Předstupuji před vás s tím, že jsem netušila, jakým problémem může být můj malý, drobný, podle mě zcela jasný pozměňovací návrh, který jsem předložila. Ale byl předmětem poměrně rozsáhlé debaty na výboru, kdy nadále ministerstvo, jeho zástupci s tímto návrhem nesouhlasí. Proto znovu využívám možnosti ještě jednou vysvětlit obsah tohoto pozměňovacího návrhu s tím, že nechávám samozřejmě na vaší vůli, jak se s touto drobnou změnu, která tam je, vyrovnáme.
Jedná se o to, protože vím, že někteří z vás mi řekli, že té problematice nerozumí, pokusím se jenom velmi ve stručnosti říct ten obsah toho problému, který se týká § 47 odst. 2, článku 1, bodu 75 vládního návrhu.
Je to již tři roky, možná i více, čtyři roky, kdy jsem dostala podněty od občanů, kteří se na mě obrátili s tím, že mají rozhodnutí o tom, že mají zbořit dům, který zdědili. Distributor po nich chce skoro 100 tisíc za to, aby oni nahoře tento nástřešník odstranili a vybudovali někde jinde ten prvek té distribuční soustavy.
Jaká je situace těch nástřešníků a těch konzol? Je taková, že v minulém režimu, když jste měli dům nebo domek, nebo nějaký objekt, platilo v zákoně, že pokud se distributor rozhodne nebo provozovatel, tak vám to tam postaví a vy to musíte snést. Poté po roce 90 se to velmi dlouho, až do roku 2000, nechalo takto, a po roce 2000, myslím, že 2001, 2002, tu byl nový energetický zákon, který řekl, že to je věcné břemeno, ale to věcné břemeno se ohodnocovalo zhruba 1000 až 2000 korun. Co znamená pro vás, když máte nemovitost, to, že máte nástřešák nebo konzolu? Znamená to, že když budete chtít tento objekt prodat, ta cena vám klesne minimálně o 10, 20 procent toho objektu, pokud tam takovýto nástřešák nebo konzolu máte. To není nikde vyhodnoceno, zhodnoceno. Dobrá, byl to jakýsi politický konsensus, že tedy to bude hrazeno jenom jako věcné břemeno. Nicméně vy za to nic dál nedostáváte. Musíte to tam strpět. Teď se vám stane, že vám ta konzola nebo nástřešák poškozují ten dům, nebo jsou dokonce nebezpečné z hlediska toho provozu. Zase jsem měla spoustu emailů, spoustu případů, kdy mi volali ti lidé a říkali: Nám to tady poškozuje dům, žádáme o opravu, ale máme zaplatit 100, dokonce 150 tisíc! To je samozřejmě velmi nespravedlivé. Týkalo se to nejenom těch vlastníků těch nemovitostí jednotlivých, ale týkalo se to třeba i právě obecního majetku.
Takže někdy se na mě obracely i obce s tímto problémem. Jednala jsem s ministerstvem, byla vytvořená jakási pracovní skupina, která měla řešit energetický zákon. Chodila jsem tam pravidelně a samozřejmě, že všichni ti, kteří provozují takovéto soustavy, se tomu bránili, protože to jsou pro ně náklady navíc. Součástí mého návrhu bylo ještě další ustanovení, a to říkalo, že má být jasné vyúčtování toho, kolik to bude stát, protože i v tom byly problémy. A někteří tvrdili, že se ty ceny, které si ČEZ nebo jiná společnost tedy za to ještě vlastně účtuje, že jsou příliš vysoké. Nicméně tento můj návrh prošel Senátem, že jsme to napravili, udělali jsme pozměňovací návrh k bývalému zákonu. A zákon šel do Poslanecké sněmovny. Prošel prvním čtením, kde jsem měla odezvu – je to v pořádku, je to, musí to tak být. Prošel druhým čtením a ve třetím čtení byl zamítnut s tím, že mi bylo neformálně sděleno, že se počká až na velký energetický zákon. To je ten energetický zákon, který ještě není zase úplně velký, ale řekněme je tam část toho, co já jsem navrhovala, zahrnuto. Ale problém je v tom, že vlastně se tam říká, zaprvé se to redukovalo z hlediska toho rozpočtového, těch nákladů, které by měly být každému doloženy, pokud už to má hradit.
Zadruhé ten rozsah toho, kdy se to má hradit, byl větší, ale najednou se tam objevilo něco, co je, podle mého názoru a nejen podle mého názoru, naprosto nepochopitelné, že v případě – a teď prosím o pozornost – že v případech všech si to hradí vlastník domu, ale pouze v případě, když je rozhodnutí o tom, že ten objekt se musí zbourat nebo že to ohrožuje bezpečnostně nebo že to poškozuje ten objekt, a ten provozovatel nezajistí nápravu, tak to celé, tu opravu nebo tu přeložku, tomu říkáme pracovně, hradí ten provozovatel. Jenom v případech, že se má zbořit ten dům nebo je to nebezpečné to zařízení nebo poškozuje. No a takto to ale bude platit jenom v zastavěném území obce. Proč v zastavěném území obce?
No, musím říct, že jsem se ptala na ty argumenty. První argumenty byly – no, tak většina je v zastavěném území obce. No ale tak dobře, tak přece by to mělo platit pro všechny, pro všechen soukromý majetek, který je, kterého se to týká. Proč zastavené území obce ano, a v nezastavěném ne? Dnes na výboru zaznělo, že by to zneužívali developeři. Já musím říct, že developerů se to vůbec netýká, to nemá vůbec nic společného s developery, protože jestliže potřebujete opravit domek někde mimo zastavěné území, tak je to přece úplně stejné, jako když to děláte v nezastavěném území. Argument, tím pádem, že developeři skoupí rozsáhlé pozemky a budou chtít přeložky, ale oni nemůžou chtít, aby byly hrazeny v případě, že nejsou splněny ty rři podmínky. Je tam rozhodnutí, že objekt se musí zbourat, protože už je v takovém stavu, že musí být zbourán, nebo že tedy to hrozí, že to je nebezpečné, nebo ten třetí, že tedy to poškozuje ten dům. Takže vůbec se to developerů netýká.
Já jenom chci poprosit, já vím, že je to drobný pozměňovací návrh, nicméně může se týkat řady lidí, které znáte. Já nemám žádný takový kontakt, abych jako měla, že to je můj osobní zájem – ne, není. Já jenom chci, aby ten zákon byl v pořádku a nevytvářel nedůvodnou nerovnost. Děkuji za pozornost. Výbor hospodářský nakonec schválil ten můj pozměňovací návrh, takže je součástí usnesení výboru. A mně, legislativa malinko upravila to znění, takže je to ten návrh, který jsem předložila na minulé části tohoto přerušeného jednání. A jenom je legislativně upraven.
Děkuji za pozornost.
