"Hrozí, že bude sledován každý náš krok. A to přeci nemůžeme dopustit,” komentuje návrh Kolaja. Původní návrh, který unikl na veřejnost minulý týden, počítal se zákazem těchto praktik. Výjimka měla platit pouze při užití za účelem zajištění bezpečnosti. V dnešním návrhu ale plošné sledování ve výčtu zakázaných praktik úplně chybí. “To je alarmující vývoj. Naše svoboda je v ohrožení,” varuje europoslanec.
V Česku je rozpoznávání obličejů prozatím provozováno na letišti Václava Havla, policie ale uvažovala i o jeho dalším využití třeba v metru nebo na turisticky rušných místech. “Když se takové záznamy dostanou do špatných rukou, třeba v systémech se slabou demokracií, může docházet k perzekuci a pronásledování novinářů, nepohodlných osob, lidskoprávních aktivistů. Takovou Evropu si nepřeji. V Evropském parlamentu tak budu pracovat na úpravě legislativy tak, aby nenechávala prostor plošnému šmírování,” uzavírá Kolaja.
Kolaja nicméně hodnotí pozitivně, že mezi zakázané praktiky Komise řadí manipulaci nebo hodnocení lidí na základě tzv. společenského skóre. To je hojně využíváno třeba v autoritářské Číně, kde na základě dat, které o občanech získají, hodnotí, zda jsou společensky přijatelní. Mnozí pak třeba nedostanou půjčku nebo nájemní smlouvu.