Nespokojené občany dokonce srovnal s Hitlerem, když prohlásil, že „sny o lepších zítřcích a nějakém novém, spravedlivém řádu měl i jakýsi malíř pokojů v Německu“.
Občané, kteří v posledních dnech dávají hlasitě najevo svou nespokojenost, netouží po „novém, spravedlivém řádu“, ale pouze chtějí, aby ten stávající, demokratický, správně fungoval. O útok na demokracii se nejedná.
Přesvědčovat o tom ministra Kalouska je zbytečné – on to totiž velmi dobře ví. Jeho poslední prohlášení je jen další ukázkou mimořádné arogance, kterou v české politice předvádí už skoro 15 let. Spíše jde o to, aby se občané nenechali siláckými Kalouskovými slovy zastrašit a pochopili, že demokracie je opravdu to poslední, co panu ministrovi leží na srdci. Pokud někdo demokracii v této zemi ohrožuje, je to současná vládní garnitura.
Vládní většina se opírá v poslanecké sněmovně o Věci veřejné, jejíž podivné financování vzbuzuje obrovské pochybnosti, a to i na poměry naší politiky. Stranu, jejíž faktický šéf Vít Bárta stojí v těchto dnech před soudem pro podezření z korupce.
Bárta však není zdaleka jediný z vládní sestavy, koho pronásledují korupční skandály. Nečasův a Kalouskův tým je u moci už dva roky a za to dobu vyprodukoval snad víc úplatkářských afér, než všechny předchozí vlády dohromady.
Neschopnost vlády čerpat prostředky z evropských strukturálních fondů významně poškozuje veřejné rozpočty, ale hlavně samotné občany. Nejnovější ukázkou je katastrofální změna způsobu vyplácení sociálních dávek z dílny ministra práce Drábka z TOP 09. Hrozí, že kalkulovaných 800 milionů z EU na nový počítačový systém nakonec nedorazí, protože systém byl panem ministrem navržen špatně. Částku tedy nakonec bude muset jako vždy uhradit daňový poplatník. Když byl v nedělních Otázkách Václava Moravce ministr Kalousek na tuto skutečnost dotazován, kroutil se a kroutil, ale svého stranického kolegu Drábka neodsoudil. Přitom by se jen těžko hledal typičtější případ nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky – fenoménu, proti kterému „vláda rozpočtové odpovědnosti“ tak často a hlasitě brojí.
Ono známé „všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější“ uplatňuje koalice velice důsledně i při koncipování svých údajných reforem. Záměrně je navrhuje tak, aby ještě více přenesla zátěž na střední třídu a sociálně slabé - na rodiny s dětmi, na důchodce, na postižené. Zvyšování spotřebních daní je v tomto směru jen další kamínek do mozaiky. Z těchto opatření má tak prospěch jen úzká vrstva privilegovaných, všichni ostatní tratí.
Ekonom ČMKOS Martin Fassmann nedávno publikoval, že i v loňském roce se vládě „povedlo“ snížit daňovou kvótu o dalších 0,6%. To dělá nějakých 24 miliard, které dnes ve veřejných rozpočtech zoufale chybí. Ministr Kalousek se tak opět ukazuje jako farizej, který na jednu stranu pokrytecky pláče nad stavem státního rozpočtu, na straně druhé dělá všechno proto, aby mu dál pouštěl žilou. Fráze o rozpočtové kázni, nutných úsporách a nevyhnutelných reformách jsou jen účelová hra, jejímž cílem je zakrýt tichou privatizaci veřejných služeb. Dokonce i redakce pravicové České pozice před několika dny konstatovala, že za deklarovanou Kalouskovou snahou snižovat počet úředníků není ministrova rozpočtová odpovědnost, ale cíl veřejnou správu úplně rozložit. Řada služeb, které veřejné instituce dosud zajišťují, by se následně outsourcovala spřáteleným firmám prostřednictvím zmanipulovaných veřejných zakázek za desítky a stovky milionů (zatím). Na konci tohoto řetězce je tak opět úzká vrstva privilegovaných kamarádů, v jejichž zájmu ve skutečnosti tato vláda jedná.
Vláda není ochotna reagovat na připomínky nejen opozice, ale ani občanské společnosti, odborů a dokonce ani zaměstnavatelů (ti jsou na rozdíl od vlády pro přijetí fiskální úmluvy). Jedná jen v zájmu jedné konkrétní vrstvy těch nejbohatších a nic jiného ji nezajímá. Proto si vládní koalice zaslouží, aby jí občané všemi způsoby, které zákon dovoluje, připomínali, že mandát má od voličů a že zdrojem suverenity jsou v demokratických státech VŠICHNI lidé.
Nespokojení občané tak činí a pokud je za to pan ministr Kalousek obviňuje z útoku na demokracii, vypovídá to jen o tom, co si sám pod pojmem demokracie představuje.
