já hned v úvodu odkryji karty a vyjevím stanovisko našeho poslaneckého klubu k otázce místní příslušnosti. My jsme dlouhou dobu tuto záležitost diskutovali a rozhodli jsme se, že podpoříme vedle té verze, kterou předkládám a ke které se za chvíli vyjádřím, tzv. spotřebitelskou teritorialitu. Pokládáme ji za citlivý kompromis, za vyvážené řešení a za něco, co má šanci nejenom projít Poslaneckou sněmovnou a celým legislativním procesem, ale i být uvedeno v praktický život.
Když jsem naznačil, že jsme předložili vlastní řešení, tak jedná se o pozměňovací návrh, který najdete v soupisu jako návrh K5 a jde o tzv. veřejnoprávní teritorialitu, někdy nazývanou jako teritorialitu nepravou. Její podstatou je rozdělování nápadu těch jednotlivých exekucí podle původu té pohledávky, to znamená, jde-li o pohledávku tzv. veřejnoprávní nebo vzniklou z nějaké veřejnoprávní činnosti, veřejnoprávního subjektu, tak potom se rozděluje kolečkem, není možnost vybrat si exekutora, zatímco v ostatních případech ano.
V této věci dlužno říci, že přirozenou zásadní věcí v této úpravě je to, jak budeme posuzovat původ té dané pohledávky. Například dojde-li k cesi té pohledávky, tak zdali se budeme orientovat podle postupníka nebo podle postupitele. A tam se domnívám, že to upravitelné je tak, abychom zabránili možným, řekněme, snahám obejít podstatu toho návrhu, ale již to není možné učinit v této fázi legislativního procesu.
Pozměňovací návrh, který by toto upravil a byl-li by o to zájem v rámci Senátu, tak ho dám k dispozici našim senátorům a můžou tento návrh případně uplatnit, byl-li by o to zájem v konkrétní podobě. Mám ovšem za to, že otázka exekucí je natolik citlivá a natolik zásadní a nechci, abychom zdržovali v Poslanecké sněmovně tím, že by tento návrh, o kterém mám informace, že by mohl získat širší podporu v této podobě, ale tím by se prodloužil legislativní proces nad únosnou míru, že bychom o něm neměli hlasovat.
A proto jsem se rozhodl pozměňovací návrh K5 stáhnout. Musíme tento tisk projednat. Mrzí mě, že ho projednáváme až 16. dubna, mohli jsme ho projednávat mnohem dříve, bylo to opakovaně protahováno, obstruováno a to mě velmi mrzí. A chci, aby tento tisk ze Sněmovny dnes po věřím zdárném hlasování projde, aby šel dál, aby stihl v té Sbírce v co nejkratší době vyjít. Takže tolik k otázce místní příslušnosti. Jak říkám, podpoříme teritorialitu spotřebitelskou.
K dalším návrhům, které předkládám, které samozřejmě s ohledem na to, že toto vyčerpává primárně tu mediální debatu, tak možná nevešly v takovou známost, tak jeden z pozměňovacích návrhů se nedotýká přímo otázky výkonu rozhodnutí, nýbrž se dotýká otázky nalézacího řízení. A sice reaguje na situaci v praxi, kdy nikoliv všechny nalézací soudy, ale určití soudci se snaží dokončit nalézací řízení za každou cenu v tom smyslu, aby se formálně dosáhlo konce toho řízení a využívají k tomu takové cesty, která je samozřejmě Občanským soudním řádem předvídána. A sice, že místo např. kvalifikované výzvy pošlou tomu žalovanému výzvu prostou, tzv. prostou výzvu, u které je možné náhradní doručení. A v té výzvě přidají doložku, kde se říká: Souhlasíte s tím, že o této věci rozhodneme bez nařízení jednání. Pakliže žalovaný, ten dlužník, nepřebírá poštu, není mu doručováno běžně, tak za té situace samozřejmě se bude brát za to, že s tím souhlasí. Já myslím, že to ustanovení má v OSŘ svůj význam, ale mám zato, že by se mělo dotýkat spíše otázek formálního vedení řízení a nikoliv otázek řekněme materiálního vedení. Takových zásadních rozhodnutí, kdy vlastně se smíříme s tím, že se konce řízení prostě dosáhne i takhle drastickým způsobem. Myslím si, že k tomu slouží kontumační rozsudky, nikoliv tato cesta. Takže to je jeden návrh.
Další návrh K2 se vypořádává se specifikem našeho právního řádu a to je tzv. dvojkolejnost toho, že v současné době z historických důvodů můžete uplatnit svůj exekuční titul, to vykonatelné rozhodnutí jak u soudu, tak i u soudního exekutora. V praxi samozřejmě ten nápad věcí u soudu velmi minimální a je to také z důvodu vyšší vymahatelnosti nebo vyšší míry uspokojení u soudních exekutorů. Proto mě taky osobně velmi děsí určité věřím marginální snahy a marginální volání po tom, aby došlo k zestátnění exekutorů. To je něco, co nikdo, komu skutečně záleží na vyrovnanosti toho systému a na vymahatelnosti práva, aby ten rozsudek neměl hodnotu jenom toho papíru a inkoustu, tak to nemůže podpořit. Přesná čísla vám nikdo neřekne, ale ministerstvo udávalo nebo nějaká informace, ke které jsem se dostal, že prý před rokem 2001 uspokojení bylo přibližně dvouprocentní. To znamená, že vám bylo dluženo třeba sto tisíc a dostali jste potom dva tisíce od soudního vykonavatele. Což je něco šíleného, nepředstavitelného, ty vzpomínky advokátů, kteří před tím v 90. letech třeba vymáhali, tak to bylo, že se dlužníci vyloženě smáli věřitelům a trvalo to všechno velmi dlouho. To znamená, samotná existence soudních exekutorů je žádoucí, ale musíme, jak jsem říkal, se postavit excesům, které se v poslední době z historických důvodů dějí.
Znamená to, to odstraňuje tu dvojkolejnost a zachovává to jenom výkon rozhodnutí nebo exekuci v tom užším slova smyslu, tzn. podle exekučního řádu.
Další otázka se týká doručování. Obecně je ve státní správě tlak na to, aby se věci digitalizovaly, aby se nečinily marné kroky, aby obíhala spíše data, nikoliv lidé. A toto je návrh, který je zcela konkrétní, přiznávám zcela bez mučení, že dalo velkou práci ho napsat a nějak vyváženě formulovat. A týká se toho, aby se doručovalo přes úřední desku, pakliže se to týká povinného, který je hlášen na ohlašovně, za velmi specifického procesního režimu, samozřejmě. Ale to je nějaký první krok, který se digitalizaci snaží řešit. Ale není to samozřejmě pozměňovací návrh, který je osamocen.
Pozměňovací návrh K5, jak jsem říkal, jsem již stáhl. Poslanecká sněmovna o tom bude hlasovat. Ale poslední poznámka, kterou si dovolím říci, že ať už dneska učiníme jakékoliv kroky a Poslanecká sněmovna se souhlasně vysloví k jakýmkoliv návrhům, tak pro příští volební období nás čeká, ať už budeme jako jednotliví poslanci ve vládě, nebo členové ústavně-právního výboru, nebo poslanci pak tady na plénu, velký úkol. To jsou dílčí kroky. Chtě nechtě budeme muset připravit nové procesní předpisy. Budeme muset připravit civilní řád soudní. V současné době je hotový věcný záměr z roku 2017, ale tam bohužel se neučinily další kroky. Mám informace z ministerstva, že se připravuje již druhá verze věcného záměru. Ale budeme muset přijmout nový civilní řád soudní a současně s tím budeme muset přijmout i nový exekuční řád. Jsem o tom přesvědčen. Kde se zakomponují, kde se udělají skutečně systémové změny. Protože velká část návrhů dneska byla i ve stanoviscích Ministerstva spravedlnosti odmítána s tím, že jsou to až moc revoluční a systémové změny. Dobře, to se dá brát v potaz a přiznávám, že těch návrhů je velké množství a že ta dnešní procedura, to dnešní hlasování je velmi obtížné. Ale budeme se k tomu muset postavit, budeme muset zevrubně řešit exekuce, budeme muset zevrubně řešit nalézací řízení. Možná i ne spory. Budeme to muset v každém případě řešit a doufám, že se pro to najde odvaha, protože to nebude vůbec lehké.
Dámy a pánové, já vám velmi děkuji za pozornost a jsem rád, že byť 16. dubna, tak se konečně tady k tomu postavíme čelem.
