Podstatné zvýšení podílu čisté energie vyrobené z obnovitelných zdrojů je prioritou České republiky na další desetiletí a právě Modernizační fond bude v této transformaci hrát zásadní roli. V následující dekádě přinese do Česka minimálně 150 miliard korun, neustále rostoucí ceny emisních povolenek ale naznačují, že částka by ve finále mohla být téměř dvojnásobná1. Na rozvoj obnovitelných zdrojů půjde podstatná část, bezmála 40 procent.
„Stojíme na prahu revoluce ve využívání obnovitelných zdrojů, které urychlí modernizaci našeho hospodářství a významně přispějí ke snížení škodlivých emisí. To je také důvod, proč do nich v následujících letech půjde rekordní množství peněz. Podpora bude čistě investiční, proto na rozdíl od solárního boomu v roce 2009 podpořené instalace žádným způsobem nezatíží státní rozpočet provozní podporou. V předregistračních výzvách jsme obdrželi přes devět tisíc projektových záměrů a 90 % z nich se týká právě fotovoltaiky. Takže čekáme opravdu velký zájem a jsem zvědavý, kolik projektů se do ostrých výzev nakonec přihlásí,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec.
Českou energetiku bezpochyby čeká velká proměna. Její těžiště se postupně přesune z uhelné na nízkouhlíkovou energii. Změna přispěje k decentralizaci zdrojů, miliardové investice nakopnou covidem utlumenou ekonomiku a pomohou restrukturalizovat pracovní trh. Zatímco nyní tvoří zelená energie přibližně 15 % celkové spotřeby energie v ČR, v roce 2030 už by to mělo být nejméně 22 %, což je národní cíl stanovený ve Vnitrostátním plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu a Modernizační fond tento cíl dokáže bezpochyby překonat.
Na konci dubna ministerstvo spolu se Státním fondem životního prostředí ČR vyhlásily první ostré výzvy z Modernizačního fondu pro teplárny, nyní navazují dotacemi na výstavbu fotovoltaických elektráren pro stávající i nové výrobce elektřiny a společenství pro obnovitelné zdroje energie. Dotační výzvy spouští dvě, jednu miliardu rozdělí v průběžné (nárokové) výzvě pro projekty s instalovaným výkonem elektrické energie do 1 megawattu (MWp), dalších 3,5 miliardy je připraveno pro větší elektrárny s výkonem nad 1 MWp, které se mohou hlásit do jednokolové (soutěžní) výzvy. V závislosti na velikosti podniku a typu instalace elektrárny mohou zájemci dosáhnout na dotaci ve výši až 50 % celkových výdajů na projekt.
„K tomuto rozdělení jsme přistoupili, abychom nastavili rovnocenné podmínky a malé projekty nemusely soupeřit s velkými. Nyní podpoříme pouze fotovoltaické elektrárny. S ostatními obnovitelnými zdroji počítáme v dalších letech, až skončí jejich podpora z dotačních programů Ministerstva průmyslu a obchodu,“ vysvětluje ministr Richard Brabec.
Ze stejného důvodu nebudou v aktuálních výzvách podporovány střešní instalace fotovoltaiky u podnikatelských subjektů, veřejných budov a FVE na obytných budovách v případech, kdy se jedná o projekty pouze s jedním předávacím místem do distribuční nebo přenosové soustavy. „Pro tyto menší zdroje totiž existuje již řada dotačních programů jako je např. OPPIK, navazující OPTAK nebo program Nová zelená úsporám. Jakmile se peníze v těchto programech vyčerpají, zařadíme i tyto projekty pod Modernizační fond,“ doplňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, jehož úřad má administraci dotací z Modernizačního fondu na starosti.
Hodnocení žádostí bude odlišné podle velikosti elektrárny. Záměry do výkonu 1 MWp budou vyhodnocovány průběžně a pro určení maximální výše podpory se použijí jednotkové dotace. Projekty nad 1 MWp budou mezi sebou soutěžit, body jim budou přidělovány podle několika kritérií na základě nákladové efektivity a technické úrovně projektu. Regiony postižené útlumem těžby uhlí - Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj - budou při bodování zvýhodněny.
„Efektivita soutěže bude zaručena podmínkou, že může být rozděleno maximálně 70 % z celkové požadované dotace předložených projektů. To znamená, že i v případě, kdy bude předloženo méně projektů, než je vyhlášená alokace výzvy, dostane se jen na ty nejefektivnější. Při výběru projektů bude rovněž zohledněna vládou schválená podmínka, kdy 60 % prostředků je určeno pro stávající výrobce elektřiny, kteří splňují podmínky evropské směrnice pro obchodování s emisními povolenkami podle jejího článku 10c2,“ upřesňuje Petr Valdman.
Na přípravě obecných podmínek programu RES+, ze kterých vychází samotné nastavení výzev, se podílela i Komora obnovitelných zdrojů energie, která je řádným členem Platformy Modernizačního fondu a její zástupci tak měli možnost se průběžně vyjadřovat k připravovaným návrhům dokumentů a poskytovali cennou zpětnou vazbu.
„Modernizační fond a jeho RES+ je základní nástroj státu pro akceleraci rozvoje nových obnovitelných zdrojů a odchodu od uhlí. Vítáme a podporujeme důraz na rozvoj malých a středních lokálních fotovoltaik pro všechny zájemce, je to nezbytný nástroj pro decentralizaci, dekarbonizaci a demokratizaci energetiky,“ dodává Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Elektronický příjem žádostí bude v obou výzvách zahájen 12. července 2021 ve 12:00 prostřednictvím informačního systému AIS SFŽP ČR. Žádosti mohou podávat všichni zájemci, kteří se již dříve zapojili do předregistrační výzvy. V případě průběžné výzvy pro malé projekty bude možné žádosti podávat do 15. listopadu letošního roku, soutěžní výzva pro velké projekty bude uzavřena 29. října 2021.
Výzva RES+ č. 1/2021 – projekty s výkonem do 1 MWp ZDE
Výzva RES+ č. 2/2021 – projekty s výkonem nad 1 MWp ZDE
Prezentace Program RES+ ZDE
Poznámky:
1) Při aktuální ceně emisní povolenky 55,8 eur by alokace Modernizačního fondu dosáhla částky 280 mld. Kč.
2) Subjekty podle článku 10c evropské směrnice pro obchodování s
emisními povolenkami – jsou stávající výrobci elektřiny, která pochází
rovněž z fosilních zdrojů a dle směrnice by tak měly nárok na bezplatně
přidělované emisní povolenky. Subjekty nespadající pod článek 10c
evropské směrnice pro obchodování s emisními povolenkami – jsou všichni
ostatní, stávající i noví výrobci elektřiny.
