Ano, děkuji. Nejsem příznivcem velkého zdržování a zejména u tohoto bodu bych byl rád, abychom ho zbytečně nenatahovali. Ale když už tady padl dotaz, proč vůbec byla snaha tento bod dát na dnešní mimořádnou schůzi, tak odpověď je prostá. Ta iniciativa se narodila v roce 2017. Debat na toto téma bylo dost, když jsme začali první čtení. Ani dneska jsem se nedozvěděl nějaké nové argumenty. Pravdou je, že někteří se skutečně pokouší o hodnotovou debatu, ale ty pozice jsou prostě dané. A pokud se neposuneme v té debatě ať již, že bychom rozhodli o zamítnutí nebo posunutí do druhého čtení, tak to skoro vypadá jako, že tu tečku za tímhle návrhem někdo nechce udělat. Působí to poněkud obstrukčně. Pokud se bude promýšlet nějaká delší lhůta, prosím vás, pamatujte, že je pět měsíců do voleb, abychom tedy to druhé a třetí čtení, popřípadě nějaký návrat ze Senátu, vůbec zvládli, tak mysleme skutečně na to, že skutečně je času málo. Byla by škoda, kdyby zrovna tento bod skončil v kanálu, i když samozřejmě v kanálu skončí i celá řada poslaneckých návrhů.
Opravdu si myslím, že ty pozice z velké části dané jsou. Myslím si, že menšina je bojovná a většina to pozoruje s jistým údivem, protože i většinová společnost měřeno průzkumy je spíše nakloněná tomu, abychom šli touto cestou spíše u těch vyspělejších zemí na západ od nás než těch na východ od nás, ale to si samozřejmě rozhodneme už tím hlasováním. Faktem je, že většina Evropské unie to tak má. Nějakou dobu to funguje, problémy tam nejsou. Děti nemusí skákat z okna, když se dozvědí, že by mohly být adoptovány. To jsou prostě věci, které se zbytečně dramatizují a při vší toleranci k různosti názorů si myslím, že nejlépe uděláme, když dneska rozhodneme hlasováním. Děkuji.