Děkuji za slovo. Já chci panu ministrovi poděkovat, že tady dneska je a že to je opravdu pan ministr, který chodí do práce a plní předvolební heslo "makáme". Takže, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, obracím se na vás s tématem, o němž jsem už tady mluvil. Jde o Jánské Koupele, respektive záchranu tohoto lázeňského komplexu. Po mnoha peripetiích má komplex nového majitele, který dává najevo snahu o jeho rekonstrukci. Naráží ale na překážky ze strany státu.
Lázně jsou totiž zapsané na seznam kulturních památek. Na tom by nebylo nic špatného. Tento unikátní areál by tam jistě patřil. Jenže to brání jeho rekonstrukci, konkrétně pak záchraně alespoň jeho životaschopné části. Několikrát jsem se proto obrátil na Ministerstvo kultury. Za posledním výsledkem naší komunikace je moje interpelace a následná odpověď, kterou jsem od pana ministra Zaorálka dostal koncem března.
Za reakce pana ministra děkuji, stejně jako o jeho zájem o lázně. Věřím, že mu také jde o jejich záchranu a inovaci. S jeho postojem ale souhlasit nemůžu, protože mi připadá chybný. Pan ministr ve své odpovědi potvrdil, že stále stojí za zařazením komplexu na seznam kulturních památek. Uvádí řadu architektonických i dalších specifik, kterými se lázně vyznačují. Neboli nevěří, že současní majitelé je zachovají.
Pan ministr také popisuje, kdo všechno se setkal se zástupci současných majitelů lázní, tedy společností Bad Johannisbrunn, od zástupců městského úřadu nedalekého Vítkova po ředitele památkového úřadu z Ostravy. Myslím ale, že by věci prospěla schůzka přímo za účasti pana ministra. Větší pozornost je určitě na místě. Jánské Koupele jsou unikátní nejen svoji podobou, ale i historií. Jen stručně. Základy komplexu sahají do 19. století. První písemné zmínky o tamních léčivých pramenech pocházejí dokonce už ze 17. století.
Pan ministr mě také informoval, jak se při výše zmíněných jednáních řešily různé udržovací práce v komplexu, zabezpečení oplocení areálu, odstraňování náletových dřevin, změny vedení turistických stezek, sečení trávy. A že se plánovala oprava a otevření minerálních pramenů pro veřejnost. To je jistě fajn, ale nestačí to. Pro záchranu tohoto unikátního komplexu je potřeba udělat více.
Jistě, hlavní břímě leží na současných majitelích. Stát by jim ale neměl házet úřední klacky pod nohy. Institut kulturních památek je jistě potřebný, ale je to cesta, nikoliv cíl. Má vést k jejich záchraně, nikoliv k jejich dalšímu chátrání. A to se bohužel v případě Jánských Koupelí děje i kvůli sveřepému postoji státu.