Evropská unie, globalisté a nadnárodní korporace zničili české zemědělství. Fakta jsou děsivá. Bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz upozornil na některé katastrofické údaje týkající se úpadku českého zemědělství a tyto informace zde uvedu. U ovoce jsme soběstační zhruba z třiceti procent, u zeleniny z 25 procent. I proto je potřeba schválit zákon na podporu českých potravin a českého zemědělství, který navrhlo hnutí SPD a ostatní strany ho bohužel potopily.
Došlo k degradaci živočišné výroby, k masivnímu snížení stavů, kdy dojnic máme v ČR jen 29 procent oproti roku 1989, prasnic 28 procent, nosnic 33,5 procent, což nás přesunulo mezi závislé státy na potravinách zejména ze starých zemí EU. Tím nejsme jen nesoběstační, ale vytvořili jsme obrovské nebezpečí v případě živelných pohrom, nepokojů, či přírodních katastrof (výbuch sopky v Irsku, ničivé tsunami apod.).
Sousedi jako Německo vyrábí 2,3krát více mléka na 100 hektarů zemědělské půdy, 5,3krát více vepřového masa na 100 hektarů zemědělské půdy, 3,4krát více hovězího masa na 100 hektarů zemědělské půdy a Nizozemsko vyrábí 9,8krát více mléka na 100 hektarů zemědělské půdy, 11,1krát více vepřového masa na 100 hektarů zemědělské půdy a 9,9krát více hovězího masa na 100 hektarů zemědělské půdy. V roce 1989 jsme měli kolem 3,5 milionů hektarů orné půdy, v současné době je výměra cca 2,465 milionů hektarů.
Československo bylo cukrovarnickou velmocí, nejen v produkci cukru, ale i ve vývozu celých cukrovarů po celém světe. V roce 1989 mělo Československo ještě 52 cukrovarů. Po vstupu do EU máme pouze 5 cukrovarů (společností), na Slovensku jen dva, kvóty nejdříve utlumily výrobu cukru, větší část výroby cukru přešla do rukou zahraničních majitelů, pak následovalo zrušení kvót s tím, že zbývající tři české společnosti snížením cen cukru ukončí činnost. Nestalo se, čeští producenti a zpracovatelé cukru mají jedny z nejlepších výsledků v Evropské unii, ale místo na 120 000 hektarech se cukrovka pěstuje pouze na necelých 60 tisících hektarech.
Stejně se vyvíjí produkce zeleniny a ovoce. Nesrovnatelně vyšší podpory ve starých zemích EU s obrovskými dovozy ovoce a zeleniny pod několikanásobnou podporou postupně likvidují naši soběstačnost v komoditách, ve kterých jsme byli soběstační.
Výsledkem je u ovoce pouhých 15 tisíc hektarů ovocných sadů, kde přes srovnatelné výsledky sklizně zajištujeme pouze 30 až 33 procent soběstačnosti podle klimatických podmínek v jednotlivých letech. Ještě horší je situace u zeleniny, osevní plochy se pohybují kolem 10 až 11 tisíc hektarů, ale dovozem nesrovnatelně více dotovaných jednotlivých druhů zelenin je česká produkce vytlačována z našeho trhu a zajištuje asi jenom 25 procent naší potřeby.
Hospodářská politika našich vlád za posledních 31 let dospěla k taktovým výsledkům, že hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách byla vyšší v roce 1936 než v roce 2019. V té době byla tažná síla řešena koňmi a kravami, v podstatě neexistoval vyspělejší technický prostředek. Na řade míst v České republice nebyla ještě zavedena elektrická energie.
Vidíme, že Evropská unie, globalisté a nadnárodní korporace zničili české zemědělství. I proto je potřeba schválit zákon na podporu českých potravin a českého zemědělství, který navrhlo hnutí SPD.
