Děkuji za slovo, pane předsedo. Já teďka se tedy budu do většího detailu zabývat těmi ekonomickými aspekty samotného projektu. A zkusím vysvětlit vlastně, co bych potom rád navrhoval v podrobné rozpravě. A navazuji na usnesení naší stálé komise pro dohled. Já začnu vlastně, bude to asi 5 oblastí, které krátce shrnu. První bude oblast toho zákona lex Dukovany. Pak se budu krátce zabývat těmi novými technologiemi, o kterých se tady už jakoby nějaká debata vedla. Pak cenovými aspekty, dopady na spotřebitele. A tou poslední bude ten geopolitický vliv, který tady všichni řešíme. K té první věci, já to zopakuji, říkal jsem to, kdekoliv jsme vystupovali na komisi na výborech. Podle mého názoru to je lex Dukovany. Není to zkrátka obecný zákon, který by fungoval pro nějakou část tady energie. A je to jednoduché. Pouze z časového hlediska, pokud ten zákon neschválíme, tak ten projekt Dukovan zkrátka nebude. Nebude bez tohohle zákona, takže vlastně ten zákon se dělá primárně pro to, aby ten zákon mohl vzniknout. I to, že vlastně ta smlouva, která byla uzavřená mezi státem a společností ČEZ a její dceřinou společností tomu nasvědčuje. Je to vlastně ještě druhý aspekt, který tady máme. Pokud by to nebyl lex Dukovany, tak máme tady tisk, který tady bude příští plénum naše, a to je právě ten zákon POZE – o podporovaných obnovitelných zdrojích, kde by toto de facto mělo být, pokud by to nebyla nějaká speciální věc. A to nemyslím nějak negativně. Já to pouze konstatuji. Tak to zkrátka je. Nicméně z pohledu legislativní techniky jsem pochopil, že to není úplně správně. Já tady právě zmíním tu věc, kterou jsem už říkal. Ten zákon má nějaký limit 100 megawatt pro ten jaderný zdroj. Proběhly na tom debaty na všech výborech, na kterých jsem byl. Já bych tady možná i pak požádal pana vicepremiéra, on to řekl dobře – ty malé jaderné zdroje, ty mikro a malé reaktory, to není věc, která je konkurenční. To je věc, která půjde vedle, bude se to doplňovat. Ty velké zdroje mají výhodu stability, já s tím také souhlasím, že opravdu v té síti potřebujeme stabilní zdroj. Otázka jaký a co bude za 20 let nikdo nevíme, ale ty malé modulární reaktory jsou zase na druhou stranu flexibilní. A podle informací, které mám já, ekonomicky jsou výhodnější. Jo, neznamená to, že čím větší elektrárna, tím nakonec ty náklady se rozpustí a bude to levnější. Tak to zkrátka není. A já jsem potkal s několika odborníky na ty malé zdroje, jaderné a modulární, u nás, tady z ČR. A oni mi říkali – my tomu vlastně moc nerozumíme. Tady tedy půjde takové veliké množství peněz do jednoho velkého projektu, ale necítil jsem z jejich jako slov, že by byla velká podpora, hlavně finanční, tomu rozvoji, výzkumu a vývoji v této oblasti. A tady bych chtěl pana ministra nebo vicepremiéra požádat, aby vláda tady v této části, kdyby mohla trochu zabrat. My jsme se tam dopočítali k nějakým 250 milionům korunám ročně, kdyby se investovaly do těchto nových technologií a vývoje u nás, budeme na špičce. Minimálně v Evropě. To tady zkrátka neprobíhá. A když tady se bavíme o projektech, které jsou na 80 90 let, když to tady počítám, co tady se vlastně dneska schvaluje, tak proč ty druhé věci, které mohou být vedle a můžeme v nich být špičkoví, nejsou tak podporované, jak by měly být? Takže bych chtěl jenom požádat pana vicepremiéra, vím, že nějaké věci vláda dělá, většinou je to spíš na papíře, ale i ty peníze jsou potřeba. A když já porovnám 250 milionů ročně a tady jestli to bude 162 miliard nebo 400, to ještě uvidíme, tak mi to připadá veliký nepoměr. Takže já doufám, že určitě pan vicepremiér se na to ještě podívá. I když uvidíme, jak bude fungovat nová vláda v této oblasti. Nicméně z tohoto důvodu budu navrhovat ten limit 100 megawatt z toho zákona odstranit. A je to právě z toho důvodu, aby vláda měla tu možnost, abychom se opřeli do toho, abychom byli lídrem na světové úrovni. Nějaké projekty tady probíhají, ale pořád jsme tady opravdu pod tlakem toho, že ty peníze tady na to nejsou.

Druhá věc, která tady padla, a ta se týká té ekonomické, vlastně už de facto třetí, já to spojil, té ekonomiky samotné. Vám všem jsem posílal pozměňovací návrh s nějakým odůvodněním, snažil jsem se být hodně detailní. Nebudu to celé číst a opakovat, to by bylo na dlouho. Jenom pro mě, tady padlo od pana vicepremiéra, mě to vždycky mrzí, když pak tady to probíhá do takového jako trochu šťouchání – slova jako „megasocialismus“, když navrhneme stropy, které de facto jsem s kolegy tady navrhl já, s paní senátorkou Dernerovou, Seitlovou, dalšími kolegy, s panem Bekem. My, pane vicepremiére, nejsme megasocialisti. My chceme pouze řádně spravovat veřejné výdaje státu a občanů. A já si myslím, že není možné říkat to, že nelze ty ceny zafixovat. V obnovitelných zdrojích v tom druhém zákoně ty stropy jsou. Budete teďka je upravovat, budete je měnit. Takže to jako není pravda, že to nelze. Akorát ten projekt je dlouhý, to je pravda. Nicméně, jak jsem už zmínil, vy jste si na vládě zkrátka schválili finanční model nebo model financování toho projektu, který vláda posvětila. A díky tomu modelu, který máte i s ČEZ prodiskutovaný, a ptal jsem se všech lidí, které jsem potkal – pana Beneše, pana Cyraniho, vaše pana náměstka Ehlera, je ten model opravdu jakoby de facto pouze nějaké vodítko, nebo opravdu ty částky budou dosaženy? Všichni mi potvrdili, že to tak bude. Takže pokud oni říkali něco jiného a vy říkáte nyní, že to tak nebude – „fair enough“. Řekněme, nebude to stát 162 miliard, nebudou ty výkopní ceny nějaké, ale bude to třeba půl bilionu. Já budu rád, když to tady uslyším, ať to slyší i voliči, ať to slyšíme my, ať to slyší kdokoliv, kdo tady vlastně má v tuto chvíli o to zájem to slyšet. Já budu moc rád. Ale zatím nikde to tady nepadlo. A všichni mi dali garance na to, že to tu částku nepřekročí. Proto se snažím o to, abychom my měli pod parlamentní kontrolou to, aby ty náklady neujely do nějakých astronomických částek. Je pravda, že v jiných státech, kde se staví nové velké jaderné zdroje, tak ty projekty nakonec dopadnou několikanásobně nebo o velká procenta násobně dráž. A když ty částky porovnám, tak si myslím, že u nás by to také tak mohlo být, ale já to nechci. Velice krátce k tomu schválenému vládnímu materiálu, ze kterého já jsem pak vyšel a udělal pozměňovací návrh. Pouze jsem vaše čísla, vámi schválená a ČEZ, dal do zákona. Zmíním jen jednu věc – v těch číslech máte vždycky nějaké rozmezí od do. Mluví se o výkupní realizační ceně. Je škálovaná podle let, kdy ta smlouva bude uzavřená se společností ČEZ, kdy jim budeme garantovat tu výkupní cenu. Od 30 do 60 let jsou tam nějaké hodnoty. Dejme tomu při 30leté smlouvě bude to 60-70 euro za MWh. A já už tam, ale v tomhle tom ten rozdíl, to je nějakých 16 % toho, že máte možnost variance mít tuto zakázku na 162 miliard korun, náklady na výstavbu té elektrárny, plus další náklady, které budou točené, které se pak dostanou zpátky v garantované ceně. Ale může to být až nějakých 187 miliard. Takže opravdu tam ta vata, ten prostor pro to soutěžení, tam zkrátka podle mě je. A to v tom, a to máte dobře zpracováno. Já jsem ho četl, já vládu chválím, že takový ekonomický model máme, ale my se bavíme o tom přece, to to musí tomu ČEZ vyjít, to je ekonomická nějaká logika. A když mu to nevyjde, no tak to zaplatí stát, to jsme se dozvěděli. Tak to je ve smlouvách. Tak to říkám, že tedy nakonec stát ponese nějaké vícenáklady, pokud to ČEZ nedokáže nějakou formou dobře uřídit. Nechci tady kopat do ČEZ, ale na druhou stranu víme, jak ČEZ některé projekty, například na Balkáně, jak nám dopadly. Mohu zmínit teďka Bulharsko. Byl jsem tam, když to vidím tam, to je od 2 do 8 miliard ztráta. Albánie, taky 8 miliard.

Jako opravdu, můžeme se bavit o velkých projektech, které tady byly, že bych měl velkou důvěru a jistotu v management ČEZ, že oni budou takoví hospodáři, že to na 100 % ušetří, aby ČR neprodělala, je to byznys, cokoli oni natočí navíc, nám naúčtují. Tak to bude.

Vzhledem k tomu, že ta smlouva už je uzavřená, jestli jste ji někdo četl, veškerá rizika nese stát, cokoli se stane, dokonce když dnes neschválíme tento zákon, tak se může ten projekt předávat státu a stát musí zaplatit ČEZ za to. Já už se těším na to, až tu částku uvidím, no, moc se na ni netěším... Ta částka může být různá. Bohužel to je tak, že stát nemůže mít nad tou korporací zásadní kontrolu. Sice máte lidi v dozorčích orgánech, ale ti neznají ten projekt do detailu. Takže bohužel ty negativní ekonomické dopady tady jsou extrémní. Když se budu bavit o tom stropu, který jsem tady navrhl, já jsem se bavil s panem náměstkem o tom, jaký by byl pro vás přijatelný strop. Tady ta nejvyšší částka vychází nějakých 1800 korun plus minus. Mně bylo komunikováno, že pro MPO je to částka 4500 korun, že to je stejná částka jako v zákoně o obnovitelných zdrojích, 2,5krát vyšší částka, než si vláda schválila ve svém modelu financování, díky kterému poskytne ČEZ bezúročnou půjčku, kterou zaplatíme my daňoví poplatníci na státní dluhové službě. To jsou miliardy korun. Ten model musí zkrátka vyjít. Už jenom tímto návrhem vlády nebo ministerstva, to je ten nižší, ten druhý tady ani nebudu zmiňovat, tak už bychom byli na cenách ne 162 miliard, ale 400 miliard, jako že to by mohl být strop toho tendru, aby nám to vyšlo.

Buď to chci tady slyšet na rovinu od pana vicepremiéra, jestli můžu, počítáte s tím, že to bude stát 400 miliard, nebo ten váš model není opravdu podvod a ty částky jsou dobře spočítány? Řekli mi to všichni, ještě jednou řeknu, z ČEZ i z ministerstva.

Takže jenom proto je ten návrh tak stanoven, že pro jednotlivé časové úseky výkupní smlouvy je garantovaná nějaká částka, jenom krátce, ta částka, vyšel jsem z vašich čísel, je to indexováno, takže to není megasocialismus, opravdu nejsem megasocialista, je to, jak tady říkáte, nejsme, ani já ani paní kolegyně Dernerová, Seitlová, pan Bek, pan Hilšer, pan kolega Orel, pan kolega Smoljak... Chceme pouze mít řádnou správu a dohled.

K tomu dalšímu argumentu, že pokud bychom tyto stropy do toho zákona dali, jako že jsou i v tom druhém zákoně, jsou, je to standardní, je to projekt zkrátka, musí to ekonomicky vyjít, že ten projekt zablokujeme, protože by pak to nešlo udělat. Není to pravda. To je pouze pojistka toho, že kdyby náhodou to ujelo do nějakých výšin, které jsou opravdu šílené, může se to stát, tak bude parlamentní kontrola, tak ten zákon sem přijde znovu, tady proběhne debata o tom, ano, je to logické, tak jste nezvládli projekt, bude dražší, ať to tady probereme společně, jak my, tak v dolní komoře kolegové, ať je to zkrátka odsouhlasené. Opravdu, přece tady se hází desítkami miliard korun, já chápu, že v dnešním schodku státního rozpočtu už je to asi normální, před pár lety nebylo, ale toto připustit... Já pro to hlasovat v této podobě ani nemůžu, protože až za 15 let přijdeme s tím, že ten projekt bude 400 mld., nebo 200, nebo 300, já jsem tady u toho byl a nic jsem pro to neudělal.

Co se týká těch cenových stropů, jsou strukturovány přesně podle čísel ministerstva, je tam indexace 2%, která je i v zákoně o POZE, která je i cílena ČNB, takže ten projekt by měl vyjít. Na druhou stranu si myslím, že naopak ten ČEZ to musí mít spočítané tak, aby se do těch čísel trefil, jinak by ten projekt nemohl vůbec ani zvednout... Není možné říkat, že ty stropy, když nebudou, že to nedopadne. Pak už to není business case, pak už je to politické stavení něčeho, za jakoukoliv cenu, já budu rád, když to uslyším, pak se o tom můžeme bavit v této rovině.

Pak tam mám pozměňovací návrh, který se týká způsobu úhrady ze strany spotřebitelů, jenom velice krátce, jde o to, že v tomto návrhu zákona je to strukturováno přes tzv. jističe, když to velice zjednoduším, abych tady nešel do velkého detailu, to znamená, že pokud budete platit potom ten příspěvek, tak to bude na základě nějakého výkonu nebo příkonu toho jističe, ti, kteří dnes mají třeba nějaké nemovitosti typu chalupa, já nevím, garáž, cokoliv, co moc nevyužívají, pořád platí, je to pro ně méně výhodné. Proběhla debata, že toto nejde, protože máme nějakou notifikaci, není to pravda, ověřil jsem si to. V zákoně o POZE. Tato možnost tam je. Vedle možnosti ne pouze spotřebiče, ale samotné spotřeby. Notifikace bude k tomuto zákonu separátní. Takže to také možné je.

Velice krátce, nechci jít teď asi do velkého detailu. Myslím, že pan vicepremiér pak bude asi nějakou formou reagovat, ale když to shrnu, nedat tam dneska ty stropy znamená, že říkáme, má tato vláda, budoucí vláda bianco šek na to, aby v roce 2024 uzavřela smlouvu o výkupu s dceřinou společností ČEZ, pokud do té doby se něco nestane, a ta cena může být taková, že to zaplatí daňový poplatník a může být extrémně vysoká. Není důvod, pokud vláda si je jistá tím, že ten projekt má ekonomickou návratnost, je si jistá svými čísly, není důvod, aby se vůbec komunikovalo, že tyto stropové hodnoty, které jsou, které jsou nadhodnocené, ještě v nějakém limitu by nebyly funkční.

Poslední věc, kterou zmíním, to je ten geopolitický rozměr. Já do toho nechci zasahovat, kolegové se tomu hodně věnovali. Jenom řeknu svůj názor. Myslím si, to jsem probíral i s panem Benešem, myslím, že v tuto chvíli je asi málo pravděpodobné, že by se nám Rusko nebo Čína do tohoto aktuálního tendru dostaly. Jestli to chápu dobře, pan vicepremiér poslal dotazník, který je asi o ničem, ale je poslaný. Asi by bylo divné, kdyby nakonec bez dotazníku Rusko nebo Čína se dostaly do tendru samotného. Takže je to riziko potenciální, kdyby ten tendr byl vypisován znova opakovaně. Pro tyto potřeby chápu tu geopolitickou pojistku. Nicméně když se podívám na ten text, který tady máme, toho samotného znění, toho pozměňovacího návrhu, který jsem připodepsal, já ho nechci bojkotovat. Zkrátka jedna paní poslankyně byla aktivní, napsala ho, já to beru jako takové trochu šidítko, abychom si byli jisti tím, že jsme něco udělali pro tu geopolitiku. Za mě.

Správné řešení by bylo, když jsme tady byli s panem vicepremiérem, projednávali jsme zákon o strategických investicích, my jsme tady měli pozměňovací návrh pana Goláně a můj, který se zabýval prověřováním těch firem podle bezpečnostních pravidel NATO, to bohužel neprošlo, to bylo správné řešení.

Nicméně § 2 písm. a), je tady zmíněno, že budou moct dodávat pouze dodavatelé, kteří přistoupili k dohodě o vládních zakázkách. Dohoda WTO. Když se podíváte na stránky WTO, tak jakoby... Rusko a Čína nejsou přímo členy této dohody, ale jsou pozorovatelé. Ale nejsou pouze pozorovatelé, jsou i přistupující. To znamená, že v tuto chvíli usilují o to, aby přijaly tyto závazky. To se může stát v nějaké krátké době. Takže pokud nějaký nový tendr bude za rok, oni to třeba stihnou, tak už tam to Rusko a Čína stejně podle toho paragrafu budou. Jenom pro mě ta první část, která tady vlastně je, je pro lepší pocit, ale vlastně to nic moc neřeší.

Druhá věc, kterou zmíním, opět poprosím pana vicepremiéra, aby s tím něco udělal, bavíme se o budoucnosti, že nechceme ruský vliv a čínský vliv, kdo ho chce a nechce atd. To jsme se bavili opět s panem Benešem, on to sám krásně popsal, představte si, že my řešíme, co bude, ale my tady ten ruský vliv máme. A nikdo to neřeší. Já jsem si na internetu dohledal, že na přípravě toho projektu se podílela dceřiná společnost ČEZ, ÚJV Řež, jedna z jejích součástí, když jsme se koukali na vlastnickou strukturu této společnosti, tak co nám z toho vyplynulo... Tuto společnost vlastní z 52 % společnost ČEZ, a.s., z 27,77 % společnost Slovenské elektrárny, a.s., kde nakonec v konečné fázi skutečným majitelem je holding EPH, už to je pro mě zajímavá věc, ale dobře, tady asi nemáme konkurenci, tady spíš spolupracujeme, 17,39 % vlastní společnost Škoda JS a.s. Tato společnost je na sankčním seznamu americkém a má zákaz obchodovat s Amerikou, protože jejím skutečným vlastníkem je Gazprombank, to znamená, tato společnost, která je spoluovládající osobou, to jsem také ověřoval, na valných hromadách nehlasovala nikdy proti majoritnímu akcionáři, na některých se zdržela, na některých ani nebyla, ale na některých hlasovala i stejně. To je definice spoluovládání, protože jednají ve shodě. Takže projekt Dukovany, který máme čistý od Rusáků, já se omlouvám, tak nám ho tady předkládá společnost, která je v konečné fázi na sankčním seznamu, její majitel, a spolupracuje s Rusy. Tady bych možná poprosil od pana vicepremiéra, aby to řešil proaktivně, i když chápu, že tady skutečně výkon valné hromady vykonává ministerstvo financí, ale je to mezinárodní ostuda. Je to mezinárodní ostuda pro nás pro všechny. Asi to nebude lehké řešení, ale já bych sám chtěl, aby toto bylo řešeno promptně, takzvaně ASAP, as soon as possible. Protože pokud my se tady pak bavíme o tom, že se toho bojíme, ale na druhou stranu máme tady společnost, která na tom projektu bude dál pokračovat, bude v něm zapojená, je spoluovládaná tady ruskými, de facto konečnými majiteli, kteří jsou na sankčním seznamu, tak je to celé fraška. Takže jenom z tohoto pohledu říkám, tady si říkáme, jak kolegové ze sněmovny vyřešili ruský vliv... Vyřešili jsme, já to řeknu na rovinu, ne, neřeknu to, explicitně, nevyřešili jsme skoro nic. My tady ten ruský vliv máme. Za cenu toho, že tady budeme mít nějakou pojistku, kterou já vnímám jako šidítko, možná pak mediální PR pro nějakého poslance nebo poslankyni, když to vyjde, za to pro tuto snahu a možnost ochránit veřejné rozpočty v řádech desítek až stovek miliard korun, to mi připadá opravdu velice laciné.

A ještě jedna věc. Já nejsem ten, který by říkal, ten projekt, ať nejde dál, ale pokud má jít, já bych byl rád, aby se tady řešily i ty malé, modulární, mikromodulární zdroje, které, u nás se na to kašle, tak aby společně tyto dvě technologie, pokud to pojede, já už s tím nic neudělám, ale abychom tady my v tuto chvíli a já osobně nehlasoval o něčem, co se stalo třeba v minulosti v oblasti solárů, to znamená, abychom potom nesplakali nad výdělkem za pár let, že budeme doplácet ze státního rozpočtu na předražený projekt, který se může zpozdit, může být vytendrován různě, s tím, že dnes nám vláda říká, že to je všechno v pořádku.

To bylo za mě asi velice krátce ke všem těm oblastem, zmíním ještě jednu věc. To, jak tady padá, že nelze dát stropy, to je zkrátka nesmysl. Jakýkoli řádný hospodář, je tady hodně starostů, myslím, že vypisujete zakázky, tak přece víte, jaký máte finanční strop.

Máte rozpočtáře, víte, kolik máte v rozpočtu, pokud do té zakázky přímo i dáte přidanou hodnotu, tak to vypíšu znova... Druhá věc je, ono to může i motivační, pokud tady pan vicepremiér mluví o hodnotě 162 mld., reálně to je až 187 mld., to tady můžu říct takhle na steno, tak už ten dodavatel ví, že když půjde přes, tak ten projekt bude pro nás už velký problém, když ho tady budeme projednávat v Senátu a ve sněmovně. Takže i to je mentální věc, která nám může nějakou formou tlačit pod tyto stropové hranice, aby to neuteklo...

Ještě tu zmíním jednu věc, kolegové ve sněmovně tam načítali také nějaké stropy, tady je opravdu férové, to, co načítali, nebylo indexováno, to znamená, že pak by to bylo opravdu tak, že ten projekt by nebyl zrealizovatelný.

Za mě to je asi krátce shrnuto v kostce, budou tři pozměňovací návrhy, děkuji všem, kdo je podpořili, prosím vás, ještě se nad tím jednou zamyslete, abychom tady nějakým protiruským šidítkem, které je úplně o ničem, i když jsem ho podepsal, aby byli kolegové ve sněmovně spokojeni, v tomto budu hodný, abychom díky tomuto tady nedali bianco šek někomu, nevím, kdo bude na MPO sedět za ty tři roky, až ten podpis tam bude dávat na tu smlouvu, abychom nedali bianco šek na to, že to bude předražené a že to zaplatí v konečné fázi občané, a budou to platit 30 až 60 let. Jde o miliardy korun, desítky miliard.

Děkuji za pozornost.