Vážený pane předsedo Sněmovny, vážená paní ministryně, pane ministře, vážené poslankyně a poslanci, dovolte mi prosím, abych vyjádřil své nesouhlasné stanovisko jak se senátní verzí, tak i se sněmovní verzí předloženého návrhu zákona o pedagogických pracovnících.

Předně bych chtěl říci, že senátní verze odstraňuje některé víceméně formální legislativní nedostatky parlamentního návrhu zákona. Ale základní problémy, na které jsem kolegy ze Sněmovny upozorňoval a které byly navázány na řadu pozměňovacích návrhů sněmovního tisku, tam bohužel zůstaly. Nejprve bych chtěl konstatovat, což zřejmě řekne i paní ministryně, že koalice plní a v tuto chvíli již splnila prohlášení vlády v oblasti navýšení platů pro učitele, kde je veřejně uvedeno, že cituji: vláda prosadí více peněz do školství tak, aby platy učitelů na konci volebního období v roce 2021 se dostaly minimálně na 150 % jejich stávající výše, což bylo splněno. Průměrný plat učitele je téměř 46 000 Kč. Zde kladu důraz na slovo průměrný.

A nyní několik poznámek a názorů k senátní vratce. Podle mě přijetí uvedeného senátního návrhu zákona v praxi může vést ke snížení stávající kvality přípravy pedagogů. A vysvětlím proč. Dříve, to jest v platném zákoně, šlo o zajištění kvalitních odborníků na konkrétní pracovní místo. Dnes, to jest v návrhu předloženého zákona, jde spíše o obsazení škatulky za každou cenu bez ohledu na pedagogickou kvalifikaci a kvalitu učitele. Vždy jsem veřejně podporoval dlouhodobý záměr posílit postavení ředitele školy jako manažera, především v oblasti řízení lidí a pedagogického procesu a záměr zvýšení odborníků z praxe do výuky. Samozřejmě máme také zájem o řešení palčivého problému nedostatku učitelů odborného výcviku ve středním odborném vzdělávání. V případě přijetí senátní vratky však tyto cíle zůstanou z větší části nenaplněny.

Podívejme se například na finanční toky. Tím, že v návrhu všechny finanční prostředky jsou určeny pouze do tarifů a odměny zůstávají zcela bokem, ředitel, jehož manažerskou roli chceme posílit, bude v roli pošťáka, který přenese finance z kraje, popřípadě z ministerstva jako automat na učitele. A to si myslím, že rozhodně posílení role ředitele jako manažera k tomu nepřispívá. A ne všichni učitelé jsou samozřejmě kvalitní. Stačí se podívat do závěrečné zprávy české inspekce nebo si promluvit se studenty nebo s rodiči. Navýšení platů navíc není všespásné. Setkáme se s konkrétními případy, kdy kvalitní, mladí, nadšení učitelé jdou po roce či po několika rocích bez ohledu na navýšení jejich mzdy mimo obor otráveni stávajícím stavem. Když se snažíte dát do učení vše a nakonec máte na výplatnici stejně jako kolega, který práci flinká, je to frustrující.

Pirátský pozměňovací návrh, který byl již přijat ve Sněmovně a v Senátu doznal dalších úprav, mne bohužel utvrzuje v názoru, že piráti mají pouze verbální zájem o zvýšení kompetencí a manažerských pravomocí ředitele, ale ve skutečnosti jim jde pouze o zvyšování tarifu bez pojistky, která by zajistila kvalitu učitelů a jejich výuky. Proč? Na to si pár měsíců před volbami lehce odpoví každý sám.

V případě přijetí této novely zákona o pedagogických pracovnících dostane kvalita výuky na středních školách další políček do tváře. Mám na mysli možnost střílet (?) jeho moratoria do vzdělání lidí mimo pedagogické obory. Je zde riziko zneužití tohoto návrhu, který umožňuje některým ředitelům zaměstnávat kamarády a známé tak, že jim budou po třech letech obnovovat pracovní poměr, případně si budou tyto nedovzdělané pedagogy mezi sebou vyměňovat.

Tato novela se snaží řešit nedostatek pedagogů v některých regionech, a podle mého názoru špatně. Nejde o pouhé doplnění tabulek a stavů. Jde o to, aby naše děti dostaly co nejlepší vzdělání od skutečných odborníků. Díky úpravě obsažené v § 7a a v § 22 mohou absolventi neučitelských magisterských oborů působících na školách středních a druhého stupně základních škol získat plnou kvalifikaci nikoli jen na vysokých školách. Toto vzdělání může kromě vysoké školy poskytovat jakákoli komerční firma nebo nezisková organizace. A to si myslím, že je dost důležité. My pouštíme v podstatě do vzdělání komerční firmy anebo neziskovky.

Tím umožníme, aby pedagogicky nekvalifikovaný odborník získal kvalifikaci, nikoliv vystudování doplňujícího pedagogického minima v rozsahu 250 hodin, které v současnosti zajišťují vysoké školy. Nově bude k získání stejné kvalifikaci učitele stačit studium pedagogiky, které má pouze 120 hodin, z toho praxe je pouhých 5 hodin, a které bude moci nabízet jakákoliv neziskovka nebo komerční firma. V důsledku toho přestane být zájem o kvalitní 250hodinové univerzitní kurzy doplňkového pedagogického studia, protože jsou dvakrát delší, tudíž náročnější a taky dražší, a bude problém s garancí minimální kvality těchto kurzů od těch soukromých firem. Ředitel pak může odklánět státní finanční prostředky určené na zvýšení kvalifikace technicky nebo přírodovědecky vystudovaného vysokoškoláka bez pedagogické kvalifikace na spřátelenou neziskovku, kterou si může zřídit kdokoli. Kvalitu akreditačních procesů nechci dál rozebírat, omezím se jen na konstatování, že i samo Ministerstvo školství připouští, že se jedná o víceméně formální proces.

Jak jsem již uvedl, hlavním nedostatkem návrhu je, že neobsahuje pojistky proti možnému zneužití. Novela umožní ředitelům škol, aby uznali kvalifikace učitelů lidem, kteří ji ve skutečnosti nemají. Rodič se tak ani nedozví, že jeho dítě učí člověk bez pedagogického vzdělání, protože bude z hlediska legislativního oficiálně považován za kvalifikovaného učitele. Tak jak jsem řekl, návrhu chybí pojistky, které by zabránily třeba tomu, aby vystudovaný architekt učil češtinu nebo politolog matematiku. Amatér bez pedagogického vzdělání může při výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, jako jsou například žáci s autismem, lehkým mentálním postižením nebo dyslexií napáchat nenapravitelné škody. Tak kritizují novelu speciální pedagogové. Podle novely bude moci ředitel školy uznat pracovníkům bez pedagogického vzdělání kvalifikaci na tři roky. Chybí ale pojistka, která by zabránila řetězení těchto tříletých výjimek do nekonečna. A vzpomeňme si na nedávno asi před čtyřmi lety zde ve Sněmovně proběhlé diskuze nad manažerskými a právními programy typu MBA, LLM, MPA apod., které dříve byly akreditovány mezinárodně akceptovanou zahraniční univerzitou, která pak mohla samozřejmě provozovat mezinárodní studia. České instituce ovšem, nejčastěji to byly univerzity, mohly na základě tzv. validace uskutečňovat tyto mezinárodní programy i na území České republiky. Lobbováním některých organizací a univerzitních součástí se do novely vysokoškolského zákona dostala věta, podle níž může akreditaci poskytovat v podstatě jakákoliv manažerská vzdělávací instituce, nejenom ta vysoká škola, která má validaci od renomované univerzity. A dnes máme nositelů MBA, MPA, LLM a já nevím, čeho dalšího, i mezi lidmi tady v tomto sále hodně, jsou to lidé, kteří neudělali uvedené studium na kvalitní instituci, ale ve vzdělávacím středisku v nějaké horní dolní vísce třeba na jižní Moravě. Konkrétních případů bych mohl uvést dost. A tak budeme mít nejenom nositele MBA studií, na kterých je nejcennější pouze jejich vizitka, ale bohužel také učitele, které budeme mít ve dvou kategoriích - jedny řádně vystudované na vysoké škole a druhé, kteří ji získají prostřednictvím rychlostudia organizovaného pochybnými neziskovkami, popřípadě komerčními firmami. A toto, vážení kolegové a kolegyně, chceme?

V případě přijetí senátní vratky návrhu zákona se schválením ředitele se adept na doplňující pedagogické vzdělání může donekonečna dovzdělávat a ředitel mu po třech letech obnoví pracovní smlouvu. Případně vysokoškolák, který nemá pedagogické vzdělání, ale odborné či technické či přírodovědecké vzdělání, pak může přejít na jinou základní či střední školu a zde si vše zopakuje.

Chtěl bych ale upozornit na obrovský rozdíl mezi falešnými MBA manažery a nedodělaným amatérským učitelem. Takového manažera si pečlivá firma jistě nemusí vzít, zůstane mu pouze ta vizitka, kterou může případně okouzlovat nebo, chcete-li, oblbovat okolí. Toto je problém individuální firmy, která přijme, či odmítne službu takto vzdělaného manažera a rodič mnohdy ani nebude vědět o tom, že jeho dítě je vyučováno nekvalitním učitelem, protože z hlediska případně přijatého zákona bude tento amatér vzdělaný obdobnými experty z nějaké neziskovky oficiálně považován za kvalifikovaného učitele. Stát by pak posvětil nekvalitu a my při tom, poslanci, ještě budeme svítit.

Další problém tohoto návrhu spočívá v otevírání nůžek mezi platy v regionálním školství a platy na vysokých školách. Autonomie vysokých škol ale neznamená, že stát se nebude věnovat platové politice vysokých škol. Ani jedna univerzita na světě včetně amerických není schopna si dlouhodobě hradit provozní náklady pouze prodejem vědeckovýzkumných aktivit, a to se samozřejmě týká o to víc i středoevropských univerzit. Jestliže za ministryně Valachové v letech 2015 - 2017 bylo investováno do regionálního základního školství - samozřejmě nejenom do platů, ale i do jiných aktivit, jako byla například populární inkluze - řádově víc než 10 miliard korun, pak do navýšení mezd na vysoké školy bylo investováno výrazně méně finančních prostředků v řádu nižších jednotek miliard korun pro několik desítek vysokých škol. Posvěcením tarifního automatu prosazovaného Piráty, který bude plošně navyšovat platy v regionálním školství, se nůžky budou dále rozevírat. Můžeme se tak velmi brzy dočkat personální krize na vysokých školách, zejména na úrovni odborných asistentů.

Závěrem mi dovolte, vážené kolegyně a kolegové, krátké zamyšlení. Co se stane, pokud nebude přijata senátní vratka, popřípadě poslanecká úprava, která výrazně změnila původní vládní návrh? Na to mám odpověď jednoduchou - nic. Na školách jen zůstanou učitelé, u kterých neexistují pochyby o jejich způsobilosti učit, nedojde k rozvratu financování vysokých škol, a to dobré, co bylo v novele, se díky bohaté diskuzi k tomuto návrhu zákona prostě propíše do ministerských vyhlášek. Mám zde na mysli zejména zakotvení pozice třídního učitele a jeho činnosti s garantováním vyššího příplatku.

Z toho, co jsem řekl, je zřejmé, vážené kolegyně a kolegové, že nepodpořím ani senátní vratku ani poslaneckou iniciativu z řad opozice, zejména Pirátů, velmi deformovanou parlamentní verzi původního vládního návrhu. Děkuji vám za pozornost. (Ozývá se potlesk.)