Tak to jen na úvod. Já sama a možná i vy využíváte té kompetence, kterou máme, že se přímo můžeme obracet na veřejného ochránce práv. Já jsem se na něho obrátila s tím, že jsem požádala, zda by zvážil, zda by z vlastní iniciativy nezahájil šetření ve věci případu Bečvy. Jak jsme byli informováni, tak na tom kancelář pracuje.
Mám ale několik dotazů a ráda bych na ně slyšela odpověď. Od počátku, když si vezmete všechny ty zprávy veřejného ochránce práv, tak vidíte čísla, ke kterým bych potřebovala možná já – a možná ostatní – vysvětlení. Tak podnětů za rok 2020 bylo 7844. Ale zahájených šetření bylo jenom 729. To znamená, že všechna ta ostatní podání, která z 60 % byla v působnosti, tzn. kolem 3500, tam je to číslo přesně uvedené, tak z těch čísel jenom 729 vyžadovalo zahájení šetření? Takže ostatní byly jenom dotazy?
Znamená to, že lidé se nevyznají v našem právním řádu a vy jim dáváte jenom právní rady, jak postupovat? Já vím, že máte takové formuláře, kde máte „v případě exekuce“, „v případě sociálních dávek“ apod. Chtěla bych jenom tohle to jasně říci, jestli byste nám na to mohl odpovědět. To znamená, 7840 podnětů, z toho je téměř 60 %, dokonce i víc procent, v kompetenci působnosti ombudsmana, ale z toho je jenom 729, kde byla zahájena šetření.
A pak mám druhou otázku, a ta je ještě náročnější. A prosila bych, aby v příštích zprávách tato informace byla. Jak dlouho trvají jednotlivá šetření? Já totiž ze své vlastní působnosti, jako zástupkyně veřejného ochránce práv vím, že to je nejvíce bolavé místo. Ta šetření trvají u těch složitých případů rok dva nebo tři. A já to hned doložím. A možná by stálo za to zvažovat, jak tento proces zrychlit, protože než se ten dotyčný dozví o tom nebo dostane tu zprávu a šetření je vyřízeno, tak často už ty možnosti té reálné nápravy v praxi nám bohužel utíkají. Takže to je spíš také pro nás. A možná bych poprosila tedy, aby v příštích zprávách doba toho, jak ta řízení jsou dlouho vyřizována, byla součástí té souhrnné zprávy. Rozdělená také samozřejmě podle toho, zda se jedná o případy, které nedosáhly nápravy, případy, kdy bylo dosaženo nápravy přímo úřadem. No a já mám teď jako takový vlastní případ, který jsem tady chtěla otevřít, protože je to případ, který šetřil veřejný ochránce práv. A týká se obrovského počtu lidí. My jsme včera měli celý balíček návrhů Evropské unie, směrnic, nařízení, návrhů na úmluvy, které se týkaly seniorů. A týkaly se digitální společnosti. Ve všech těch podkladech je jednoznačně deklarováno, že chceme digitální společnost, ale jsou tu lidé, kteří nebudou schopni nebo nemají možnosti a podmínky pro to, aby v této digitální společnosti využívali všech možností, které jim technologie dávají. A nesmíme na ně zapomenout a jejich práva nesmí být tímto postupem nijak omezena. To všechno jsou formulace, které jsme tady deklarovali, ke kterým jsme přijali usnesení, se kterými souhlasíme.
A já jsem se 28. 5. roku 2018, to je před 3 roky, obrátila na tehdy ještě veřejnou ochránkyní práv, paní Šabatovou. A obrátila jsem se na ni tedy před těmi 3 lety, abych tedy požádala o stanovisko postupu firmy ČEZ Prodej, a. s. Dopisem v předstihu informovala zákazníky, že mění ceník a že podle zákona mají ti, kteří využívají jejich služeb a mají s ní smlouvu, tak mohou odstoupit od této smlouvy a mít jinou společnost. Ale v tom krátkém dopise, který měl – já ho tady dokonce mám – takovýto charakter, odkazuje: „Jestli se chcete seznámit s návrhem těch nových podmínek, který bude platit asi za měsíc, tak si to najděte na internetu.“
Já se domnívám, že to je přesně případ toho, jak se nemá postupovat. A proto jsem se obrátila na veřejnou ochránkyni práv s tím, že se domnívám, že dochází k diskriminaci těch lidí, kteří právě ten internet nemají nebo k němu nemají přístup, aby tuto situaci prošetřila.
Veřejná ochránkyně práv se obrátila na firmu ČEZ, obrátila se na ERÚ a jednala s nimi, jakým způsobem tuto situaci vyřeší. S tím, že od počátku názor právníků kanceláře veřejného ochránce práv byl ten, že skutečně toto jednání není souladné a je tu obava z toho, že se jedná o diskriminaci z důvodu věku. Nejenom z důvodu věku, ale i ještě z dalších důvodů, ale hlavně z důvodu věku. Máme samozřejmě seniory v 90, kteří perfektně ovládají IT technologie. Týkalo se to tisíců zákazníků, kteří podepsali smlouvy ručně, to znamená dopisem, nikoliv přes IT technologie. A najednou měli komunikovat a hledat ceníky na internetových stránkách. Já jsem si uvědomila, že znám několik starších dam, starších pánů, kteří přístup k internetu nemají. Říkají – co my s tím teď? No, tak asi nic, musíme přistoupit a nemáme čas a nemáme možnost si to zkontrolovat, protože jak se třeba dostaneme k internetu?
Doba šetření trvala, a teď to řeknu přesně, do března... do března 2021. V březnu 2021 přes několik dopisů korespondenci s kanceláří jsem dostala závěrečné stanovisko. A to závěrečné stanovisko znělo v tom smyslu, že skutečně tedy veřejný ochránce práv se obrátil na ERÚ, ERÚ posoudil situaci, zahájil řízení se společnosti ČEZ Prodej, a. s., dokonce jí uložil pokutu. Ale překvalifikoval takové jednání nikoliv na diskriminační jednání, ale na užití nekalé obchodní praktiky. A že dokonce pro tento případ je to v pořádku. Tak jsem si řekla – výborně, něco jsme udělali skutečně pro naše seniory hlavně, ale nejenom pro ty – pro ty, kteří nemají možnost využívat tyhle IT technologie nebo je z nějakého důvodu využívat prostě i nechtějí. A my jim říkáme ve všech právních předpisech, zákonech a deklaracích, že na to mají právo. Byla jsem spokojena. No, ale ono to bylo trošku jinak. A to mě opravdu překvapilo.
Protože jsem k tomu chtěla vydat obecnou tiskovou zprávu, protože to je základní deklarace, která si myslím, že bude platit i pro jiné společnosti, tak jsem se ještě znovu obrátila na ERÚ. A tam jsem se dozvěděla, že zhruba před rokem, než já jsem dostala tento dopis a vyrozumění od veřejného ochránce práv, tak vydali sice rozhodnutí, ale to rozhodnutí bylo napadeno odvoláním. A ještě v době před odesláním dopisu od kanceláře ombudsmana tento rozklad společnosti ČEZ Prodej a na základě rozkladové komise celé rozhodnutí zrušil. A řekl, že to není žádná nekalá obchodní praktika, že to není žádná diskriminace. A všechno to spadlo. Takže výsledek? Můj podnět byl vyřízen veřejným ochráncem práv jako oprávněný, celá situace byla vyhodnocena jako buď nekalá obchodní praktika, nebo diskriminační jednání, ale ve skutečnosti to dopadlo úplně jinak. Takže já jsem byla mylně informovaná a ještě, řeknu, rok poté, co bylo vydané to původní rozhodnutí, a dokonce poté, co bylo vydané nové rozhodnutí. Přiznám se, že jsem z toho byla – a teď řeknu to slovo, které já používám, ono je takové kulantní – překvapená.
Já se chci zeptat – jakým způsobem chcete řešit, aby k tomu nedocházelo? Jestli v takovém případě zahájíte nové šetření? Protože vaše stanovisko je, vaší kanceláře, že to je diskriminační jednání nebo nekalá obchodní praktika. A to podle principu, že lidé, kteří nemohou nebo mají vážné důvody, že skutečně k IT technologiím nemají přístup, přece nemohou být takto – a teď to řeknu, to slovíčko – diskriminováni nebo omezeni v tom, aby si prověřili, jaké jsou cenové podmínky? A ČEZ s nimi tímto způsobem jedná. Mně to připadá naprosto zásadní. Ta pokuta, která byla původně uložena, byla v řádech statisíců korun. Nemyslím si, že musela být tak vysoká, nejde o tu pokutu, ale jde o ten princip, jak se budeme chovat k těmto lidem v naší společnost, zejména seniorům. Pojďme si říct, že v praxi a fakticky chceme pro ně něco udělat. A že to nejsou jenom prázdné deklarace. O to prosím i kancelář veřejného ochránce práv a pana ombudsmana. Děkuji.
