-mace pouze slepě nepřejímají, ale naopak aktivně zpochybňují
mainstreamové zdroje informací a aktivně hledají alternativní
vysvětlení. Poukazováním na chyby v něm může padnout na úrodnou půdu.
4) Najděte společnou řeč
Konspirační teorie obvykle nebývají zcela smyšlené, ale pro dosažení
větší důvěryhodnosti využívají část pravdy. Toho je dobré se při hovoru
držet, neboť je díky tomu možné najít alespoň nějakou společnou řeč a
budovat důvěru. Zkuste si například vyměnit zdroje, ze kterých oba
čerpáte. Vy tak získáte materiál k dalším otázkám, druhá osoba pak bude
vystavena kvalitním informacím, které zase vy můžete obhajovat. Pokud
potvrdíte tu část tvrzení druhé osoby, která je pravdivá, nebude mít
takový pocit, že na ni útočíte.
5) Nečekejte zázraky
Nakonec je dobré si uvědomit, že ne vždy musí být vaše snaha úspěšná.
Ne každého člověka je možné přesvědčit, že se mýlí, a už vůbec ne u
každého se vám to podaří během pár minut. Pokud se jedná o vašeho
blízkého, může být občas lepší odhadnout limity a neničit si vzájemné
vztahy.
Základní argumenty, reagující na nejrozšířenější dezinformace o koronaviru
1) Jak pandemie vznikla?
Stoprocentní odpověď na tuto otázku bohužel stále nemáme, původem viru
se momentálně zabývají exper-ti Světové zdravotnické organizace, kteří
by v blízké bu-doucnosti měli zveřejnit své závěry. Podle dosavadních
zjištění je virus SARS-CoV-2 pravděpodobně přírodního původu a je
nepravděpodobné, že unikl z laboratoře. Na člověka se virus zřejmě
přenesl přes mezihostitele. Neexistuje žádný důkaz pro to, že by virus
byl uměle vy-tvořenou biologickou zbraní. Pod čarou můžete nalézt
několik studií a článků publikovaných v prestižních vě-deckých
časopisech, které podobné spekulace vyvracejí.2
2) Jsou statistiky nakažených a úmrtí spojených s virem Covid-19 důvěryhodné?
Ano. Podrobné vysvětlení oficiálních statistik lze nalézt na webu
Ministerstva zdravotnictví.3 Způsob určování, kdo bude vykázán jako oběť
COVID-19 je pak stanoven národními metodickými pokyny i mezinárodními
prav-idly WHO. Jako úmrtí v důsledku COVID-19 může být v České republice
vykázáno pouze „úmrtí v důsledku klin-icky odpovídajícího onemocnění u
osoby s potvrzenou nebo pravděpodobnou nákazou původcem COVID-19, pokud
není přítomna jiná příčina úmrtí, která s COVID-19 nesouvisí (například
úraz)“.4 Není tak možné, aby byla například oběť autonehody vykázána
jako oběť COV-ID-19. Zároveň takto nemůže být vykázána osoba, která se
mezi onemocněním COVID-19 a úmrtím zcela uzdravi-la z této nemoci.
Příčiny smrti jsou vždy uvedeny lékařem v Listu o prohlídce zemřelého.
Kromě toho vykazují statis-tiky Českého statistického úřadu velmi
vysokou nadúm-rtnost, jejímž jediným vysvětlením je stávající pande-mie.
Počet úmrtí nad meziroční průměr je ještě vyšší než udávaná čísla
zemřelých na COVID.
3) Je COVID-19 hlavní příčinou úmrtí u zemřelých?
Ano. Podle studie Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR byl u
zkoumaných případů v za 1. polo-letí minulého roku COVID-19 primární
příčinou smrti u 27 % případů, jednou z příčin smrti u 64 % případů a
pouze v 9 % šlo o úmrtí bez souvislosti s COVID-19. Ve 2. pololetí pak
byl COVID-19 primární příčinou u 36 % případů, jed-nou z příčin u 57 %
případů a jen 7 % úmrtí bylo bez sou-vislosti s COVID-10. Více než 90 %
osob tak zemřelo přímo na COVID-19 nebo tato nemoc k jejich smrti
výrazně přispěla.5Jestli vás COVID-19 zabije jako úplně zdravého, nebo
jestli vás dorazí při jiných zdravotních obtížích, má nakonec jeden a
ten samý výsledek – jste mrtví, ač jste být nemuseli.
4) Jsou schválené západní vakcíny bezpečné?
Ano. Vakcíny, kterými se v České republice očkuje, prošly všemi
potřebnými testy a klinickými studiemi a jejich používání bylo schváleno
Evropskou lékovou agenturou. Relativně rychlý vývoj vakcíny byl umožněn
nadstandard-ními kapacitami, které byly pro vývoj vyčleněny. Možné
vedlejší účinky (zvýšená teplota, bolest hlavy, bolest v místě vpichu)
nejsou o nic horší než vedlejší účinky u jiných vakcín či běžně
užívaných léků a jsou zanedbatel-né s možnými následky nemoci COVID-19.
Více o vývoji, testování a schvalování vakcín dostupných v Evropské unii
se můžete dočíst například na stránkách Státního ústavu pro kontrolu
léčiv.6
5) Jsou západní vakcíny účinné?
Ano. Účinnost západních vakcín je stejně jako jejich bezpečnost
zaručena proběhlými klinickými studiemi a schválením Evropskou lékovou
agenturou. Důka-zy o účinnosti těchto vakcín je možné vidět na datech ze
států, které již masivně očkují – například největší izraelská
zdravotní pojišťovna oznámila, že mezi 600 000 osobami, očkovanými oběma
dávkami vakcíny od firmy Pfizer, se ukázala o 94 % nižší šance
symptomatického onemocnění COVID-19 než u srovnatelné neočkované
skupiny.7
6) Je očkování bezpečné i pro seniory?
Ano. Senioři byli součástí klinických studií, které před-cházely
schválení očkování, konkrétně bezpečnost podávání vakcíny od firmy
Pfizer seniorům byla nedávno opětovně potvrzena Evropskou lékovou
agenturou.8 Pro lidi s extrémně slabým zdravím sice mohou být i mírné
vedlejší účinky očkování nebezpečné, to se však netýká běžné populace.
Vhodnost očkování vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu člověka navíc
vždy po-suzuje lékař.
7) Zabraňuje vakcína přenosu viru?
Hlavním cílem výrobců vakcín byl, aby očkování zabráni-lo těžkému
průběhu nemoci, nikoliv samotnému přenosu. Z tohoto důvodu firmy při
klinických studií nezjišťovaly, nakolik jsou vakcíny při zabraňování
přenosu efektivní. První údaje ale naznačují, že například vakcína od
firmy Pfizer může bránit i přenosu.9 Pro vytvoření kolektivní imunity je
navíc potřeba, aby byla proočkována většina obyvatelstva.
8) Mohou být léky jako isoprinosin, hydroxychlorochin, ivermektin nebo oxid chloričitý náhradami za vakcínu?
Tyto léky nebyly schváleny pro použití při léčbě COVID-19 a jejich
bezpečné a účinné používání pro tento účel ne-bylo ověřeno seriózními
klinickými studiemi. V žádném případě však nemohou být náhradou za
vakcínu, neboť jen očkováním můžeme dosáhnout kolektivní imunity a
vrátit se do normálu. Jednotlivé léky mohou i v nejlepší případě pouze
ulehčit léčbu.
9) Pokud se nenechám očkovat, budou pro mě platit jiné zákony než pro ostatní?
Základní lidská práva jsou nedotknutelná a nelze je ome-zovat s ohledem
na očkování. Perzekuce neočkovaných ze strany státu je proto vyloučena.
Nelze ale vyloučit, že soukromé společnosti budou z ohledu na
bezpečnost svých zákazníků potvrzení o očkování vyžadovat pro konzumenty
svých služeb, stejně jako se např. pro ces-tování letadlem dnes
vyžaduje negativní test.
10) Je ruská vakcína Sputnik V bezpečná?
Podle tvrzení ruských vědců je vakcína Sputnik V bez-pečná a účinná,
nebyla však dosud schválena Evrop-skou lékovou agenturou, která vyžaduje
velice silné zá-ruky bezpečnosti a účinnosti. Ministerstvo
zdravotnictví podmiňuje případné očkování vakcínou Sputnik V právě
získáním tohoto schválení.
11) Může očkování způsobit mutaci viru?
Viry mutují neustále, je to normální a přirozený jev. Neexistuje žádná
spojitost mezi začátkem očkování a výskytem nových mutací.
12) Bude očkování účinné i proti novým mutacím viru?
Zatímco některé vakcíny (například proti spalničkám či příušnicím)
poskytují před onemocněním dlouhodo-bou ochranu, jiné (například proti
chřipce) je potřeba pro dosažení maximální účinnosti pravidelně
upravovat. Vědci mutace viru a jejich vliv na účinnost očkování sledu-jí
a jsou připraveni vakcíny v případě potřeby adekvátně upravit.
Více se můžete dočíst:
1) ZDE, ZDE, ZDE, ZDE, ZDE a ZDE
2) ZDE, ZDE, ZDE, ZDE a ZDE
3) ZDE
4) ZDE
5) ZDE
6) ZDE
7) ZDE
8) ZDE
9) ZDE
