Zazněla tady z úst mých předřečníků určitá anabáze tohoto zákona. Já si dovolím připomenout, že Komunistická strana Čech a Moravy již od začátku upozorňuje na to, že ve státní správě jako takové nastaly určité nevratné kroky... Nebo nevratné... Kroky, které by stálo za to zanalyzovat. A ty začaly tím, že se začaly rušit okresní výbory, okresní systém řízení, zavedly se kraje rozdílných velikostí. A dneska jsme svědky toho špatného působení vůči státu. Ukázalo se to aktuálně u volebního zákona, ukázalo se to právě např. ve fungování úřadů jako takových, které převzaly část státní správy a nyní jsou v určitém konfliktu nebo střetu zájmů, ať to nazveme správně, vůči svému vlastnímu posuzování a rozvoji svého vlastního katastru. To se ukazuje jako docela velký problém, protože samozřejmě ve vnímání občanů je pan starosta ten, který rozhoduje o daném území. Toto je vžité a takhle to občané vnímají, byť zákon hovoří zcela jasně, státní správa má být nezávislá, samostatná

A to se týká i stavebního řízení. Tady si můžeme položit ruku na srdce každý z nás, kdo se někdy nějakou stavbou zabýval, a zcela jasně si říct, jestli tomu tak všude opravdu je. Já jsem pevně přesvědčen, že vliv samosprávy na stavby v mnoha lokalitách je obrovský. Ať tak, který zákon povoluje, tzn. účastníkem řízení, ale také mnohdy i tak, že se ohýbá zákon a ten pan starosta popř. pan tajemník hledají cesty, jak vyhovět. Jestli je to správné, nebo ne, to si každý zhodnoťte sám, pokud jste měli úspěch a podařilo se v rámci stavebního řízení něco tímto stylem dosáhnout, tak samozřejmě to považujete za úspěch, ale já to považuji za škodlivé zasahování samosprávy do výkonu státní správy, minimálně v té rovině přístupu všech jako rovných k rovnému, k stavebnímu řízení.

Druhá věc, která tady musí zaznít, je ta koncepce. Již na začátku tady bylo řečeno, že je tady návrh, který by měl zachovat stávající strukturu a jít cestou modernizace, jít cestou ulehčení, ale v těch stávajících kolejích rozdělení samosprávy spojené se státní správou. Druhá koncepce, která byla připravená ministerstvem úplně na začátku, bylo oddělení státní správy od samosprávy, a to jsme jako KSČM podporovali, protože jsme v tom viděli určitý pokus nastavit zrcadlo těm okresním úřadům, které byly zrušeny, a hledat tu cestu komunikace státní správy mezi sebou a její výstupy podrobovat kritice samosprávy a kontrole samosprávy. Postupem doby v přípravě toho zákona se ukázalo, že ty zájmy jsou různorodé a docházelo k úpravám, které z toho původního vládního návrhu udělaly, jak se říká, dort kočičky a psa, kdy tam byly všechny zájmy dány dohromady a ten zákon jako takový opravdu dle mého názoru postrádal smysl. Tak se ten původní vládní návrh vrátil komplexním pozměňovacím návrhem, který byl připraven, i pomocí ministerstva napříč politiky a je předkládán jako nosný, který dneska projednáváme.

Bohužel se objevil i třetí návrh, který já považuji za určitý tlak velkých stavitelů, developerů a dalších, i velkých měst musím zdůraznit, který se snažil do tohoto návrhu zpátky vrátit ten liberální přístup k stavbám, k území a k hledání co nejrychlejší a nejlepší cesty právě pro tyto podnikatelské účely. Dalo se o některých věcech debatovat, diskutovat, ale ukázalo se, že většina směřuje spíše k ulehčení si práce na úkor stávajících kontrolních a bezpečnostních mechanismů, které máme, a proto jsme tento návrh odmítli.

To vedlo i k určité roztržce, kterou jsem prezentoval na tiskové konferenci, že některé návrhy, které prošly hospodářským výborem, byly úplně v rozporu s těmi původními dohodami a postupy a byly hledány cesty, jak tam ty developery zpátky vrátit. Jsem rád, že se nakonec podařilo najít nějakou shodu a zpět se dostat k jednacímu stolu a rozumně se s těmi návrhy vyrovnat. Co tady ale zaznělo jako základní rozpor nebo základní úvaha ze strany obhájců stávajícího modelu a snahy o digitalizaci, je právě důraz na digitalizaci, která by měla vyřešit problémy stávajícího stavebního řízení. Bylo tady řečeno, že stávající odborníci na úřadě, když přejdou na ten velký úřad, zdůrazňuji, že to slovo velký je spíše eufemismus, ale je to spíše omezený prostor možná i na stejném úřadě, akorát v jiném systému struktury placení a zařazení toho pracovníka, že to nevyřeší, protože přece to už by mohl vyřešit. Ale já se ptám: Proč se to nemohlo vyřešit už na tom úřadě, když ten odborník tam teď je a proč tam jsou ty problémy? Ty analýzy přece také existují a byly předloženy na začátku těch debat, kdy se jasně ukázalo, že to je v tom stávajícím stavu rozložení tak, jak máme dneska stavební řízení, neschopno obnovy a neschopno zlepšení stavu. Protože ty analýzy, které tady jasně byly, ukazovaly, že tam je ten problém. V odvolacích řízeních, neschopnosti rozhodnout včas, nekomunikaci mezi jednotlivými odborníky stávajícími. A ty snahy, které právě v tom novém návrhu jsou předkládány, míří k tomu, aby tito lidé byli pod jedním řízením, když to přeženu, v uvozovkách v jedné místnosti, aby si mezi sebou byli schopni tyto informace sdílet a fungovat. To je určitá digitalizace v přeneseném slova smyslu mezi úředníky.

Pokud tady bylo hovořeno o digitalizaci obecné, vždyť přece ty problémy vidíme dnes a denně, které digitalizace přináší. Dneska jsme byli svědky digitalizace při sčítání lidu a problémy firem s nasazováním. Nebudu tady opakovat další a další lapsy digitalizace, ale to se stává. Já jsem technik, rozumím tomu a nechci to používat jako zbraň proti digitalizaci. Ale digitalizace není samospásná. Digitalizace v podání například daňového přiznání, je to aktuální téma, a vůbec nepovažuji podnikatele za nějaké informačně hloupější lidi. Naopak, jsou to lidé, kteří s počítači dnes a denně pracují, v drtivé většině. Přesto se podívejte, kolegyně a kolegové, na statistiku, jak dalece využívají již dlouhá léta fungující elektronický systém podávání daňových přiznání. A kolik jich ještě neustále podává papírově mnohdy na poslední chvíli, nevyužívá elektronické možnosti podávání přes datové schránky, nevyužívá elektronický podpis a další věci, ověření. To není o digitalizaci, to je prostě o povaze lidí, jak přistupují k úřadu a ke svým činnostem. A bude obrovská skupina lidí, kteří budou i neustále, i to stavební řízení, chtít dělat klasicky papírově, osobně. Budou chtít být účastníci každého kroku a nebudou chtít, aby digitalizace v tom, že vezme složku potažmo disketu a flešku a donese to někam na úřad a ono to proběhne samo. To je opravdu o povaze lidí a tady si zdůrazním, že daňové přiznání je jasným důkazem toho, že digitalizace není samospásná a přináší obrovská rizika hlavně ve vnímání lidí.

A na závěr mi dovolte jednu připomínku. Stojíme na prahu určité možnosti jít jinou cestou než doposud. Bylo tady poukazováno, chcete oddělit státní správu od samosprávy? Ano. Ano my poslanci za KSČM v tom vidíme určitou cestu, jak posunout státní správu České republiky k lepším výsledkům. Pokud se to podaří v rámci stavebního řízení, ano, jsou další činnosti státní správy, které jsou v rámci samosprávy sdílené a měly by se přesunout také jako samostatné činnosti státu. Protože jsem přesvědčen o tom, že stát v tomto výkonu své moci uplatňujíc zákony na občany by měl být nezávislý, kontrolovatelný, v systému nezávislosti podávání odvolání a dalších záležitostí tak, jak zákon přikazuje a jak zákon řeší. Nesouhlasíme s tím, aby tam vstupovaly prvky laické samosprávy, které ovlivňují systém státní správy, aby tam vstupovaly prvky laické samosprávy každé čtyři roky při změně vedení radnic, při změně vedení politicky obsazených orgánů, ale chceme, aby státní správa byla oproštěna od těchto vlivů, které přicházejí s každými volbami, ale aby fungovala přesně tak, jak je psáno v zákoně, a tak jak by státní správa měla fungovat. To jest, občan může dělat vše, co mu zákon nezakazuje. Ale úředník může dělat pouze to, co mu zákon dovoluje. Takhle by měla fungovat státní správa České republiky.

Děkuji za pozornost.