Pane předsedající, dámy a pánové, předem chci říct, že vítám usnesení, které tady na začátku schůze přednesla paní poslankyně Kořanová. Jak víme, každý rok je u nás znásilněno sedm tisíc žen. Jedná se tak o nejrozšířenější porušování lidských práv. Ráda bych tu promluvila o Úmluvě Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, vydané v roce 2011. V platnost vstoupila 1. srpna 2014. Za Evropskou unii ji 13. června 2017 podepsala eurokomisařka Věra Jourová.
Úmluvu ratifikovalo v roce 2018 třicet tři států. Všechny ty od nás na západ odmítají některé od nás na východ. Česká republika podepsala tuto úmluvu v roce 2016 jako jedna z posledních. Ratifikace smlouvy měla proběhnout v roce 2018, ale dodnes ratifikována není. Prevenci spatřuje hlavně v boji s genderovými stereotypy, které ženy společensky profilují jako slabší a submisivní vůči mužům. Prosazuje podniknout veškerá opatření k ochraně obětí před násilím ze strany pachatele.
A co je důležité. Úmluva nově definuje některé trestné činy a požaduje po státech, aby je zavedly do svého trestního řádu. Je to fyzické týrání, psychické týrání, nebezpečné pronásledování, sexuální násilí, znásilnění a sexuální obtěžování. Přes sedmdesát procent dotázaných u nás si myslí, že současná situace v oblasti násilí na ženách je v Česku problém. Navzdory tomu ten problém odmítají někteří politici a dogmatické církevní kruhy. Argumentují tím, že úmluva je údajně útokem na tradiční podobu rodiny, že prý definuje třetí pohlaví, což by kazilo mládež na školách. Tato smyšlenka v těchto kruzích stále znovu a znovu obíhá, ač v úmluvě není o třetím pohlaví ani zmínka.
Nepochopitelně se také děsí pojmu gender. Gender je přitom jeden ze základních sociologických pojmů, jehož používání má ve společenských vědách význam a dlouholetou tradici. Pro přijetí je naopak naše největší protestantská církev, Českobratrská církev evangelická. Ráda bych připomněla, že jejími členy byla Milada Horáková a Jan Palach.
Najednou se ukazuje, že spor o tento dokument je jako u mnoha jiných sporů dnešních dnů politikum, že je sporem o naší přináležitosti k západu nebo k východu, že je sporem mezi svobodomyslnou částí společnosti a některými konzervativními silami. Přitom naprostá většina lidí v Čechách, v Česku, je přesvědčena, že násilí na ženách je problém. Až v Parlamentu ratifikujeme úmluvy o potírání násilí na ženách, bude to významným signálem pro společnost, že stát bere násilí na ženách vážně, že se s ním nechce smířit.
Nerozumím odpůrcům této úmluvy v Parlamentu, protože nevím, jestli tradiční rodina, kterou se ohánějí, znamená, že v ní rovnost mužů a žen neexistuje. Byla bych ráda, kdyby si tito odpůrci, většinou muži, představili, že někdo beztrestně znásilní jejich kamarádky, kolegyně, manželky a dcery. Nerozumím tomu, když ideologie vítězí nad životem, nad láskou a soucitem s bližním. Děkuji za pozornost.
