Děkuji. Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já tady přicházím k novele energetického zákona, ke kterému se upírají zraky nejenom občanů z důvodu řešení problematiky energetických šmejdů, ale také se k tomuto zákonu upírají zraky lidí, kteří se pohybují v oblasti energetického sektoru ať už jako výrobci, distributoři, poskytovatelé různých dalších podpůrných služeb, ale také k tomu hledí s nějakou nadějí i lidé, kteří působí v oblasti vědy a výzkumu v České republice, kteří představují inovační firmy, a protože tady vidí velkou příležitost, tak by mohli oni nejenom sami sebe, ale celou Českou republiku posunout zase o kus dále.
Já tady taky přicházím vlastně se svými návrhy, kterými chci pomoct této vládě plnit její vlastní programové prohlášení, protože když jsem si dnes vzal do rukou vládní programové prohlášení, nalistoval jsem si stranu 32, otevřel jsem kapitolu, která se týká průmyslu a obchodu, tak si tady dovolím ocitovat jeden odstavec o tom, co se tady píše v tom, co vláda chce v této oblasti dělat: "V oblasti energetiky je pro nás zásadní prioritou zajištění energetické bezpečnosti, soběstačnosti, ohleduplnosti k životnímu prostředí a konkurenceschopné a sociálně únosné ceny elektrické energie a tepla a jejich plynulé a bezpečné dodávky všem zákazníkům. Výroba elektrické energie bude zajištěna mixem zdrojů založeným na rostoucím podílu jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů a naopak postupném poklesu výroby v uhelných elektrárnách. Zajistíme přípravu výstavby nových jaderných bloků dle platné aktualizace státní energetické koncepce včetně definice modelu financování a výstavby v potřebných termínech, jakož i výstavbu hlubinného trvalého úložiště radioaktivního odpadu. Budeme podporovat snižování energetické náročnosti veřejných i soukromých budov zateplováním, využíváním energeticky účinných technologií a spotřebičů, decentrální obnovitelné zdroje a chytré energetické projekty, jako jsou chytré regiony, chytrá města, chytré sítě a inteligentní domácnosti."
Dále to pokračuje ještě jedním odstavcem, který nebudu číst celý, ale přečtu z něho tu druhou část a velmi důležitou větu: "U nových obnovitelných zdrojů budeme podporovat především lokální výrobu elektrické energie nebo tepla s co největší spotřebou nebo akumulací v místě výroby, tedy bez dalších provozních dotací. Zachováme stávající těžební limity hnědého uhlí a tak dále."
Takže já si myslím, že tady je spoustu rozumných věcí, které jsou tady definovány. To znamená jasný závazek vlády ve vztahu rozumně rozvíjet a podporovat obnovitelné zdroje v rámci našeho energetického mixu a samozřejmě i ta část, která je logická, že pokud chceme rozvíjet obnovitelné zdroje v České republice, to znamená především potenciál fotovoltaických panelů a jejich výrobu elektrické energie, tak se to prostě bez akumulace neobejde.
Já přicházím k tomuto tisku, k této novele energetického zákona se dvěma pozměňovacími návrhy. Ten jeden pozměňovací návrh, takový obsáhlejší, se právě týká té části akumulační. To znamená je tady snahou zavést do našeho energetického zákona to, co v něm už několik let chybí, a to je právě ta otázka akumulace tak, aby naše legislativa tento pojem nejenom znala, ale uměla nakládat s tím, za jakých podmínek může ta akumulace býti realizována, kdo je držitelem té licence, jaké má práva, jaké má povinnosti, případně jaké z toho vyplývají i otázky v případě plateb za podporované zdroje a tak dále. Já jsem ten návrh předkládal už i na půdě hospodářského výboru, kde jsme ještě po diskusi s Ministerstvem průmyslu a obchodu došli k tomu, že tady jsou ještě některé věci, které je potřeba dodiskutovat na odborných platformách. Následně jsme se tomu i věnovali a tady chci poděkovat panu ministrovi a panu náměstkovi Nedělovi za několik on-line kulatých stolů, které jsme vedli právě se zástupci energetického sektoru zástupců nejenom těch obnovitelných zdrojů, ale i zástupců, kteří reprezentují ten teplárenský sektor, a hledali jsme řešení, jakým způsobem tu definici upravit a jakým způsobem dofinalizovat ten legislativní návrh tak, aby vyhovoval. Já si myslím, že se to po těch debatách podařilo. Proto tady tento návrh k tomuto sněmovnímu tisku dneska načítám.
Dovolím si ještě pár zdůvodnění k tomu proč a v jaké jsme dneska situaci. Jenom připomenu, že už v roce 2015 vláda České republiky ve své státní energetické koncepci jasně řekla, že je potřeba umožnit rozvoj systému akumulace v elektroenergetice. Já jsem tehdy byl člen vlády, já jsem tuto koncepci podpořil. Myslím si, že je důležité, aby byla naplňovaná, byť je tady mnoho okolností, které se změnily a je potřeba spoustu věcí i strategických dokumentů v této oblasti ze strany vlády a státu aktualizovat a upravit.
Je zde také Národní akční plán pro chytré sítě, který byl vypracován v prosinci 2017, který jasně mluví o tom, že je potřeba legislativně zakotvit právě pravidla pro akumulaci a mělo by se to stát v té následné novele energetického zákona, a to se děje nyní. Od roku 2017 už tady utekly skoro čtyři roky, dlouhý čas. Takže se tady snažíme, abychom rozšířili tu možnost, kdy v dnešní době je možné mít tu baterku lidově řečeno nebo tu akumulaci pouze v situaci, kdy to má ten daný provozovatel zkombinováno s fotovoltaickou elektrárnou nebo se stávající elektrárnou a chceme rozšířit tu flexibilitu tak, aby to mohlo být využito, ta akumulace, i v jiných případech v rámci přenosové soustavy. Vidíme i na předžádostech, které byly podány do modernizačního fondu, že je tady velká chuť nejenom soukromého privátního sektoru, nejenom současných velkých hráčů v oblasti energetiky, ale i mnoha komunálních projektů, které by chtěly využívat to, že budou mít kombinaci svých vlastních budov, které jsou v majetku obce, budov, které jsou v majetku podnikatelského sektoru a hledat cestu, jakým způsobem to právě optimalizovat, tu výrobní soustavu právě tou baterkou.
Takže toto všechno by do budoucna bylo řešitelné díky tomu, kdybychom tuto legislativu tady měli. Já bych byl rád, aby naše legislativa tady nebyla několik koňských délek pozadu, ale když vidíme, jak je tady technologický inovační pokrok, tak abychom to umožnili těm firmám v legislativním prostředí České republiky, mít takovouto možnost, aby firmy, které u nás vyrábí baterky a rozvíjí se, mají obrovský potenciál exportu, aby taky mohly říkat: my to máme u nás doma, můžete se k nám přijet podívat, máme tady desítky, stovky instalovaných projektů, které prostě budou příklady dobré praxe. A to se nedaří. Takže pojďme toto posunout, pojďme to změnit, aby tady byla opravdu energetika 21. století, která spolusnoubí spoustu výhod pro společnost, případné snížení i těch nákladů, které se potom započítávají do cen spotřebitelů konečných domácností a tak dále. Takže to je předmětem tohoto pozměňovacího návrhu pod sněmovním dokumentem 8493. Já se k němu samozřejmě v té podrobné rozpravě přihlásím a byl bych rád, kdybychom ho podpořili z těch důvodů, které jsem tady jmenoval. Mohl bych říct ještě celou řadu dalších důvodů. Vnímám to, že nás tlačí také čas, takže nechci tu debatu extrémně prodlužovat, ale prosím pěkně, opravdu se podívejme na to, že se nedíváme na energetiku optikou století páry, ale optikou 21. století a technologických možností, které dneska máme.
Ten druhý návrh, který přednáším, se týká ještě doplnění toho, co už tady zahrnuje jednak ten vládní materiál, ta původní ministerská předloha, která se týkala řešení energošmejdů. Hodně na tom odpracoval kolega Patrik Nacher. Já jsem si dovolil ještě dát tady jeden doplňující pozměňovací návrh, který by řešil otázku parametrů nároků na to, co má mít ten energetický zprostředkovatel, tedy někdo, kdo zastupuje spotřebitele, kdo nese zodpovědnost za to, jaké podmínky té smlouvy sjedná, aby tady byla záruka, že ti lidé budou opravdu kvalifikovaní, že to budou lidé, kteří nebudou mít tady tendenci odrbávat ty spotřebitele, přivádět je to složitých situací.
Takže tady se snažím definovat, aby ten člověk měl nějaké parametry nějakých minimálních standardů vzdělání, to znamená střední technické vzdělání ukončené nebo vysokoškolské, aby tady byly jasně definující parametry minimální praxe, to znamená, abychom opravdu eliminovali lidi, kteří přichází do tohoto sektoru jenom s cílem prostě za každou cenu prodat produkt, který je pro ty spotřebitele mnohdy nevýhodný, mnohdy výrazně nevýhodný, způsobuje pro ně spoustu komplikací v tom osobní životě a tak, jak jsme tady v minulosti řešili v jiných sektorech šmejdy, řešili jsme tady šmejdy, kteří porušovali pravidla v oblasti prodeje budov, v oblasti prodeje spotřebitelských úvěrů a tak dále, tak abychom udělali posun v řešení i této problematiky a problematiky v oblasti energetického trhu a energetického zákona.
Poslední si dovolím poznámku ještě na margo té debaty k těm lahvím. Já si myslím, že je potřeba opravdu mít optiku, která rozlišuje propanbutanovou láhev a láhev speciálního určení pro potápěče, pro zdravotnický a jiný sektor, ale prostě dneska, když se podíváme na to, že ten sektor propanbutanových lahví je dost nestandardně a ne úplně logicky svázán tou současnou legislativní úpravou, která se tam v minulosti dostala víceméně na základě určitého lobbingu, tak pokud chceme mluvit o tom, že chceme zjednodušovat podnikatelské prostředí v České republice, chceme tady mít liberální, otevřené podmínky toho trhu, tak mi tady návrh kolegy Adamce dává logiku, abychom to prostě umožnili.
Pokud jde o ty standardy té technické kvality těch lahví, tak to je dneska řešeno, i když ty lahve budou rotovat, tak musí po určité době projít tou technickou revizí, musí být v dobrém stavu, to všechno legislativa umí ošetřovat, jenom prostě nebudeme tady vytvářet prostor pro monopol několika málo firem, ale dáme prostor, aby i malé, střední firmy mohly relativně dobře fungovat v tom prostředí a samozřejmě větší konkurence, větší tržní prostředí přispívá také ke snížení ceny pro konečné zákazníky. Takže já osobně i žádám o podporu tohoto návrhu. Děkuji vám za pozornost.
