Dobrý den, děkuji za slovo, pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, tady už toho hodně zaznělo, musím říct, že všechno, co jsem chtěl říct, mi vzala paní místopředsedkyně, senátorka Seitlová, která to řekla určitě lépe, než bych to řekl já.
Osobně jsem rád, že máme na stole tu invazní novelu, protože, jak už bylo řečeno, měla být implementována někdy zkraje roku 2016, legislativní rámec bezesporu chyběl. Nepůvodní invazní druhy způsobují obrovské škody na biodiverzitě, na ekosystémech, a tím pádem ovlivňují ekonomiku a celou lidskou společnost.
Šíření druhů samozřejmě souvisí s globalizací, především s chovem a pěstováním, v té souvislosti se jedná o úniky nebo úmyslné vypuštění do volné přírody. Pan ministr tady zmínil, že se jedná asi o 60 druhů, já mám seznam, který čítá na 150 druhů. Byly tady také zmíněny některé druhy, které se dotýkají ČR, ale zapomíná se trošku na jeden druh, který už je tady s námi staletí, rozhodně to není původní druh, se kterým bojujeme, stojí to obrovské prostředky, který se k nám dostal z daleké jihovýchodní Asie, odtamtud občas špatné věci chodí, a to je potkan. S tím se nedokážeme už nikdy vyrovnat. Je možné tu populaci jenom nějakým způsobem tlumit.
EU uvádí, že roční náklady v přepočtu na boj s invazivními druhy jsou zhruba ve výši v přepočtu 300 miliard korun, což je obrovské číslo. To je potřeba si uvědomit. Proto jsem rád, že to máme na stole, máme nějaká legislativní pravidla, i když ten zákon určitě není bez chyb. Podařilo se tam dostat některé věci, o kterých jste tady hovořil, jako centrální veřejný registr, jsou tam umožněny některé managementové zásahy v chráněných územích, jako je třeba vypalování a podobně, což jsou určitě pro mě pozitivní věci.
S čím nemůžu souhlasit, to je samozřejmě ten přílepek, ohledně té novely zákona o myslivosti v rámci toho lesního zákona z roku 2019, o tom už tady bylo řečeno mnoho. Já se připojuji k tomu podpořit tu novelu, tedy ten pozměňovací návrh, který přišel z garančního výboru, protože to je z mého pohledu jediné možné řešení. To je skutečně přílepek, co tam dodal pan poslanec Dolínek, nebo další, nevím přesně, nesouvisí to s tím. Tuto záležitost musí řešit jednoznačně myslivecký zákon, o tom tady už padlo hodně slov. Pokud chceme mít druhově pestré a stabilní lesy, potřebujeme snížit počty spárkaté zvěře. To je nesporné. Ministerstvo zemědělství slibuje změnu už 10 let a nic se neděje. To, že jsme brali lesy jako továrnu na dřevo, to je holý fakt. Potom se nemůžeme divit, že ty lesy jsou nestabilní, že podlehnou kůrovcové kalamitě, že podlehnou přírodním katastrofám. Je potřeba mít druhově pestré lesy, s převahou listnáčů, různověké. To jsou základní věci.
V tomto smyslu na nás na všechny apeluje i vědecká, akademická obec, protože ti už vlastně prosadili v tom roce 2019 tu změnu. Chtěli tu změnu už v 90. letech, kdyby to bylo vyslyšeno, tak už dnes jsme s těmi lesy mnohem dál a nemáme je v takovém katastrofálním stavu. Jsem zvědav, až ty obrovské holiny obrostou mlázím, jak se tam bude plnit plán lovu. To bude skoro nemožné, tam něco odlovit. Já jsem skládal zkoušky myslivosti někdy v roce 1980, takže taky už něco o tom malinko vím.
Nepodpořím určitě ten návrh z dílny kolegy, prostřednictvím předsedajícího, z dílny kolegy Nytry a dalších, a to z toho důvodu, že tam skutečně, jak už řekla paní senátorka Seitlová, tam se ztrácí to hlavní, a to je vypracování těch posudků, pokud nefunguje to, co teď už desetiletí nefungovalo, to znamená, že plán lovu si stanovuje to myslivecké sdružení, ale ti si to stanovují špatně, protože jinak bychom nedostali se do těch stavů, do kterých jsme se dostali. Ten návrh pozměňovací to ruší v celém rozsahu. To je špatně. Takže tolik asi ode mě. Děkuji.
