Účastnili se jí zástupci města, městských částí, kulturních a jiných institucí, významní stakeholdeři v území a pozvaní hosté z řad odborné veřejnosti. Přizváni byli zároveň i zahraniční účastníci mezinárodní soutěže Florenc 21. Konferenci zorganizoval náměstek pražského primátora a radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček a předseda Výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči ZHMP Petr Zeman.
Cílem konference bylo v rámci prezentací a diskusí poskytnout aktuální pohled města a jednotlivých aktérů na budoucí podobu a proměnu Severojižní magistrály a jejího okolí a společně hledat sdílenou vizi rozvoje tohoto veřejného prostoru. Navázala na první, kdy se řešily primárně přístupy k celku. Nyní se účastníci zaměřili na aktuální témata a projekty, zpětné vazby a cílení jednotlivých lokalit. Ukázala se také nutnost uspořádání konference třetí, která se pokusí o ucelení a definici sdílené vize v jednotlivých krocích.
„Vize, o které jsme debatovali, je jasnější. Vše se bude odehrávat v čase, nicméně už teď můžeme začít podnikat postupné kroky a já to vnímám jako velký úkol. Vidím například obrovský potenciál v území ve vztahu k budoucí podobě a výšce mostních konstrukcí a estakád, se kterými je načase začít pracovat a plánovat varianty. Osobně vnímám jako nejdůležitější úkol vložit energii do spolupráce se Správou železnic na rozvoji tratí napříč Prahou i centrem – tzv. Nového spojení 2, neboli Metrem S. pro budoucí pojetí Magistrály jako ulice a ne silnice. A to je naprosto zásadní,“ uvedl I. náměstek pražského primátora a radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Zazněly názory na postupné kroky, humanizaci a začlenění magistrály do města, některé i radikálnější a alternativnější. Dohodu o budoucnosti magistrály je třeba vnímat v čase a prostoru, neboť všechny kroky mají nějaké časové a finanční možnosti. I malá dílčí opatření ale posouvají celou věc dál a mají pozitivní vliv na postupnou proměnu celé magistrály.
„Magistrála je a zůstane důležitou komunikací, to ale neznamená, že se máme smířit s její současnou podobou,“ řekl náměstek pražského primátora a radní pro oblast dopravy Adam Scheinherr.
Jakékoliv urbanistické řešení by nemělo předjímat, že jediná možná budoucí podoba magistrály je mimoúrovňová. Tedy neznemožnit urbanistickými plány nechtěnou přílišnou stabilizaci a petrifikaci stávající magistrály. Je tedy třeba využít potenciál a více iniciovat diskusi, neboť nyní je ten správný čas k plánování.
„Debata ukázala, že jsme schopni najít širokou shodu, kterou jsme si pojmenovali jako sdílenou vizi magistrály. A tu teď musíme propsat do praxe v každodenním rozhodování v území,“ sdělil Petr Zeman, předseda Výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči ZHMP.
Jedna ze sdílených vizí, na kterých se účastníci shodli, je vychýlení rovnováhy mezi dopravní funkcí magistrály v podélném směru s příčnými vazbami pro obytnost a využívání prostoru lidmi a pěšími. Mezi všemi zavládla shoda, že tyto vztahy mají být vyvážené.
„Postupná opatření v koridoru mají mít primárně za cíl udělat z dopravní silnice ulici. V momentě, kdy se lidi nebudou bát pohybovat městskou hromadnou dopravou a budou mít důvod chodit pěšky, hlavní dopraní tepna se automaticky začlení do okolního veřejného prostoru,“ poznamenal architekt Matthew Carmona.
„Hlavně to nikdy nezatunelovávejte. Jde o dopravní propojení, ne o veřejný prostor. Celá situace by se tím jen zhoršila,“ dodal architekt Kees Christiaanse.
